Square Enix původně vytvořilo „Mana“ sérii jako odnož své vlajkové lodi Final Fantasy, tato větev ale brzo začala žít vlastním, čilým životem. Aktuální titul Children of Mana je další kapitolou této série, která se v rodném Japonsku prodává pod titulem Seiken Densetsu a těší se slušné popularitě.
Příběh Children of Mana nevyjíždí ze zajetých kolejí série. Strom Many, který před několika lety postihla zatím neznámá katastrofa, se podařilo s pomocí Meče many zachránit, ovšem příčina tehdejšího neštěstí zůstává stále skryta. Na kloub jí přijdete s pomocí jednoho ze čtyř hrdinů až nyní.
Co chybí hře na obsahu, je aspoň částečně vykoupeno vizuální stránkou.
V dungeonu vše probíhá podle zažitých pravidel. V rubato rytmu kosíte nepřátele, rabujete všechno, co lze rozbít a svižným
tempem pádíte do dalšího patra kobky. To vše opakujte, až se dostanete k bossovi daného dungeonu. A teprve tehdy může přijít
opravdová potíž, nicméně jen někdy.
Zpočátku vládnete jen jednou zbraní, jejíž typ závisí na tom, jakého hrdinu jste si na začátku hry vybrali, později ale můžete nepřátele kosit stereo. Hra ovšem nabízí jen typy zbraní, které jsou vlastní jednotlivým hrdinům, tedy meč, kladivo, luk a cep. Kromě základní zbraně má každý hrdina v boji k dispozici i jednoho z osmi elementálů. Na rozdíl od předchozích „Mana“ her tedy nevládnete všemi elementály, ale vždy si musíte vybrat jednoho, který vás bude v dungeonu doprovázet. Nejčastěji mají tyto magické bytosti v nabídce útočná kouzla, i hráči-obranáři si ale přijdou na své. Úspěšné útoky základní zbraní pomalu naplňují kapacitu Fury Attacku, po jehož spuštění kosíte několik desítek sekund vše živé a nemrtvé, co vám stojí v cestě.
Není ale třeba Children of Mana odsuzovat, neboť příběh samotný dokáže vtáhnout a ovládání se rychle dostane do krve.
Při soubojích lze částečně využívat i okolí. Osekáváním nepřátel ze správných směrů totiž můžete docílit toho, že je hodíte na další a lze tak s trochou štěstí způsobit účinnou řetězovou reakci. Teprve až v pozdějších fázích hry ale získáte plnou kontrolu nad tím, kam trefení oponenti odskočí, a teprve tehdy tak můžete své útoky promýšlet do úplných detailů. Tedy – mohli byste přemýšlet, kdyby většina hry nebyla poměrně svižná akce. Nenechte se mást pravidelnou zprávou „level up“ hlášek, která se každou chvíli zjeví na obrazovce. Levely sice získáváte, vlastnosti svého hrdiny i jím ovládaných elementálů zlepšujete, ale ani tak Children of Mana žádným pravověrným RPGéčkem není, jelikož ve skutečnosti jde o akční rubačku se skutečně lehkými adventurními prvky. Časem se navíc rubání dungeonů zvrhne do repetitivní akce, jejíž jedinou spásou jsou
občasné souboje s bossy. Na ně pochopitelně standardní hurá akce neplatí, ale musíte nejprve objevit jejich slabá místa a pak se pustit do jejich stimulování hranou meče či hlavicí šípu.
Mimo hlavní příběhovou linii hra obsahuje i postranní úkoly, díky kterým se můžete dostat do již navštívených dungeonů. Ty se při vaší opětovné návštěvě obvykle mění, takže očekávejte jiné nepřátele, odlišný počet pater nebo jinou startovní pozici. Tím ovšem nepovinné věci ve hře končí, čímž jakoby autoři dali najevo, jak vážně to mysleli s tím označením „RPG“. Kořením každé takové hry jsou přece zástupy (nebo alespoň rozumný houf) NPC postav, volitelné mise a různé postranní „skopičinky“ všude, kde je to jen možné a kde na to autoři měli čas. To ovšem v Children of Mana chybí.
|
Co chybí hře na obsahu, je aspoň částečně vykoupeno vizuální stránkou, což je ovšem v současnosti již poměrně klasická situace
(Bohužel? Bohudík?). A autoři Children of Mana se opravdu snažili. Máme zde pestrobarevná prostředí a spoustu animovaných objektů, efektů a dalších serepetiček, které se postarají o to, že od displeje alespoň v prvních hodinách hraní neodtrhnete oči.
Na základě zmiňovaných výtek není ale třeba Children of Mana odsuzovat, neboť příběh samotný dokáže vtáhnout, ovládání se rychle dostane do krve i do prstů a hra je na možnosti Nintenda DS vizuální hostinou, nicméně úsměv na tváři, který se na začátku hry díky grafice určitě zmocní obličejových svalů každého hráče, po čase trošku povadne. Hra se totiž nevyhne stereotypnosti a hráči budou mít asi spoustu práce, aby udrželi zaujetí pro hru a plnou pozornost až do jejího konce. A už to
|
Grafika
Stereotypní
Na závěr snad jen zpráva o možném reparátu. Jak v září napsal japonský magazín Famitsu, Square Enix pro nás již připravuje pokračování - Heroes of Mana bychom mohli na svých handheldech přivítat již letos v březnu.
| Children of Mana | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
