„Darias Inferno – kategorie C, krátká recenze“ – tak přesně takovouhle poznámku jsem si zapsal do svého adventurního pořadníčku letošního předvánočního období. Za dobu mého působení v BonusWebu je to poprvé, co si musím všechny aktuální hry třídit ještě před tím, než se do nich pustím naplno, protože jinak by se současný obrovský příval adventur nedal zvládnout. Jenom pro úplnost, nově příchozí hry si rozděluji do třech kategorií: A – superkvalitní očekávané pecky, nutné dohrát co nejdříve; B – kvalitní, snažit se dohrát v dohledné době; C – průměrné a horší, hrát až ve chvíli, kdy bude šéfredaktor opakovaně a se zvýšeným hlasem vyžadovat recenzi. Tato chvíle nastala zrovinka nedávno, kdy už se mi hra Darias Inferno od společnosti Simon & Schuster povalovala v šuplíku několik týdnů…
Takže se do toho pustíme. Co je to vlastně za hru to Darias Inferno? Jde se o gamesku inspirovanou v zahraničí prý populárním kresleným seriálem „Daria“, běžícím na televizní stanici MTV. Mám takový pocit, že jsem onen brejlatý obličej hlavní protagonistky kdysi zahlédl i na jedné z českých TV, ale ruku za to do ohně nedám (ano, opravdu je to tak :o) - mondy). Pokud bych měl podstatu seriálu a potažmo i hry vyjádřit několika slovy, jedná se o něco podobného, jako jsou příhody Beavise a Buttheada, ale styl a forma humoru je zde diametrálně odlišná. Postava Darii 
Morgendorfferové představuje studentku střední školy s oproti ostatním studentům nebývale vysokou inteligencí a jistě si dovedete představit, jak asi může vypadat přítomnost takové osoby ve škole plné ujetých puberťáků, zajímajících se o všechno možné, jen ne o učení. Vznikne spousta (pro někoho) pozoruhodných scének, na nichž je postavena kostra naší hry. Na tomto místě však musím předeslat jednu věc – tahle hra je určena pro mladší skupinku hráčů (odhaduji tak 10 – 15 let), takže se vlastně ani nemohu divit, že mi Dariiny suché vtípky, pronášené jejím specifickým nepřítomným hlasem, moc zábavné nepřipadaly… A tím pádem mi moc zábavná nepřišla ani vlastní hra. Vlastně, abych byl přesný, nepřišla zábavná VŮBEC.
Jednoduchý příběh nás zavede do nudné školní hodiny profesora O’Niella, v níž Daria, stejně jako drtivá většina jejích spolužáků, usne a začne se jí zdát příšerný sen. V tom snu vrazí do třídy paní Liová, ředitelka školy, a s křikem žákům oznámí, že se ztratilo pět pro školu nezbytně důležitých předmětů, a pokud je zloděj do večera nevrátí, nastane pravé peklo! Daria, jediná možná zachránkyně, se tedy vydává pátrat po zcizených předmětech v celkem pěti kapitolách odehrávajících se na různých místech, jako je třeba škola, nákupní středisko nebo její vlastní dům.
Vlastní hra se pak tváří jako jakýsi zvláštní typ adventury. Jednotlivé herní lokace jsou viděny izometricky a jsou vždy rozsáhlejší než plocha monitoru, takže skrolují do stran podle toho, kam se s Dariou vydáte. Ovládání je záležitostí převážně myši, nicméně je zde taktéž možnost ovládat chůzi postavičky na klávesnici. To je velká výhoda, jelikož když kliknete myší na místo, kam chcete, aby Daria došla, většinou se zasekne za prvním rohem a do svého cíle nikdy nedorazí. Co se náplně hry týče, tak kromě klasického sbírání a používání předmětů (a občas i nějakých krátkých rozhovorů) je hra „okořeněna“ i o možnost přijít o „život“, ale naštěstí jen v přeneseném slova smyslu – po většině lokací se potulují různé postavy, které do Darii záměrně vrážejí a způsobují tak její podráždění znázorněné na ukazateli v menu umístěném v dolní části obrazovky. Jakmile se hodnota podráždění dostane na maximum, Daria to prostě vzdá a hra končí. Ještě před tím se ale naštěstí hra automaticky uloží, takže po nahrání pozice budete pokračovat tam, kde jste skončili.
Dohrání celé hry je záležitostí jednoho odpoledne. Vzhledem ke svému zaměření je dětsky snadná a bohužel taky dost krátká, takže za takové čtyři hodinky nebudete mít co dělat. Ke všemu je ještě možné spustit na každé herní lokaci nápovědu, která vám prostřednictvím krátké animované sekvence poradí, co byste zde mohli udělat. Autoři si pro nás připravili pouhých pětadvacet lokací a 
čtyřicet předmětů, které ani nejdou v inventáři kombinovat a jejich použití vám bude jasné již ve chvíli, kdy je uvidíte povalovat se na obrazovce (např. dát lístek do kina uvaděči před kinem, dát klobouk kovbojovi, který si o něj přímo řekne, a tak dále). Rozsáhlost oněch pěti epizod má ještě ke všemu sestupný charakter – zatímco první epizoda vám zabere polovinu celkové hrací doby, poslední dvě zmáknete během slabé půlhodinky.
Velmi diskutabilní je technické zpracování. To je totiž, alespoň co jsem slyšel, naprosto totožné se seriálovou předlohou – stejná jednoduchá grafika, stejná hudba a postavy jsou namluveny stejnými herci… Pro příznivce seriálu to je jistě velké plus, nám ostatním to ale může být jedno a tudíž zde mohu prohlásit, že grafika je nehezká (640x480, barvy lze počítat na desítky), animace téměř žádné, zvuků je málo a hudba… snad jen úvodní a závěrečná roková pecka za něco stála, ale jinak nic moc.
Darias Inferno je nezábavná, krátká a nehezky vypadající hra. Nemám tedy jediný důvod, proč bych vám ji měl doporučovat. Snad jedině pokud sledujete zmíněný televizní seriál, může se vám tahle adventurka líbit. Jinak se jí ale raději vyhněte obloukem – ty peníze, co byste za ni utratili, by bylo moudřejší vyhodit oknem na ulici.
| Daria’s Inferno | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
