Samotný Cthulhu v ní už nefiguruje, spíše ji zaštiťuje, koneckonců prostorově je pro tyto potřeby dostatečně výrazný. Strach z neznáma přitom představuje další kapitolu tolik oblíbené herní série, nabízející – vyjma dobře známého a stále chutného menu, něco zbrusu nových a opravdu pěkných nápadů.
Strach z neznáma funguje jako samostatný herní box. Na druhou stranu spojením s předchozí inkarnací, o které byla řeč dříve, významně umocníte herní možnosti a ještě dále vylepšíte znovu hratelnost. Strach z neznáma je navíc kompletně počeštěný díky aktivitě českého vydavatelství REXhry, což samozřejmě přidává na atraktivitě, jakkoliv narativní složka není až tak stěžejní. Jde o dochucení celkové atmosféry hry, mající hodně konfrontační rámec, kde očekávejte časté házení kostkami.
Prastaré bytosti
Obsah krabice do značné míry koresponduje s prvním dílem. Sestavě více než čtyř desítek plastových figurek dominují dva velicí Prastaří, které v každé ze šesti na sobě nezávislých misí musíte porazit. K tomu účelu máte na výběr z deseti zcela unikátních vyšetřovatelů, z nichž je nutné sestavit akceschopný tým. Ten může čítat 2 až 5 vyšetřovatelů a stejný počet hráčů. Předesílám, že si to tady vlastně můžete střihnout i sólo, ale pak musíte zvládnout management aspoň dvou vyšetřovatelů.
Cthulhu: I smrt může zemřít – Strach z neznáma
|
Strach z neznáma je herními mechanismy identické dobrodružství, co předchozí díl. Vyšetřovatelé se zde postupně střídají na tahu s nepřátelskými kultisty a nestvůrami, na pravidelné bázi zahlcujícími mapu a snažícími se zpomalit vaší snahu přerušit rituál, vedoucí k přivolání Prastarého. Je jenom na vás, kterého si pro danou misi vyberete. Můžete však sáhnout po jakémkoliv na trhu dostupném Prastarém, počítaje v to zcela novou krabičku s hrozbou jménem Ithaqua – Pán větru, zákeřně ovlivňujícím klima.
Strach z neznáma pracuje s Prastarými, jimiž jsou Azathoth a Tsathoggua. Azathoth je ošklivá neforemná hrouda se spoustou chapadel, jež vůčihledně potřebuje pro neustálé povzbuzování věrných nohsledů, které pravidelně posiluje. Tsathoggua, evokující pořádně přerostlou žábu, kterou navrch asi kousl radioaktivní netopýr, pro změnu oslabuje přítomné vyšetřovatele, mezi nimiž jsem si velmi oblíbil pana Peterse. Zmíněná postava má totiž jako speciální dovednost léčení parťáků skrze zabíjení nestvůr.
Přerušení rituálu
Na legendárního Jožina z bažin stačilo práškovací letadlo. Bohužel pilotní průkaz nikdo z vyšetřovatelů nevlastní, pročež musíte nepříjemnosti řešit standardními přesvědčovacími prostředky. Buď útokem nablízko, nebo cizelérskou střelbou ze sousedícího pole. Toto je případ Agathy s jejím věrným společníkem Tommy Gunem, díky čemuž zvládne snáze eliminovat některé obzvláště odolné nepřátele. Sem patří přerostlý a nechutně vykrmený červík Dhol, od něhož kousnutí hodně zabolí.
Dlužno připomenout, že abyste vůbec mohli zabít Prastarého, je nutné nejprve přerušit rituál. Jednou to znamená zavčasu dorazit na vzdálené místo na mapě a cestou nalézt klíče a překonat s jejich pomocí několik zámků. Což je vlastně takové malé puzzle zejména v menším počtu hráčů, resp. vyšetřovatelů. Jindy sbíráte žádané ingredience pro vytvoření výbušniny, se kterou nekompromisně vyhodíte potřebný mapový dílek do povětří, spolu s osazenstvem, jež tu na vás eventuálně číhá.
Tvůrci pokračují v trendu nastaveném v minulosti a invence jim rozhodně nechybí. Byť se nevyvarovali malého přešlapu ve snaze býti stále originální. Takže motiv s cvrnkáním kostky po mapě, v rámci dílčího úkolu vedoucího k přerušení rituálu, mi nepřijde dvakrát povedený. Jeli řeč zrovna o kostkách. Jedním z nepřehlédnutelných benefitů plynoucích ze spojení obou dílů je právě tato komodita. Rázem vznikne dostatečné množství kostek pro závěr hry, který by mohl být v tomto směru lehce nekomfortní.
