Delta Force je jméno speciální jednotky armády USA, o které nikdo neví nic kromě toho, že existuje. Pokud chce někdo zjistit o této elitní partě zabijáků něco bližšího, naskýtá se mu ve hře Delta Force: Land Warrior jedinečná šance, neboť se stane právě členem tohoto oddílu supermanů. Zjištěná fakta o činnosti Delta Force však musí brát s rezervou. Vzhledem k tomu, že Land Warrior je už třetí pokračování ságy Delta Force, dalo se toho od tvůrce hry, firmy Novalogic, čekat mnohem víc.
Činnost jednotky Delta Force, alespoň podle tvůrců hry, spočívá v tom, že bojuje s mezinárodním terorismem, který vystrkuje růžky ve všech končinách světa. Typicky je několikačlenné komando vysazeno uprostřed divočiny, kde se ukrývá základna pašeráků drog, výcvikový tábor arabských ozbrojených radikálů či sídlo vůdce povstalců v nějaké neklidné rozvojové zemi. Cílem může být prostě zničit živou sílu nepřítele, zlikvidovat zásoby válečného materiálu, získat kufřík s tajnými dokumenty, zničit elektrické generátory atd. Druhý okruh misí se zabývá likvidací následků teroristických akcí – hned v první misi musí hráč osvobodit rukojmí, které teroristé zajali ve velké pyramidě v Gize, čeká ho též osvobození ropné těžební plošiny v Severním moři, ze které se dá rozpoutat ekologická katastrofa, další zajímavou akcí je záchrana japonských finančníků, kteří se dostali do rukou 
podvratných živlů v horském letovisku. Tolik tedy k pestré náplni činnosti jednotky Delta Force, která rozhodně za zpracování v počítačové hře stojí.
Atraktivitě hry výrazně přispívá perfektně vyvážený zbrojní arzenál, který má hráč k dispozici. Zde je asi nejpatrnější rozdíl mezi Land Warriorem a běžnými 3D střílečkami. Hráč si totiž do akce bere jen to, co reálně jeden voják unese: primární zbraň (útočnou pušku, ostřelovací pušku, brokovnici či kulomet), sekundární zbraň (různé typy lehkých samopalů), pistoli, nůž, pár ručních granátů a poslední volná pozice slouží speciálnímu vybavení – raketometu, náložím trhaviny C4 či minám claymore. Pokud chce zvýšit pravděpodobnost přežití, může přibalit do batůžku lékárničku či kevlarovou vestu. Tím se však připravuje o část střeliva. Přímo v misi se dá vybavení doplnit buďto ve zbrojnici nebo díky zbraním padlých nepřátel, vyplatí se to však jen v okamžiku, kdy dochází munice.
Kromě atraktivních reálií skutečně existující speciální jednotky je hlavní devizou hry grafika. Novalogic se v Delta Force spoléhá na osvědčený engine, vycházející z technologie Voxel Space použité už ve vrtulníkovém akčním simulátoru Comanche. Tento engine klade důraz především na perfektní zobrazení volné krajiny plné pahorků, kopců, údolí, kaňonů a proláklin. V prvních dvou dílech Delta Force byla hlavní nevýhodou enginu 
nemožnost použít 3D akceleraci. Land Warrior je konečně akcelerován, ale to rozhodně neznamená, že by se jednalo o hru pro slabé počítače. Další bolístkou grafiky byla mizerná úroveň zpracování interiérů. Na tomto poli se podařilo dosáhnout v Land Warrioru velkého zlepšení. Budovy, které zpravidla zahrnují podzemní bunkry či chatrče v džungli, působí věrně, i když se jedná většinou o prázdné prostory a úroveň „bytového vybavení“ je spartánská (kavalce, prostý stůl a židle, občas počítač). To se však dá zdůvodnit tím, že teroristé přijeli na dané místo bojovat za své ideály, nikoliv na luxusní dovolenou. Obecně se dá říci, že Land Warrior oplývá snad nejkrásnější grafikou, která je v 3D hrách k vidění. O zobrazení terénu to rozhodně platí stoprocentně a nejednu „krajinku“ na monitoru bych si s chutí pověsil na zeď.
Hry série Delta Force lze tradičně rozdělit na singleplayer a multiplayer. Hře více hráčů nelze v podstatě nic vytknout. Nabízí se velký arzenál výborně vyvážených a realitě odpovídajících zbraní, který ve spojení s nádherně členitým prostředím, ve kterém se hra odehrává, skrývá potenciál na dlouhé bitvy týmů i jednotlivců. Tuzemské hráče však bude zajímat spíše singleplayer. Ten je strukturován na kampaň, která čítá 20 misí, a deset misí jednotlivých. Na první pohled standardní porce zábavy. Ve skutečnosti se však celá kampaň 
dá zvládnout za jediný víkend, což drasticky snižuje potenciál hry. Tvůrci totiž učinili několik osudových chyb.
