Darksiders přináší rubačku kombinovanou s hlavolamy

Darksiders jsou další povedenou akční hrou. Vyznačuje se nejen výborným a zábavným rubáním nepřátel, ale obsahuje i zajímavé hlavolamy a chytlavé minihry. Tím vcelku úspěšně srovnává skutečnost, že na opravdové lídry žánru přeci jen pořád kousek ztrácí. Ale opravdu jen kousek.

Darksiders

Sparta a Slavie, neonacisté a anarchisti i peklo s nebem se prostě nemají rádi. Často to končí pořádnou bitvou, která v případě posledních dvou zmiňovaných subjektů může skončit špatně pro celé lidstvo. A v případě akční hry Darksiders se tak opravdu stalo.

Vše způsobil Válka, jeden ze čtyř jezdců apokalypsy, který se naštěstí po svém debaklu rozhodl vrátit na zem a všem padouchům nakopat jejich pekelné nebo nebeské zadnice. Hned na začátku recenze si tedy musíme říci, že to, co vám bude hra vyprávět, je jeden z nejstupidnějších příběhů, se kterými jsme se v poslední době setkali.

Snad žádný hráč od hry, která pojednává o souboji pekla s nebem, nečekal druhý Metal Gear Solid, ale to co předkládají Darksiders je opravdu splácanina nejtvrdšího kalibru. Naštěstí stejně brzy přestanete vnímat, kdo že koho zradil a kdo je padlý anděl, a budete řezat nepřátele jak na běžícím pásu, stejně jako řešit propracované hlavolamy.

Na konci se budete moci těšit jak z klasické pistole, tak i laserových pušek andělů.

Darksiders žánrově spadají mezi zběsilé akce typu God of War, Ninja Gaiden nebo Devil May Cry. Stejně jako jejich slavnější konkurenti, i Darksiders nabízejí mimo stylové akce i RPG elementy a hlavolamy. Některé herní postupy přitom připomínají dokonce klasiku Legend of Zelda.

Takže máme zde Válku, který se po post-apokalyptycké Zemi žene s mečem v ruce a chutí se pomstít za všechny křivdy. Bojový systém nepřináší žádné závratné inovace, ale je obsáhlý a při bitvě můžete použít hned několik útoků, jejich kombinací i při nich využít své speciální schopnosti. Není tak divu, že při útocích a obraně využijete nejenom analogovou páčku a akční tlačítka, ale také všechna tlačítka postranní. Chce to tedy chvíli zvyku, než vám celý bojový systém přejde do rukou.

Jediné, co ho shazuje, je humpolácké ovládání, které však mnohem více kazí požitek z hraní při hopsacích částech hry. Tlačítka nereagují vždy úplně přesně, a tak nejednou skončíte v jámách nebo propastech. V některých částech hry nepřesnému ovládání navíc ještě nahrává kamera. Takový skok přímo do portálu, ze kterého vyskočíte s kamerou otočenou o 90 stupňů, není zrovna dvakrát příjemný. Xbox 360 verze hry je na tom s ovládáním o něco lépe, ale ani tady nečekejte zázraky a navíc se připravte na občasné poklesy snímkování, které na PlayStation 3 prakticky neexistují.

Hlavní zbraň Války je meč, ale brzy se dostanete k vybavení ostatních jezdců a nejenom k němu. Na konci se tak budete moci těšit i z ostře nabroušené kosy, speciálních rukavic, hvězdice nebo dokonce střelných zbraní. A to jak klasické pistole, tak i laserových pušek andělů. No potěš pánbůh. Hlavní zbraně jezdců apokalypsy lze navíc zabíjením protivníků upgradovat a dokonce je obohatit runami o některé speciální schopnosti.

Zábavnost bojů je tak neoddiskutovatelná a mimo širokého výběru zbraní ji ozvláštňují i speciální pohyby, kterými dorazíte i ty největší protivníky, a je zde i Válkovo alter-ago, respektive jeho forma z chaosu. Stejně jako se Dante mění v ďábla, tak se Válka mění v chaos. A když už se Válka změní v chaos, tak to pro protivníky neznamená nic dobrého. V této jakoby dračí formě totiž není zapotřebí ani dorážejících úderů a nepřátelé padají k zemi.

Pokud hru nechcete jen proběhnout, tak se herní čas vyšplhá i nad dvacet hodin.

