Recenze Déraciné. Mistři sadistické obtížnosti zkoušejí virtuální realitu

Déraciné je cokoliv, jen ne tradiční videohra. Ani její podivnost však nezamaskuje nedotažené herní mechanismy a krátkou životnost. Přesto má své kouzlo.

Sadistický vývojářský tým FromSofware není většině hráčů potřeba představovat. Stojí za hardcore RPG sériemi SoulsBorne (Demon’s Souls, Dark Souls, BloodBorne) a King’s Field. Tentokrát však zkusili něco jiného. Jejich prvotina na PlayStation VR se nese v úplně jiném duchu a je taktéž mnohem přístupnější. 

Ve skutečnosti není příliš těžká, i když se můžete na pár desítek minut zaseknout. Než se však začnete radovat, vězte, že tato podivná adventura s ještě podivnějším názvem Déraciné má spoustu neduhů. Ale špatná není.

Hlavní hrdinkou hry je víla. Magické stvoření je neviditelné a pohybuje se v zastaveném čase. V praxi to pro hráče znamená, že ve hře neexistuje žádný plynulý pohyb. V až překvapivě velké internátní škole a jejím nemalém okolí se tak budete pohybovat skoky po vytyčených bodech a trhaně se otáčet kolem dokola. Tuto ovládací metodu jsme viděli u spousty videoher pro virtuální realitu a upřímně nás štve.

Déraciné

Déraciné

Dobře, v Déraciné je povětšinou čas zastavený, ale snad i víla se může pohybovat normálně. Nedivili bychom se, kdyby se z teleportování a trhaných otoček dělalo některým hráčům špatně. Recenzent si na pohyb nakonec zvykl, ale pouze se zatnutými zuby. Ke spuštění hry potřebujete kromě PSVR headsetu dvojici ovladačů Move. DualShock 4 použít nelze. Jasně, braní předmětů je tak intuitivnější, přesto by možnost hrát s klasickým gamepadem chybět nemusela. 

Nedostatečně využité cestování časem

Ve hře máte dvě hlavní schopnosti. Cestování časem díky kapesním hodinkám, které evidentně patří k základní výbavě každé správné víly, a nasávání času magickým prstenem. Ten pak můžete věnovat jinde nebo dokonce někomu. Obojí však budete používat víceméně jen v situacích, kdy vás k tomu hra vybídne. Že byste své schopnosti nějak dostatečně využívali při řešení hlavolamů, se říci nedá. Výjimku tvoří až samotný závěr hry. A to je škoda, protože jde vyloženě o promarněný potenciál. Jinak jsou hlavolamy většinou logické a jednoduché.

Co znamená Déraciné?

Upřímně, taky jsme to nevěděli. Ale jsme tak hodní, že jsme vám význam tohoto vskutku zvláštního názvu videohry vygooglovali. Doslova to znamená vytržení ve smyslu, že je někdo vytržen ze svého přirozeného prostředí. Pro nás by bylo vytržení, kdyby nás někdo odvláčel z gauče od televize.

Déraciné

Nejdůležitější je explorace prostředí včetně průzkumu v podřepu, protože jde obvykle o nalezení hledaného předmětu. I když to není nic komplikovaného, některé úkoly nás bavily. Kdo by ostatně nechtěl pomoci malým dětem odloučeným od rodičů na internátě? Jiné hlavolamy jsou však až příliš jednoduché. Jde obvykle o nalezení předmětu, který posune děj dál. Samozřejmě dojde i na klíče a dírky k nim. Atmosféra je velmi osobitá a zvláštní, ostatně jako celá hra.

Není to horor, ale mrazení v zádech pocítíte

Nejde vyloženě o horor, ale procházení budovy v noci dokáže nahnat mrazení v zádech. A některé scény jsou hodně temné, depresivní a melancholické. Vše podkresluje povedená hudba, která v nás vyvolávala povětšinou pocit znepokojení. Dojde však i na světlé momenty. 

Pozor na kočku!

Víly, jak se zdá, nemají rády kočky. Stejně jako my. Víly se jich ovšem vyloženě bojí. Ve hře mohlo jít o zajímavý prvek, ale ve finále je zde kočka pouze jako strážce blokující cestu. Někdy ji budete moci odehnat vyřešením hlavolamu, ale jak jsme podotkli, i z této věci šlo vytěžit více. Ostatně jako z celé hry.

Grafika je na poměry PSVR dobrá a k zahození nejsou ani některé animace. Příběh je zamotaný, za což může nejenom cestování v čase, ale i jeho nekonzistentní vyprávění celkově. Přesto je podle nás Déraciné titulem, který si může najít své příznivce.

Déraciné

Déraciné

Docela se totiž vymyká. Nejvíc hru shazuje její délka. Za čtyři až šest hodin (podle hráčových zkušeností) je konec a opakované zahrání bude výsadou pouze absolutních nadšenců, kterým se z nějakého důvodu Déraciné zalíbí. 

Nejde rozhodně o průšvih, hra má světlé stránky a není nezajímavá, ale mnohdy působí nedodělaně. Pachuť toho, že z ní mohli FromSoftware vytěžit více, budete mít po zhlédnutí závěrečných titulků a sundání headsetu dlouho. Dokáže však zaujmout a je originální. A to se cení.