V 3D střílečkách z vlastního pohledu čekají na hráče buďto mraky tupých nepřátel, anebo několik inteligentních botů, kteří nikomu nic nedarují. Delta Force jde už tradičně tou první cestou. Po absolvování 22 misí jsem měl na kontě přesně 444 mrtvých nepřátel, z nichž většina byla odpravena z bezpečné vzdálenosti mou oblíbenou ostřelovací puškou PSG-1, aniž na mě měli šanci byť jen jedinkrát vystřelit. Počítačoví teroristé projevují extrémně malou snahu se krýt. Pokud se několik metrů od nich zhroutí kolega s kulkou v srdci, nereagují a dál mi s ledovým klidem zírají přímo do zaměřovacího dalekohledu. Někteří začnou naopak zmateně pobíhat dokola, což je paradoxně poměrně chytrý postup, poněvadž se do nich pak obtížně strefuje. Nechybí ani známé zasekávání se nepřátel o zeď. Další chybou je neexistence zónového poranění nepřátel. Ne, že bych byl krvelačný, pokud se však v ubikacích povstalců plazím pod kavalcem a střelím nepříteli jednu ránu do nohy, je krajně nepravděpodobné, že vzápětí zemře, jak se ve hře děje.
Jinak obecně proti koncepci přesily tupých nepřátel nic nemám, vše by se dalo napravit 
vhodným scénářem mise. Stačilo by, kdyby se občas překvapivě otevřely dveře a z nich vyběhlo deset vojáků najednou. Právě takové situace dávají zabrat a zvyšují hráči hladinu adrenalinu v krvi. Většina nepřátel ale jen flegmaticky čeká, až ze vzdálenosti jednoho kilometru přilétne kulka. Problémem je, že tichá a takřka stoprocentně úspěšná taktika odstřelovače je vlastně jediná možná. Hráč, který se místo toho spolehne na kulomet a boj zblízka, si jde pro smrt, poněvadž když už se nepřítel konečně strefí, následuje rychlý konec. A tak se z většiny misí stává masakr bezmocných jehňat. K těm jehňatům bohužel patří i případní spolubojovníci, kteří s fanatickou úporností běží nepříteli vstříc a záhy umírají.
Od totálního krachu zachraňuje hru několik perfektních misí, kterým se autoři obtěžovali vyrobit určitý scénář. Skvělý je například přepad nepřátelského zásobovacího konvoje, kdy je nutné vyřídit dva eskortní jeepy a hromadu nepřátel tak, aby nákladní auta zůstala netknutá. Jindy si zas příslušníci Delta Force jdou pro citlivé materiály od informátora, se kterým mají sraz v „městečku duchů“ v rozpálené poušti státu Nové Mexiko. Informátor je samozřejmě záhy střelen do týla a ukáže se, že okolní domy jsou obsazené po zuby ozbrojenými bandity. Když už si hráč myslí, že unikl a blíže se k místu, odkud má proběhnout evakuace, snese se z nebe 20 zakuklených výsadkářů pálících po něm ze všech hlavní. Nejlepší je však mise, na jejíž splnění má hráč pouhé 4 minuty – teroristé se opevnili v nepoužívané věznici a za chvíli 
mají odpálit atomovku. Nejprve je nutné se k těžce opevněnému místu vůbec přiblížit a z vrtulníku odstřelovat nepřátele na střeše, než dostanou helikoptéru na mušku svých raketometů. Na nalezení bomby v areálu věznice pak zbývají pouhé tři minuty. Když je bomba na poslední chvíli objevena a kolega ji zneškodňuje, začnou se do místnosti valit posily. V těchto dynamických misích hra ukazuje naplno svůj obrovský potenciál, který autoři nechali trestuhodně nevyužitý.
Z globálního pohledu je Land Warrior akční hra s jistými rysy simulátoru, která disponuje perfektní grafikou, výbornými zbraněmi a tucty přihlouplých nepřátel, což však nemusí být vůbec na závadu. Silně ji však sráží mizerný design misí, které se sobě až na pár světlých výjimek podobají jako vejce vejci. Možná se na odfláknutém designu projevil fakt, že prodej počítačových her není jediný džob, na kterém je firma Novalogic závislá. Zabývá se totiž i výrobou skutečných profesionálních simulátorů, které Pentagon nakoupil pro výcvik americké pěchoty. Podle kvalit hry Delta Force: Land Warrior bych si však tipnul, že základním kamenem výcviku v US Army ještě dlouho zůstane drsný černý seržant.
| Delta Force: Land Warrior | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
