|
Když se v herním světě vysloví jméno Sida Meiera, je jasné, že je třeba zbystřit pozornost. Přidá-li se k tomu ještě slůvko Civilization, je jasné, že půjde o hru, která způsobí dlouhodobé zhoršení prospěchu ve škole desítkám tisíc studentíků a pracovní problémy nemenšímu počtu dospělých. Po prvním díle této vynikající strategie, který změnil herní historii v roce 1991, jsme se dočkali už dvojky o čtyři roky později (přišla s vylepšenou grafikou a herními mechanismy jen lehce poupravenými směrem k lepšímu) a minulý rok se na našich harddiscích vyhřívala trojka, která nabídla zase o něco lepší audiovizuální zážitek, vylepšenou diplomacii, nové herní prvky a po právu se stala nejen u nás nejlepší hrou roku a kdo ví, zda ne jednou z nejlepších počítačových her všech dob…
Nesmíte se tedy divit, že jsme datadisk Play the World očekávali s velkou nedočkavostí. Přeci jen – expanze Civilizace je něco jiného, než stotisící mission pack ke kdejaké tuctové akci či další umělé protahování Sims-mánie… Když se nám konečně dostal do rukou, jali jsme se jej pečlivě testovat a výsledky našeho snažení najdete v následujících odstavcích.
Vylepšení v singleplayeru
Přídavky pro hru jednoho hráče nejsou bůhvíjak bohaté, nejvýraznější jsou pochopitelně nové národy se svými vůdci a speciálními jednotkami. Jedná se o Araby, Féničany (zde Kartagince), Kelty, Korejce, Mongoly, Osmanské Turky, Španěly a Vikingy, jejich podrobnou charakteristiku najdete v našich tabulkách okolo této recenze, navíc odkaz vás zavede na ještě detailnější popis přímo na oficiálních stránkách hry.
|
|
Dočkali jsme se také dvou standardních jednotek – Medieval Infantry a Guerillas. První z nich jsou zlepšenou verzí Swordsmana, druzí se budou hodit jako obranné jednotky v industriální éře. Do měst přibylo několik nových budov, konkrétně se jedná o Civil Defense, která umožňuje účinně eliminovat nepřátelské letecké jednotky, ježto chrání před bombardováním, Commercial Dock, který přidává obchodu na vodních čtvercích a Stock Exchange, která zvyšuje příjmy z daní.
Dočkali jsme se i jednoho nového divu světa – jde o Internet, který zprostředkuje všem městům na kontinentu budovu laboratoře a pokud jste ještě nespustili svůj zlatý věk, spustí ho (to ale není tak velká výhoda, jelikož se k němu dostanete skoro až ke konci – a nehráli-li jste špatně, máte už Golden Age dávno za sebou).
Několik nových staveb mohou vytvářet Workeři, jde o radarovou věž, která zvětšuje dohled při zapnuté fog of war a přidává útočné i obranné bonusy jednotkám v okolí, pak Outpost, který sice bonusy nepřidává, ale slouží k podobným účelům jako Radar Tower, a Airfield, což je vlastně totéž jako Air Base z Civilizace 2.
Nové mapy a scenaria
Nechcete-li si nechat vygenerovat kompletně novou hru (což třeba já osobně dělám nejraději, protože mám rád překvapení :o), můžete sáhnout po řadě nových map a scenarií, které do datadisku přibyly. Někoho možná překvapí, že dost velká část z nich je převzatá z fanouškovských stránek jako jsou Civ Fanatics a další, to jim ale nijak neubírá na kvalitě. Jediným problémem je nedostatek skutečných scenarií, kde byste podobně jako třeba v Civilizaci 2 byli hozeni nejen na předvytvořenou mapu a poraďte si jak umíte, ale do komplexní historické situace – křížová výprava, dobývání Číny Čingischánem nebo třeba druhá světová válka – zkrátka že byste měli již rozvinuté civilizace a před sebou "jen" problém, který by si žádal o řešení.
|
|
Multiplayer – to pravé ořechové???
Multiplayer byl tím, na co se Firaxis při tvorbě datadisku nejvíce zaměřili – a je to znát. Původní Civilizace 3 neobsahovala hru více hráčů vůbec, v Play the World si můžete zahrát v hot seat módu na jednom počítači, po síti, po internetu, nebo dokonce po e-mailu. Nemusíte také hrát v tradičním – na čas velice náročném – tahovém módu, ale můžete zvolit simultánní tahy, či poměrně originální a velice chytře vymyšlený turnless mód. Navíc hra nabízí speciální druhy her jako Domination, Regidice či Capture the Princess, které ji ještě více obohacují a zvyšují její zábavnost.
Začneme okrajovými módy. Hra po e-mailu nezní příliš atraktivně, obzvláště spočítáte-li si, jak dlouho trvá jediná partie. Přesto ji hodně lidí využívá – nejspíš z podobných důvodů, z jakých se hrály korespondenční šachy či jiné deskové hry… Její zpracování je velmi jednoduché, přímo ze hry můžete svůj tah odeslat soupeři, není třeba složitě šachovat a vyhledávat příslušné soubory v adresářích hry. Trochu častější asi bude hot seat, kde můžete buď hrát klasicky na tahy nebo nastavit určitý časový limit. I tak ale ve více hráčích asi budete hodně čekat, a tak se vyplatí zvolit malou mapu a různými způsoby si hru omezit a zkrátit.
