Sága Darksiders, která letos slaví už deset let své existence, patří dle mého skromného názoru k nejlepším zběsilým akcím ve stylu Devil May Cry nebo Ninja Gaiden. Spin-off Genesis mění už na první pohled herní styl, ale přitom si zachovává akčnost i hektičnost soubojů.
Je to zjednodušeně opravdu mix původních dvou dílů Darksiders (trojka koketovala se SoulsBorne podžánrem) a Diabla. Příběhově je děj zasazen ještě před jedničku. Nejvíc si ho tedy samozřejmě užijí fandové série, ale vzhledem k tomu, že jde nyní vlastně o chronologicky první díl, s klidem ho doporučíme i hráčům, kteří dosud neměli se značkou Darksiders tu čest.
Hlavními (anti)hrdiny jsou dva ze čtyř jezdců apokalypsy – Válka (War) a Svár (Strife). Nutno podotknout, že Darksiders celkově k apokalyptickým jezdcům přistupují dosti po svém. Namísto Moru a Hladomoru zde řádí Zuřivost a právě Svár.
Dante, jsi to ty?
Zatímco Válku a jeho obří meč půlící nepřátele vedví znají hráči už z jedničky, Svár se objevuje v hratelné podobě poprvé. Rozdílné postavy s naprosto odlišnými schopnosti jsou skvělou kombinací k dynamickému a až překvapivě svěžímu zážitku. Hru si rozhodně užijete nejvíc ve dvou s kamarádem.
Zvolit můžete online hru a i díkybohu lokální multiplayer ve formě rozdělené obrazovky. Překvapivě dobře si ale hru užije i samotný hráč, který mezi drsňáky přepíná. Vývojáři totiž výměnu postav zvládli designově na jedničku. Pomalejší a silný Válka se zavděčí všem, kteří volí v akčních RPG barbary a válečníky. Sekání s mečem je zábavné tak, jak má v izometrickém RPG být. Hra za Svára přitom připomíná nejvíc – a teď se podržte – Danteho z Devil May Cry. Je totiž ozbrojen dvěma rychlopalnými pistolemi s neomezenou municí. I jeho úskoky připomínají kmitání bělovlasého bijce od Capcomu.
Oba jezdci apokalypsy mají speciální a jedinečné schopnosti. Svár dokáže například otevírat portály, Válka zase drtí růžové krystaly a háže hvězdice. K postupu hrou potřebujete oba. Tím se pomalu dostáváme k hlavolamům, kterých je v Darksiders Genesis docela dost a dokážou udivit svou nápaditostí.
Darksiders Genesis
Ne že bychom tu měli hned Portal 3, ale na poměry akčního RPG je jejich propracovanost do oka bijící. A k tomu si připočtěte pár hopsačkových pasáží, které nejsou vůbec opruzem, jak se může zdát, ale přinášejí vítané rozptýlení mezi frenetickými souboji a hlavolamy, a máte tu hru, která nenudí. Zvláště, když ve velkých levelech můžete jezdit na koních a likvidovat nepřátele z jejich hřbetů.
Nebylo by to samozřejmě pravé RPG, kdyby nedošlo slovo na získávání zkušeností a vylepšování hrdinů. Žádné strachy, nic z toho nechybí. Získané duše zpřístupní nové schopnosti i zvýší sílu a zajímavá jsou i jádra tvorů.
Krystale, přivolej mi parťáka!
Ta vypadávají z padlých protivníků a obsadit jimi můžete velkou mříž. Při likvidaci bossů i řadových potvor získáte díky těmto jejich jádrům vyšší zdraví, útoky nebo například přivolání jejich pomoci. Základní hra má 16 misí, ke kterým si můžete přičíst i 20 arén, kde si lze dobře nabušit hrdiny, pokud vám příběhové úrovně dělají problém. Přiznám se, že jsem si hru užíval sám i v multiplayeru s drahou polovičkou a strávil u ní celých 30 hodin. Určitě ji ale lze dohrát i za 20 hodin, pokud se nechcete zdržovat.
Darksiders Genesis
Připojení druhého hráče je vyřešeno zajímavě. Nefunguje formou kdykoliv připojit/odpojit, jak tomu často bývá. Pozvat spoluhráče lze jen na vybraných místech u krystalů, kde lze i zakoupit předměty nebo vylepšit postavy. Zní to možná jako omezení, ale není tomu tak. Tento styl pomáhá hře v jejím specifickém tempu. Krystal totiž naleznete v každém levelu, i když ne na každém kroku.
Příběh se posunuje kupředu rozhýbanými 2D obrazovkami i rozhovory. Nejde o kdovíjaký klenot, ale řeči mezi Válkou a Svárem jsou hodně vtipné. Válka je věčně nabručený mrzout, zatímco Svár je vtipálek sázející jeden fór za druhým. Takový umírněnější Deadpool. Že nám hra sedla, je z recenze určitě znát.
Dokonalá však není, své neduhy má také. Těmi klasickými jsou bugy. V nejhojnější podobě se objevují obvykle jako záseky, kvůli kterým se nehnete z místa a nemůžete dál. To vás nakrkne především při soubojích s bossy, při nichž budete mít nervy nadranc. Darksiders Genesis nejsou zrovna dvakrát jednoduchou hrou. Střední obtížnost je spíš těžká. Mnohem horší jsou bugy, které vám znepřístupní vedlejší úkoly. Ty naštvou a rozzuří. A když už si stěžujeme, příjemné nejsou ani problémy s kamerou, kvůli kterým občas nevidíte, co se děje. To je škoda, protože ovládání je téměř precizní.
Mapo, kde jsem?
Hra totiž dokonale sedí pro soňácký gamepad DualShock 4 a ovládací metodu dvou analogových páček. Poslední výtka směřuje k mapě, která sice při odhalení ukáže skryté poklady, ale není schopná zobrazit, kde přesně stojíte. Připravte se tedy na pár nejapných momentů lehkého tápání. Proč bugům a problémům s kamerou nevěnovali tvůrci víc pozornosti, když hra vyšla na PC již na konci loňského roku, nám moc rozum nebere. To je lajdáctví!
Darksiders Genesis
Graficky vypadá hra slušně a hezky se na ní kouká, i když o žádném vizuálním vrcholu řeč být nemůže. Dabing je normální, hudba spíš nevýrazná. I tak je ale Darksiders Genesis zážitek hodný vaší pozornosti. Je to zajímavý hybrid zběsilé akce a akčního RPG, u něhož bychom se za pokračování rozhodně nezlobili. Potěšující pro hráče a hlavně jejich peněženky je, že se neprodává za plnou cenu. To se vždy cení.
