Pokud mezi všemi těmi mnoha zpracováními Mýtu Cthulhu něco opravdu vyniká, byla to milá adventura Call of the Sea z roku 2020. V kůži Norah Everhart jste se vydali hledat zmizelého manžela Harryho na souostroví v blízkosti Tahiti. Záchranná expedice se stane nezapomenutelnou cestou po tajemném ostrově i za sebepoznáním. Norah nebyla ten typický protagonista, kterého známe z literárních předloh či her. Naopak, třeba Jack Walters nebo Daniel z Amnesie by se od ní měli co učit.
 |
Pod tíhou poznání se nesložila. S dychtivostí a akademickou vášní zkoumala veškeré taje co ostrov mohl nabídnout. Díky tomu byl Call of the Sea tak příjemnou změnou. Hrdinka se neznáma nebála, ona ho přijala. V pokračování vystupuje Norah jako vypravěčka a vypráví mnohem epičtější příběh.
Volání Yith
Call of the Elder Gods svým příběhem navazuje na Call of the Sea. Na začátku hry je nastavení, které klame tělem. Pokud jste první díl hráli i když si nepamatujete detaily, spusťte hru s tímto nastavením. Pokud předpokládáte, že vám hra nějak rekapituluje děj, není tomu tak. Místo toho se ochudíte o některé volby. V případě, že hru rozehrajete bez znalosti prvního dílu, hra záměrně mlží a vy nemáte takovou kontrolu při dialozích.
Příběh druhého dílu už nesleduje jednu postavu, ale rovnou dvě. První je Evie. V mnohém se podobá Noře. Také dychtí po vědění a poznání. Právě proto začala studovat na proslulé Miskatonické universitě v Arkhamu. V průběhu studia ale ztratila paměť. Tři měsíce ze svého života si vůbec nevybavuje. Přesto měla excelentní známky ze všech předmětů. Po této prazvláštní události se toho hodně změnilo. Evie začala snít o prastarých, nezemských, kyklopských – přidejte libovolný počet oblíbených přídavných jmen Lovecrafta – stavbách a v uších jí zní zvláštní mantry. Těm není s to porozumět. Ve snech má nejasný úkol najít sošku, ale proč?
Aby všemu přišla na kloub, rozhodne se kontaktovat druhého hlavního protagonistu našeho příběhu – Harryho Everharta. Děkana archeologie na Miskatonické univerzitě a manžela Nory, který se osudem své ženy nikdy nesmířil. On je z počátku tím typickým lovecraftovským hrdinou, sužovaným nočními můrami a sžíraným vinou. Hned je patrné, že máme znovu zaděláno na originální adventuru, která s mýtem Cthulhu pracuje trochu jinak.
Call of the Elder Gods
Call of the Elder Gods
Znalci Mýtu Cthulhu budou mít hned jasno, o co jde, ale to vůbec nevadí, pro milovníky mythosu je Call of the Elder Gods jako návštěva cukrárny. Autoři na vás budou valit jednu referenci za druhou. Hru si ale užijí i chapadly Cthulhu neoslizlí hráči. Pro ně bude příběh zajímavý díky příjemnému pocitu z neznáma.
Celá hra evokuje příběhy s Indiana Jonesem. Titul to okázale dává najevo hned v úvodu. Při zobrazení loga hry zazní dramatické motivy jak z Dobyvatelů ztracené archy a když se objeví již pro Indianu ikonická přímka na glóbu při cestování, už není pochyb. Tohle opět nebude horor, ale zábavná dobrodružná výprava napříč světem plná tajemných ruin a hádanek. A přesně to vás i čeká.
Call of the Sea měla některé hádanky docela zapeklité, a druhý díl ještě přitvrdil. Na začátku připomíná ještě víc klasickou adventuru z vlastních očí. Některé hádanky jako by vypadly z prvních Resident Evil. Je třeba správně natočit vázy, aby se odemkl mechanismus, jindy si, pokud už vaše latina není, co bývala, budete nejspíš muset otevřít slovník. Velkou pomocí je i tužka a papír. I když máte na standardní obtížnost k dispozici zápisník, kam se zapisuje vše důležité, pořád se papír s tužkou neztratí. Nevím, kdy naposledy jsem si musel psát poznámky při řešení puzzle, ale zde to je běžná praxe. Když si chcete připadat úplně jako badatel, můžete si pustit hru na vysokou obtížnost, kde si budete čárat stopy úplně sami.