Zbývá nám tedy hra po síti či internetu. Nejprve si popišme jednotlivé originální módy. V Domination jde o to, že začínáte u jedné z vlajek. Po celé mapě jich je rozmístěno ještě několik a vy se musíte snažit rychle expandovat a zabírat je – čím více jich najdete a čím déle je udržíte, tím více bodů získáte. Je to jednoduché, ale docela zábavné, obzvláště v turnless či simultánních tazích.
Capture the Princess je velmi originální mód, který jsme si příliš nezamilovali, ale své fanoušky si možná také najde. Je to trochu podobné jako Capture the Flag, až na to, že má každý hráč svou princeznu, která se nemůže pohybovat. Jde o to ji zachránit a dovést do hlavního města civilizace.
|
|
Asi nejzábavnější z novinek je pak mód Regicide. V něm se na mapě objeví nové jednotky – vůdci jednotlivých civilizací, kteří mají útok a obranu 1 a pohybují se o 2 pole za tah. Cílem je pochopitelně v Regicide zabít krále soupeřům, v Mass Regicide pak má každý více králů a cílem je zabít je všechny a tím hráče vyřadit ze hry. Podobně eliminačním módem je pak Elimination, kde stačí zničit nebo zajmout soupeři jedno jediné město a celá civilizace skončí. Ačkoli Regicide je originálnější i hratelnější, oba módy mají něco do sebe a vyžadují od hráčů zcela jiný způsob taktického uvažování, což je jen ku prospěchu věci.
Ještě než se od multiplayeru opět odpoutáme, musíme si vysvětlit, jak je to se třemi herními styly. Samozřejmě můžete hrát klasicky na tahy, kdy si v klídku odehrajete své a pak přenecháte prostor soupeři. Tahy můžete v tomto módu omezit časově, zajímavější jsou ale simultánní tahy a turnless mód. První znamená, že všichni hráči hrají svůj tah současně a ve chvíli, kdy jsou hotoví se všemi akcemi kliknou na příslušné tlačítko. Když toto udělají všichni rozjede se zase stejným stylem nový tah. Tento mód umožňuje různé taktiky – buď rychlé pohyby pro zmatení a překvapení nepřítele, nebo naopak vyčkávání
na výsledky prvních bojů a podle toho se pak zachováte… snad si to dovedete sami představit.
Konečně turnless mód vypadá zprvu jako klasický realtime, což je vzhledem ke komplexnosti Civilizace 3 poměrně překvapující. Ve skutečnosti cosi jako tahy ve hře probíhá – všichni hrají současně jako v simultánním módu a hra jednou za určitý časový úsek spošítá všechny produkce, výdělky, daně, výzkum apod., vyhodnotí výsledky a obnoví všechny pohybové body, životy atd. Tento mód má něco do sebe, určitě se zalíbí akčněji zaměřeným hráčům a celkově velmi zrychlí hru, nicméně nám, kovaným stratégům, kteří mají ve zvyku si pět minut promýšlet pohyb každé jednotky, příliš k srdci nepřirostl. Ale je tu, a to je podstatné. Každému dle jeho gusta…
|
|
Další méně důležité novinky
Menších, ale příjemných zlepšení, se dočkal i herní interface. Kupříkladu uprostřed dolního pruhu už se vám objevují skutečně všechny akce, které daná jednotka může na políčku podnikat a nejen ty základní. Hra umožňuje automatické bombardování a ostřelování měst, můžete z jednoho políčka poslat jinak celý balík jednotek a není třeba je odesílat jednu po druhé, je možné nastavit výchozí bod pro výrobu jednotek a nechat si tam posílat všechny nově vyrobené bojovníky. Diplomacie a obchod byly mírně vylepšeny, ne všechna rozhodnutí musí být tentokrát přijata hned, ale vy i počítač si můžete vzít pár tahů na rozmyšlenou. Tyto změny nejsou příliš zásadní, ale pěkně doplňují původní hru a upravují její ne úplně dokonalé aspekty.
Hodnocení datadisku se přesto nevyšplhalo na bůhvíjak vysokou hodnotu. Co je tedy špatně? Nejen my, ale i kolegové z amerického herního serveru GameSpot či Netjak zaznamenali obrovské problémy týkající se stability hry.
Zkrátka a dobře, pokusíte-li se hrát po internetu, často ukládejte a připravte se na to, že není otázkou, zdali hra spadne, ale kdy se tak stane. Jasně – nejbližší patche se postarají o nápravu, ale ani tak se nejedná o nijak příjemnou chybu.
Tak co, koupit nebo ne?
Výsledné doporučení není v našich krajích jednoduché. Přestože jsme si moc nedovedli představit pojetí multiplayeru v tahové a tak komplexní hře, jakou Civilization 3 určitě je, datadisk Play the World nás příjemně překvapil. Přináší skutečně citelná vylepšení – ale je otázkou, nakolik užitečných pro českého hráče s modemovým připojením a vysokým pingem. Pokud neplánujete hrát ve více hráčích, nemá pro vás nákup datadisku význam, ale pokud vás naopak multiplayer láká, můžeme vám ho doporučit (i když cena je podle mého názoru přemrštěná).
P.S.: Když chvíli podržíte kurzor na obrázku ze hry, zobrazí se vám krátký popisek.
| Civilization III: Play the World | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