Když se někdo jmenuje Válka, tak je zřejmé, že se dokáže pěkně naštvat. Hněv Války přitom nahrává dalším jeho schopnostem, jako je vyčarování obřích ostnů ze země nebo plamenný útok. Jakmile budete mít plně naplněný ukazatel hněvu, tak máte již z poloviny každou bitvu vyhranou. Samozřejmě, že se v průběhu vašeho hraní ukazatele hněvu i zdraví pořádně protáhnou, a bitvy s nepřáteli tak budou lehčí.

Když už je řeč o nepřátelích, tak vězte, že v Darksiders jsou jich opravdu spousty. Od nemotorných nemrtvých, přes anděly i draky, až po roboty a obří písečné červy, kteří jakoby z oka vypadli těm z Herbertovy Duny. Ve zběsilé akci typu Darksiders pak nemohou chybět bossové, k jejichž poražení bude potřeba větší porce umu a snahy než u řadových protivníků.

Hra exceluje v neustálém střídání typů hratelnosti. Jednou je to čistá akce a za chvíli si mordujete mozek nad hlavolamy. Nutno poznamenat, že hlavolamy jsou mnohem propracovanější, než ve kterékoliv konkurenční hře a nejednou jsme nad nimi strávili úporné desítky minut, při kterých se vařil mozek ostošest.

Ale ani akce není neustále stejná. Bojovat totiž budete na zemi, ve vzduchu, ve vodě i z koňského hřbetu. Válka má totiž stejně jako ostatní jezdci apokalypsy ve stáji koně. Projížďka na něm vám přinese nejenom částečnou bojovou výhodu, ale i urychlí cestování. Kůň je totiž stejně jako na Velké pardubické vyžadován k postupu, v tomto případě hrou.

Stejně jako vystřelovací řetěz, pistole vystřelující prostorové portály nebo různé druhy přísavných bomb. Pokud by vám něco chybělo, tak je tu vždy možnost vše potřebné nakoupit za posbírané duše z padlých protivníků.

Zběsilé akce nepatří zrovna k nejdelším hrám, ale zároveň je nelze dohrát za jeden večer. Darksiders ovšem v tomto ohledu překonali veškerá naše očekávání. Pokud hru nechcete jen tak ihned proběhnout, tak se herní čas vyšplhá i nad dvacet hodin. A to už je na hru tohoto typu opravdu chvályhodné.

Minihra á la Panzer Dragoon

Darksiders jsou už sami o sobě velmi rozmanitou hrou. Brzy ale narazíte i na zábavné minihry. Velmi humorná je soutěž v likvidaci andělů, ale nejvíce nás zaujala jiná minihra. Ta si za vzor evidentně vzala klasickou sérii kolejových stříleček Panzer Dragoon od Segy.

Válka se tak v jedné části hry posadí na hřbet gryfa, aby mohl zlikvidovat ostatní okřídlené potvory. Působí to stylem, že vývojáři vzali zmiňovaného Panzer Dragoona, použili klávesovou zkratku ctrl + c a za pomoci ctrl + v ho vložili do Darksiders. Zlobit se na ně ale rozhodně nemůžeme, protože od vydání posledního Panzer Dragoon Orta pro první Xbox uplynulo už moře času.

Nad čím se ale musíme pozastavit, je hlavní hrdina. Vývojáři celkem chytře zvolili Válku, což nám přijde jako dobrá volba. Pokud si tedy odmyslíme nesmyslný příběh. Bohužel, jeho herní vizáž je spíš k smíchu a vůbec, ale vůbec není cool. Svítící oči, svítící jizvy, obličej schovaný v kápi. Válka vypadá jako metalista, který to ve škole neměl lehké, protože ho šikanovali. Ale vážně, Kratos, Dante a i zamlklý Ryu Hayabusa jsou tvrďáci z opravdu jiného těsta.

Při tvorbě hry sáhli vývojáři z Vigil Games po lehce komiksovém stylu, aby byla jatka na obrazovce o něco stravitelnější pro citlivější jedince. Hra tak technicky vypadá celkem k světu, objekty jsou díky vysokému rozlišení ostré, stejně jako některé textury, ale celkově se nejedná o nic, z čeho byste se posadili na zadek. Zvuky jsou pak akurátní a hudba, i když není příliš výrazná, tak neurazí.

Darksiders vypadají na první pohled jako naprostá tuctovka, která je jenom slepencem všeho viděného z jiných her. Tuctovkou však rozhodně nejsou a k tomu, co jste už všude možně v ostatních hrách spatřili, přinášejí i něco navíc. Pokud tedy zběsilým akcím holdujete, tak s pořízením Darksiders neváhejte. A pokud jste v tomto žánru nováčky, tak ani tehdy není tento titul špatnou volbou.