Demon Chaos – démonická nuda

Mystický bojovník v podobě psího válečníka, nesmrtelná kněžka a spousta démonů proti nim? Zajímavé? Možná. Zábavné? Ani ne. I když se to nezdá, tak holt není akce jako akce.

I když nejde o nějak převratné a komplikované tituly, tak hry typu Dynasty Warriors jsou sympatickou odlehčenou zábavou pro ty, kteří mají chuť občas „vypnout“ a odpočinout si u lineární hack´n´slash mlátičky. Důležité je, abyste kosili protivníky po stovkách, čím více tím lépe. Demon Chaos se měl nést ve stylu zmíněných Dynasty Warrios a přidat ještě zajímavé prvky jako možnost udílet rozkazy spolubojovníkům. Svým způsobem své sliby splnil, ale problém je, že jiné aspekty hry jsou docela odfláknuté, a tak vás dodržení slova daného autory vlastně ani nepotěší.

Děj hry vás vrhne do válkou pustošeného historického Japonska šestnáctého století. Neustálé bouřlivé konflikty a sváry narušily rovnováhu sil a z magického vězení začaly unikat hordy démonů. Kněžka Yasaki Aoi se při obraně chrámu před silami temna setká s bohem války, který jí nejen daruje nesmrtelnost, ale také jí poskytne společníka, válečného ducha zvaného Inugami, který má podobu něčeho mezi psovitou šelmou a člověkem. Spolu mají feudálního Japonska zbavit hrozby v podobě tisíců netvorů.

Náplň jednotlivých misí zrovna objevná není.

K mé nelibosti neovládáte sličnou Yasaki, ale váš DualShock povede kroky Inugamiho. Ten je zabiják jedna radost. I když se na něj hrnou obrovská kvanta nepřátel, stačí mu párkrát máchnout katanou a stovky zrůd se válí břichem nahoru. V podstatě proti němu nemají šanci. Pokud nebudete stát na místě a nic nedělat, jen málokdy se stane, že vám někdo ublíží. Inugami zvládá komba (jejich délka a účinnost závisí na zbrani, kterou třímáte), která nejsou nějak složitá a k jejich provedení vám stačí dvě tlačítka – jedno slouží pro klasický útok, druhé pro magický. Pro druhý zmíněný je potřeba mít dostatek energie, kterou hromadíte zabíjením démonů. A protože se jich po malých bojištích (levely nejsou velké) prohání desítky tisíc (nepřeháním), není problém v tom, získávat magickou sílu pro provádění komb. Můžete používat i skok nebo blok, ale upřímně, nějak často je využívat nemusíte. Ještě něco, další možností jak spotřebovat magickou sílu je, že se na okamžik dostanete do „RAGE“ módu, kde se z vás stane mašina ženoucí se vpřed a likvidující každou obludu, která se před vámi objeví. Ale je to vlastně zbytečné, protože Inugami je výkonný i tak.

Ale hrdina toho umí ještě mnohem více. Můžete třeba nařídit vojákům, kteří jsou na jeho straně, aby ho následovali. Nebo zvládá položit základy (zbytek dostaví spolubojovníci) sloupů, které mají různé funkce. Některé uzdravují, jiné ničí brány a další střílejí šípy. Docela zajímavé zpestření. Není to nějak převratný nápad, ale hratelnost nesnižuje. Ovšem ani nějak výrazně nezlepšuje.

Tentokrát platí klišé: „Nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě.“

Náplň jednotlivých misí zrovna objevná není. Buďto musíte vykuchat všechny démony, kteří jsou na bojišti, zabít většího netvora, který se objeví, dovést skupinu vojáků na dané místo nebo třeba ochránit důležitou osobu. Většina úkolů se nese v podobném rázu. Nic složitějšího nečekejte, je to hlavně o akci, přestože s (hodně malou) příměsí strategie. Škoda jen, že samotná akce není moc zábavná. Časem (po dvou, třech úrovních) se vše zvrhne v nezábavný masakr. Opravdu masakr, protože démoni proti vám v podstatě nemají šanci a boj s nimi určitě není výzvou. Navíc, pokud by se přece jen stalo to, že by vám rapidně klesla životní energie, stačí zaběhnout za kněžkou, která se obvykle prohání někde kolem vás a ukazuje démonům, že i holky se umí pěkně ohánět, a ona vám velmi ráda vyléčí zranění.