Call of the Elder Gods
Mám rád hry, které operují s nějakou svou vlastní logikou světa, kterou pokud pochopíte, tak pak uvažujete podle nastavených pravidel. Takto fungovala třeba vynikající Outer Wilds nebo Antichamber. Obě hry vás donutily myslet jinak. V podobném duchu jsou i některé puzzle v Call of the Elder Gods. Zde se například operuje s tonálními, zvukovými přístroji. Ty mají své vlastní zákonitosti, stejně jako prastarý jazyk, který budete muset z části dešifrovat. Hádanky zabaví a na některých se zaseknete pořádně dlouho. O to větší pocit hrdosti pocítíte, když konečně hlavolam rozlousknete a můžete ty chaotické poznámky načárané přes celou A4 vyhodit.
Steam DeckHra je plně optimalizována pro hraní na Steam Decku.  |
Hra má i chytře udělaný systém nápovědy, kdy vám z počátku dá pouze vodítka, než vám vše práskne. Je ale rozhodně lepší na řešení přijít sám, byť to může nějakou dobu zabrat. Mně se podařilo hru dohrát asi za 9 hodin, ale věřím, že mnozí to stihnou mnohem rychleji.
Menší designerský přešlap je, že autoři nepamatují na to, že ne vše budete řešit podle jejich zamýšlené chronologie. Proto působí jako pěst na oko, pokud již zjevné věci postava komentuje jako novinku. Trochu mě také mrzí, jak autoři napsali Evie. Ta se občas chová jako nezodpovědné hovado, což jde mimo její zpočátku načrtnutý charakter. Nora z prvního dílu byla náturou podobná, ale přeci jen ji autoři napsali lépe a její počínání a rozhodnutí dávalo větší smysl. Za mě osobně je lépe napsaný z obou protagonistů Harry.
Call of the Elder Gods
Call of the Elder Gods
Ze začátku to vypadá, že bude víc tím typickým mediátorem hrůz z Lovecraftových děl, ale to se dost rychle trochu ku škodě vytratí a on se víc než o svou příčetnost začne starat v otcovském duchu o to, aby Evie nespadla do nějakého dalšího průšvihu. Lehce promarněný potenciál na dosud v Cthulhu Mythosu neviděnou dynamiku mezi postavou, která přijímá a zvládá vše v pohodě, a tím, který se tříští jak domeček z karet.
Kolem světa a ještě dál
Call of the Elder Gods si ponechává svůj jedinečný vizuální styl, kterým učaroval už první díl. Oproti prvnímu dílu, kde moc nebylo vidět jiné charaktery, zde se autoři vyřádili na postavách i na variabilitě prostředí. Ne že bych si u Call of the Sea stěžoval na monotónnost prostředí. I tak byl celý ostrov dostatečně rozmanitý. Ale autoři to tentokrát vzali pořádně od podlahy a vy se podíváte do všech koutů světa. Ze sídla v Bostonu zavítáte do jeskyní, prostor tajemného řádu i na druhou stranu světa a nechybí ani typické halušky z neznámých rovin existence.
Pestrost prostředí je vyvážena menší rozlohou, kdy jde povětšinou jen o velmi omezený prostor. Každá kapitola je tedy prakticky jeden či více puzzle, které je třeba rozlousknout. Velmi nadneseně lze říci, že jde z části o escape room. Velikost lokací se různí, ale určitě mohly být některé rozsáhlejší s možností většího průzkumu. Jinak je level design povedený a nesmírně detailní. Platí to samé, co třeba u Firewatch. Každý típnutý obrázek by klidně mohl jít rovnou na pohlednici. Perfektní je i dabing a soundtrack, který se v mnohém inspiroval nesmrtelnou klasikou Johna Williamse.
Call of the Elder Gods
U hry je jen jeden nešvar. Je nezbytností nastavit si anglickou klávesnici. Jinak nelze vybírat z dialogových voleb. Hra se ale dá příjemně hrát i na gamepadu a tam tento problém úplně odpadá. Malý bug je, že baterka se při dialozích nedá vypnout a v pár momentech nefunguje lipsync postav, ale to jsou jen maličkosti.
Povedené pokračování
Povedený první díl střídá v mnohém ještě povedenější druhý. Pokud máte rádi dobrodružné adventury ve stylu Indiany Jonese s dávkou tajemna a zajímavé hádanky, které potrápí šedou kůru mozkovou, Call of the Elder Gods je hra právě pro vás. Cthulhu Mythos je zde ústředním tématem, ale nikdy nesklouzne k tolik omletým klišé. Strach z neznámého střídá v případě série čirá fascinace. Proto si hru užijí i ti, kteří o kosmických bozích uslyší prvně. Španělští Out of the Blue opět zaváleli a já už se těším na další díl.