Novinky v nastavení herní obtížnosti
Během důležitého hledání v každé misi narazíte na kupu šikovných předmětů či pomocníků, představených formou karet. Většinu z nich si můžete předávat pro efektivnější využití, úplnou novinkou jsou relikvie, které takto již nefungují. Před započetím hry si náhodně vylosujete relikvie dle počtu vyšetřovatelů a pak si zvolíte, jaká relikvie vám půjde lépe k pleti. Jsou sice mezi nimi docela výrazné kvalitativní rozdíly, buď jak buď velkou měrou snižují herní obtížnost a obrušují tak případné hrany v očích začínajících hráčů.
Pro navýšení obtížnosti jsou zase jiné ideje. První spočívá v implementaci pravidla umožňujícího do kterékoliv mise přidat až dva další typy nestvůr. Expanze nedobře naložených těl může vyšetřovatelům citelně nabořit sebevědomí a ztížit jejich poslání. Strach z neznáma má pro tyto potřeby referenční karty pro všechny dostupné nestvůry, tudíž lze snadno rozšířit bestiář i pro hraní prvního dílu či dosud nepřeloženého Season 2 rozšíření určeného pro první díl. Kompatibilita je zkrátka všeprostupující!
Druhý nápad tkví v nahodilosti příchodu Prastarého. Každý Prastarý se totiž přesouvá po mapě dle vlastní předdefinované trasy. Jelikož si tento jeho (zlo)zvyk po čase zapamatujete a dokážete se na něj nachystat, vymysleli tvůrci, kterak jeho procházku udělat méně předvídatelnou. Opět jde o volitelné pravidlo využitelné však napříč celou sérií, které hráče nutí pozměnit zavedené postupy a strategie. A já za něj dávám palec nahoru za skvělý koncepční krok.
Budoucnost univerza Cthulhu
Nová monstra se přirozeně předhánějí ve speciálních dovednostech. Kupříkladu Ghasta, připomínajícího skřeta, musíte zlikvidovat jedním výpadem, jinak vás zraní. Gyaa-Yothn se umí vyléčit. A útok na Nepojmenovatelného nemá žádný efekt v případě, že má vedle sebe jinou nestvůru. Mohu vám garantovat, že od nás za tohle vyfasoval fůru jmen… Potěší drobnost, jako je číslo na referenční kartě nestvůr, udávající jejich celkový počet. Takže se již nemusíte pídit, zdali vám některá náhodou na stole nechybí.
Strach z neznáma potěší dílenskou kvalitou. Má moc hezky zpracované miniatury a kartonové mapové dílky. Šikovný vestavěný pořadač, vůči němuž mám nyní pár osobních výhrad, ale stále vám napomůže ochránit všechen v krabici přítomný plast. A k tomu poměrně jednoduchá pravidla a herní mechanismy, co se dají naučit takříkajíc za pochodu. Navíc je tu ona kýžená variabilita, neboť na základě skladby skupiny vyšetřovatelů a volbě Prastarého vás pokaždé čeká odlišná herní zkušenost.
Potěšující je i skutečnost, že se na horizontu vynořuje pokračování. Nedávno skončivší kampaň na platformě Gamefound nabídla mimo jiné pohled na regulérní třetí díl s podtitulem Forbidden Reaches. Lze důvodně očekávat, že se s ním v tuzemských končinách za pár roků shledáme, v lokalizované verzi. Součástí výše zmíněné kampaně bylo připomenutí dřívějších a těžko (draze) dosažitelných boxů, počítaje v to malé promo rozšíření s Godzillou, jež v titánském střetu konfrontuje Prastarého.
Slovo závěrem
Cthulhu: I smrt může zemřít - Strach z neznáma přichází s interesantními nápady stran škálovatelné obtížnosti, které se tvůrcům rozhodně vydařily. Relikvie jsou sice malý krůček pro lidstvo, ale velký krok pro začínající vyšetřovatele. Alternativa nasazení dalších monster a změna v řádu přesunu Prastarého po mapě mohou být naopak žádanou výzvou pro zkušenější hráče.
Je pravdou, že pro plnohodnotné využití potenciálu hry by se hodilo mít v držení předchozí herní obsah, především pak první díl. Leč i tak máte čest se skutečně výbornou deskovkou. Luxusní zpracování, zajímavé téma, zdařilá lokalizace, chytlavý kooperativní rámec a k tomu vysoká znovu hratelnost zaručují, že vám tento boj s nestvůrami určitě nezevšední.