RECENZE: Dillon’s Dead-Heat Breakers kombinuje akci s obranou věží

Ačkoliv handheld 3DS žije už trochu ve stínu hybridní konzole Switch, pořád na něj vycházejí nové hry. A Dillon’s Dead-Heat Breakers se řadí k těm lepším.

Dillon’s Dead-Heat Breakers je svěží kombinace více žánrů. V jádru je to akce, ale notně říznutá závody a obranou věží (tower defense). Majitelé 3DS už sympatickou partu čítající nemluvného drsňáka Dillona a veverčáka Russe znají z předcházejících westernových dobrodružství, v Dead-Heat Breakers se ovšem podíváme do nevlídné postapokalyptické budoucnosti. Tvůrci zároveň trochu polevili na obtížnosti, což s novým zasazením znamená, že je novinka vhodná i pro ty, kteří předcházející díly nehráli.

Dillon's Dead-Heat Breakers

Začínáme tvorbou vlastního avatara pomocí postaviček Mii. Během hraní se totiž střídají dvě postavy: Dillon a vy. A protože se pohybujeme po světě se zvířecími postavičkami, zvolené Mii se také transformuje ve zvíře. Doporučuji to zkusit vícekrát, sám jsem raději hrál za své tygří já než třeba ovčí. Ale to je věc vkusu.

Dillon’s Dead-Heat Breakers trochu budí dojem otevřeného světa, nicméně je to jen iluze, struktura dobrodružství je jasně daná. Střídají se zde fáze, kdy pomocí miniher či závodů na čas vyděláváte peníze, za něž si kupujete lepší výbavu a najímáte žoldáky. Ty potřebujete při ochraně místních vesniček před nájezdy transformujících se kamenných monster Grocků, kteří se snaží ukrást Scrogy, což jsou jakási prasátka.

Bitvě předchází plánovací fáze. Nejprve tedy rozmístíte žoldáky do jednotlivých věží na mapě. Najatí bojovníci se samozřejmě liší, mají různě účinné zbraně a také minimální a maximální dostřel. Může se tak stát, že pokud nepřítel překročí kritickou vzdálenost a přiblíží se až příliš, vaše obrana už po něm nebude schopná pálit. Cílem tak je pokrýt všechny důležité části na mapě. Kdo by při rozmísťování tápal, může využít počítač, který vojáky rozmístí automaticky. Pak je lze ještě ručně upravit, pokud byste se už dopředu rozhodli některou základnu obětovat.

Následně se vyplatí projet si mapu, posbírat minerály a případně opevnit věže. Každá mapa funguje jinak, v zásadě je třeba respektovat, že na některá místa se lze dostat jen z jednoho směru. S tím musíte počítat, abyste při bitvě neztráceli čas.

A pak to začne

Na mapě se začnou objevovat kamenná monstra, po nichž pálí najatí žoldáci. Většinu práce ovšem musí zastat Dillon. To je pásovec, který sice chodí po dvou, ale zároveň dokáže po mapě rolovat neuvěřitelnou rychlostí. Je třeba takticky uvažovat, které nepřátele sejmout jako první a které zvládnou najatí žoldáci.

Dillon's Dead-Heat Breakers

Když se Dillon k některému z monster přiblíží, přepne se hra do menší arény, v níž je třeba se s nepřáteli vypořádat. Univerzální je samozřejmě rychlé najíždění do nepřátel, později však každé monstrum vyžaduje trochu jinou taktiku. Třeba na to s ostny musíte útočit ze vzduchu.

Po mapě se pohybuje i vaše zvířecí Mii, které funguje samostatně, ale rychle zjistíte, že se vyplatí mu zadávat příkazy. Jednoduše ťuknete na displeji na místo, kam se má vydat. Takto lze efektivně vykrýt útok na druhé straně mapy, jen pozor na životy. V další fázi bitvy se nepřátelé transformují do vozítek, která krouží po silnici na okraji mapy. Cílem je je zlikvidovat nárazy v časovém limitu. Pokud ani to nestihnete, následuje souboj v aréně. Za vítězství jsou samozřejmě peníze.

The City

Centrálním hubem je město jednoduše nazvané The City. Tady se odehrává nejvíce rozhovorů, nakupujete potřebné materiály a zbraně, přebytečné věci prodáváte, spíte v hotelu a samozřejmě vyděláváte peníze. Kromě závodů, kdy musíte splnit časový limit, tu jsou i minihry pro vydělávání peněz. Rovnání zboží v obchodě a markování mě moc nebavilo, třídění odpadu je slušná akce na postřeh a střílení v místní virtuální realitě pak sázka na jistotou.

Dillon's Dead-Heat Breakers

Dillon’s Dead-Heat Breakers je zajímavý mix žánrů, který se rozhodně nezalíbí všem. Svědčí o tom i slabší hodnocení odborné kritiky, mezi hráči se však naštěstí našlo dost fanoušků, kteří kvality série ocenili.

Dillon’s Dead-Heat Breakers je totiž na akční hru až příliš ukecaný, přitom svět, i když se zvířaty, je celkem temný. Bez peněz jste v něm ztraceni. Akční a závodní část, kdy se pohybujete obrovskou rychlostí a pak narazíte do nepřítele, funguje na jedničku, ten pocit je skvělý. Na druhou stranu tower defense prvek je jen na základní úrovni, snad kromě minimálních a maximálních vzdáleností dostřelu, kdy je třeba trochu myslet. Ve výsledku tak stejně funguje jen jako zpomalovač postupu nepřátel, většinu práce musíte oddřít s Dillonem sami.

Minihry jsou pak příjemné zpestření, ale stereotypu, který se časem nutně dostaví, nezabrání. Nejvíc mě asi štvalo, když jsem zemřel téměř na konci bitvy a musel vše opakovat znovu, včetně přípravné fáze. Proto je dobré se na bitvy pořádně připravit. Jenže dohromady tento mix funguje, ostatně před koupí si určitě vyzkoušejte demo. Možná budete nadšeni a zjistíte, že na téhle série vážně něco je, nebo se utvrdíte, že to není váš šálek čaje.