Ze zabitých oblud nebo z rozbitých předmětů občas vypadne nějaký předmět. Většinou vám doplní magickou sílu, ale někdy najdete i zbraň. Je jich 99, jejich vlastnosti jsou samozřejmě odlišné, některé zvyšují rychlost, ale jsou slabší, další jsou pomalé, ale účinné. Nenaleznete jen meče, ale například i sekyry.

Inugami

Bytost Inugami skutečně v japonské mytologii existuje. Jelikož má podobu psa, tak přebírá i některé vlastnosti tohoto zvířete. Je přátelský, dobrý společník, avšak ve chvíli, kdy někdo zaútočí na jeho pána, stává se z něj zuřivá bestie. Inugami je tak ztělesněním pomsty, popřípadě ochrany. Věřilo se, že pokud je proveden s umírajícím psem specifický rituál, stane se Inugamim.

A když jsme u toho, tak vás pořádně „rozsekne“ i technické zpracování. A nemyslím to v dobrém slova smyslu. I s ohledem na to, že se v jedné chvíli na bojištích pohybuje obrovské množství nepřátel, tak stejně musím říct, že Demon Chaos je prostě ošklivý. Neuvěřitelně chudá prostředí, kde je vrcholem, že občas narazíte na strom nebo domek, nepřátelé jsou nedetailní a je jich jen minimum druhů a hlavní postava také není rozanimována nejlépe. Navíc se zdá, že grafici zrovna nefandí barvám a nejčastěji uvidíte hnědou, zelenou nebo šedou. Potěšeni nebudou ani fanoušci kvalitních filmečků. Ty tu jsou, ale rozhodně ne kvalitní. Vypadají dost nehezky a skoro amatérsky. To, že bych slyšel nějakou hudbu, to si bohužel nepamatuji a zvuky jsou také jen průměrné.

Je to sice paráda, že se v jedné chvíli účastní bitvy něco přes 65 tisíc nepřátel, ale to je asi tak všechno, co může být na Demon Chaos pochváleno. Jinak jde s přimhouřenýma očima o průměrný titul, který nejen že nepřináší téměř nic nového, ale občas kazí i již vyzkoušené postupy.

Tentokrát opravdu platí klišé: „Nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě.“ Myslím, že většina z nás by klidně oželela, kdyby ubylo nepřátel, ale byli by lépe zpracování a trošku odolnější. Kdo to kdy viděl, že jednou seknete a zabije tím najednou třeba 100 démonů, kteří se nezmůžou ani to, aby vám zlomili nehet? Zpočátku je to možná legrace, ale časem už to tak chytlavé není a vám nezbude nic jiného než jen znuděně mačkat dvě tlačítka a sledovat, jak se vám zvyšuje počet zabitých nepřátel. Ti jsou navíc často v neomezeném počtu, protože se respawnují u krvavých krystalů. Ty mimochodem nemůžete zničit vy, ale musíte k nim dovést vojáky a jen ti je mohou zlikvidovat.

Tituly typu Dynasty Warriors, Samurai Warriors nebo Devil Kings si vcelku užívám a baví mě, ale Demon Chaos působí jako jejich hodně chudý příbuzný. Ničím nevyniká ani po stránce hratelnosti, ani po stránce technické. Navíc se u nás neprodává za úplně nejnižší cenu, takže doporučení o poohlédnutí se někde jinde není vůbec od věci. Demon Chaos je totiž jedna velká nuda, která nefunguje ani jako pořádný relax. To si víc odpočinete u mytí nádobí.