RECENZE: Vesmír v Dead Space 3 je až příliš živý

Vesmír je nebezpečné místo. Ale protože jsme tam už s vetřelci bojovali dvakrát, nemusíme se už ničeho bát a můžeme je bez rozpaků rovnou rozstřílet. Doslova. Vzhledem k hororovým kořenům značky to ovšem příliš nepotěší.

Třetí díl sci-fi hororu vzedmul vlnu diskusí ještě před vydáním. Oproti předchozím dvěma dílům se totiž značně přiklonil k akčnímu pojetí, což tradičním hráčům dost vadilo. Pravda je však taková, že je tato hra ještě o kousek akčnější, než jsme čekali. Ve výsledku to je řemeslně velmi povedená akce, ale s hororovými kořeny má společné jen to, že je tu občas docela tma.

Na druhou stranu, vzhledem k prodejům si vydavatel Electronic Arts může mnout ruce. A již nějakou dobu se ne nadarmo říká, že hlas lidu je hlasem božím.

Pokud ovšem hledáte nějaký opravdu hutný horor, hledejte jinde. Dead Space 3 se alespoň snaží na některých místech vylekat, ale dělá to tak okatě, že to po chvíli hraní přestane fungovat. Ve skutečnosti se tak nebudete lekat monster, která každou chvíli spadnou odněkud ze stropu, ale paradoxně vás vyděsí třeba když svoji "reklamní písničku" nahlas spustí pinballový stůl.

Hlavní hrdina Isaac se již potřetí vydává vypořádat se se šmejdem ve vesmíru, ale tentokrát na to není sám, což je další aspekt, který k hororům tradičně patří. Člověk v něm nemusí být úplně sám, ale měl by se alespoň cítit opuštěný.

Naproti tomu v Dead Space je zejména v úvodu postav skoro jako na tržišti a v průběhu celé hry se Isaac vkuse s někým vykecává přes vysílačku. Místo abyste se tedy cítili ztraceni ve vesmíru, budete mít pocit, že vaši parťáci jsou zrovna jenom někde ve vedlejším baráku.

Jako akce paráda

Pokud však k tomu přistoupíte jako k akci, pobavíte se velmi slušně. Dead Space sice není vyslovená řezničina, kde se střílí od začátku do konce, ale souboje s nepřátelskými mutanty nejsou zcela triviální, takže jsou ve výsledku docela intenzivní. Hra je navíc proložena různými více či méně akčními pasážemi. Přestože se vám tedy docela často bude zdát, že je to už docela nuda, tak přijde nějaké osvěžení.

Na mysli máme třeba pohyb ve volném vesmíru, klasické vložky se stacionárními "kulomety" nebo třeba manévrování mezi skalami v lodi, která se řítí k povrchu planety. A čas od času dojde i na nějakou hádanku. Ty samozřejmě nebývají nijak složité, ale ani úplně hloupé. Jistě se vám párkrát stane, že vám některá z nich bude připadat těžší, než byste u takové hry předpokládali.

Vylepšování zbraní

Do této kategorie patří i vylepšování zbraní. To je samozřejmě zcela pochopitelné, ale kvůli ztvárnění vylepšovacího menu a spoustě položek se zpočátku tváří složitě. Věc se má tak, že postupem hrou sbíráte různé materiály a součástky a s jejich pomocí pak zbraně vylepšujete, případně si můžete vyrobit vlastní součástky a z nich vlastní zbraně.

Je to vcelku příjemná část hry, kdy má člověk možnost se mezi vší tou střelbou zastavit a chvilku přemýšlet, co vyrobit nebo vylepšit teď nebo zda si raději materiály neušetřit na později na něco lepšího. Na druhou stranu je ovšem otázkou, proč to tam vlastně je. Kdyby byl systém vylepšování jednodušší, nikdo by se u takovéto akce určitě nezlobil.

Hra se snaží střídat tempo, což se jí vcelku i daří, ale opět to je trochu zbytečné, protože to moc nefunguje. Po čase se stejně jako vyskakující nepřátele naučíte očekávat, že po nějaké době střílení bude vypjatější přestřelka, jednou za čas hádanka, nebo nějaká vložená pasáž.

Takto "na papíře" to zní jako klasický koncept mnoha úspěšných akčních her, ale to tady moc nefunguje, protože je to zkrátka až na výjimky všechno velmi čitelné. I proto se ze hry trochu vytrácí napětí.

Akční složka je ovšem na velmi slušné úrovni. Vedle střelby plasmovými kanóny může Isaac také nepřátele "zmrazit" a ovládá i telekinezi. To všechno dohromady dává bohaté možnosti akčního vyžití. Jako klasický případ uveďme například situaci, kdy skupinku nepřátel nejprve znehybníte a pak mezi ně mrsknete výbušný kontejner (ano, jsou i zde).

Velmi příjemné jsou momenty, kdy si jen tak ve skafandru létáte volným vesmírem. V místech, kde právě operujete, jsou totiž většinou vždy nějaké zničené kosmické lodě a spousta dalšího šrotu, takže je na co koukat.

Fyzikův rozum sice zůstává stát, jak mohou všechny ty trosky být tak blízko a proč se po kolizi nerozletěly po celém vesmíru, ale to je jen detail. Velmi dobře je zpracováno, že ve vesmíru nikde není nahoře ani dole, takže občas můžete ztratit orientaci po pár metrech kličkování.

Technické zpracování je na slušné úrovni, snad jen by se Isaac místy mohl pohybovat méně trhaně. Dobré jsou i herní zvuky a nutno uznat, že ačkoliv hra jako celek nijak děsivá není, při některých zvucích se člověku přeci jen zrychlí tep.

Nejhůře tak na tom je dabing, který přesně zapadá do celé hry. Je totiž očekávatelný. Hlasy jsou zcela fádní, postavám toho podle hlasového projevu kdovíjak moc nevěříte a čas od času v dialozích zazní i nějaká slušná banalita.

Dead Space tak je dost slušnou hrou, přestože očekávání téměř vzorově nesplnil. Jako akční hra je příjemný, pestrý a vlastně i trochu netradiční. Jako horor však neobstojí. Fanoušci prvních dvou dílů by ovšem asi příliš váhat neměli. Velkým lákadlem totiž pro ně bude to, že se tu dále posouvá příběh údržbáře Isaaca, který se kdysi ocitl ztracen sám na zamořené lodi uprostřed vesmíru.