Již několikrát jsme na vašem oblíbeném serveru (www.bonusweb.cz :-)) upozorňovali na přechod od klasických 2D real-timových strategií do třetího rozměru. Plně 3D zobrazení má v sobě určitý potenciál, ale někdy je velmi obtížné jej využít. Jak se to tedy povedlo v případě Statečného Srdce?
Stejně tak i hry s filmovým námětem poskytují spoustu prostoru při tvorbě, ale někdy je velmi obtížné jej využít. Jak se to tedy povedlo v případě Statečného Srdce?
I přes varování v podobě recenze na Bravehearta od nerozlučné dvojice opiček, Rybky s Malým, jsem se na hru Statečné Srdce srdečně těšil. Spojení skotských dějin a počítačové hry mne blažilo. Chtěl jsem být jedním z nich, hrdým, nezlomným a statečným Skotem a bránit pravdu a svobodu před zpupnými zástupy pohůnků anglického králíka. Inu každému co jeho jest, císařovo císaři a co je volovo - Xentarovi.
Příběh hry, jak jste si již zajisté stačili všimnout, vychází jednak z historie skotských bojů za nezávislost a posléze z filmového zpracování tohoto tématu s Melem Gibsonem v hlavní roli.
Ostatně Melova tvář na vás bude hledět nejen po celou dobu hraní hry ale i z krabice a potisku cédéčka.
Po spuštění hry si nejprve zvolíte obtížnost nastavením počtu nepřátelských klanů a různých úlev v hospodaření, a poté si vyberete rod, jehož vůdcem chcete být.
Pro filmové fanoušky je jasnou volbou klan Walace, ale pokud nemáte v úmyslu dělat chůvu zrovna Melovi, máte na výběr dalších patnáct rodů. Vzhledem k tomu, že hra se dá hrát několika různými způsoby, je třeba si dobře vybrat klan podle jeho schopností. Čili pokud je vaší taktikou totální destrukce, nebudete si vybírat rod sestávající ze slizkých pletichářů typu Milouš Zeman.
Poté, co si vyberete svůj rod a tím i rodnou hroudu, objeví se před vámi hlavní herní obrazovka. Tehdy si uvědomíte, že něco není v pořádku. Ano přátelé, Braveheart má jednu jedinečnou vlastnost. Není klasickou a tolikrát okoukanou real-time strategií, nenabízí vám mise které můžete hrát. Vy totiž můžete všechno, co si může dovolit vaše kapsa. Hru začínáte s jedním městečkem či spíše vesnicí, kde sídlí váš klan a jen pečlivou prací při správě města můžete expandovat. A expanzí se nemyslí jen krvavé bitvy, ale i politika, špionáž a obchod. Celá hra se odehrává ve virtuálním Skotsku, a celá země žije svým životem. Hlavní náplň hry tak připomíná hry typu Civilizace. Na Civilizaci a vlastně i svou civilizovanost zapomenete v okamžiku, kdy se rozhodnete jít do války. Když vyšlete jednu ze svých armád do boje, nejprve můžete na mapě sledovat její pochod, to se ještě stále odehrává ve 2d prostředí obrazovek pro správu vašeho klanu. Teprve v okamžiku, kdy vaše tlupa lépe či hůře vyzbrojených Skotů dorazí na místo určení se hra přepne do 3D zobrazení a začne vaše noční můra.
Boj, jak krásné slovo a činnost ve virtuálním světě počítačových her tak oblíbená... Ne tak ve Statečném srdci. Po nahrávání bitvy se zobrazí kousek skotské Vysočiny a vaše sešikované voje. To by bylo v pořádku, krajina je osázena stromy, někde teče voda, ze které se vyrábí opojná Živá voda (po sloučením s ječmenným sladem a několikeré destilaci), prostě idylka.
Ta přestane, když si uvědomíte, že vám něco schází a to věc podstatná, nepřítel. A tak vám nezbude nic jiného než přeskupit formaci a vydat se na pouť. Ta vám časem začne připomínat putování Izraelitů pouští, neboť tak jako oni, ani vy nemůžete dosáhnout kýženého cíle.
Zato se však jistě potkáte s jinými obyvateli Vysočiny. S komáry. O skotských komárech se vyprávějí zkazky stejně jako o příšeře z jezera Loch Ness, ale to co zažije vaše vojsko se proti tomu pohádka pro děti před spaním. Je totiž až neuvěřitelné, že obyčejní komáři jsou schopní zlikvidovat celé vaše vojsko, pokud jej rychle neodvedete do komáruprostých míst, což se vám povede jen s těží kvůli nepříliš inteligentnímu pohybu vašich jednotek a mizernému ovládání vojsk v bojovém, tedy trojrozměrném, režimu. Pokud se z takovéto lapálie dostanete s polovinou bojeschopných jednotek, mžete mluvit o skutečném štěstí. Nicméně pokud se vám podaří vyvést z ohrožení byť jen jednoho člobrdínka, můžete s jeho pomocí přilákat nepřítele k plácajícím se spolubojovníkům. Tedy pokud ho najdete dříve než s posledním človíčkem narazíte na další exempláře krvelačného hmyzu. Bezprostřední boj je totiž jediné, co může vaše statečné skotáky odpoutat od marného snažení zbavit se komárů tím, že se je pokusí umlátit svými kyji.
Tedy pokud se konečně dočkáte kýženého boje a podaří se vám sešikovat tři zbylé panďuláčky k útoku, zjistíte, že ono šikování bylo zbytečné. Obě skupiny bojovníků se na sebe většinou vrhnou jako negramotní Skoti, což v podstatě odpovídá jejich naturelu.
Průběh samotné potyčky pak již vůbec není ve vaší kompetenci. I když hra některé možnosti poskytuje, s nepřehledným ovládáním a zejména díky pomalosti hry je provedení taktických manévrů v podstatě neuskutečnitelné. O strategickém vedení ani nemluvě. Ačkoliv k tomu trojrozměrný terén přímo vybízí, není možné rozestavit své oddíly na vrchol kopce a čekat na útok nepřátel, stejně tak sem si nevšiml, že by podobné taktiky použil nepřítel.
Po případném vítězství můžete shlédnout kratičkou animaci představující plenění vesnice a můžete začít opět od začátku a v 2D prostředí managementu měst v klidu relaxovat před dalším otřesným zážitkem v podobě následující bitvy. A další a další, až se stanete skotským králem nebo dokonce králem Spojeného Skotska a dobyté Anglie.
Ale nejen bojem živ je člověk, spíše naopak, v boji se většinou umírá. A tak se krome bratrovražedného boje musíte věnovat správě svých statků, vybírat, co se bude vyrábět, zadávat vašim poddaným úkoly a pro získání informací posílat do světa zvědy a špióny. Můžete se věnovat obchodu, diplomacii, výcviku armády.... Ale protože ovládání tohoto režimu hry je opravdu komplexní a tudíž poněkud složité, stěží se obejdete bez manuálu, který je naštěstí přeložen do naší mateřštiny, i když o kvalitě překladu by se dalo s úspěchem polemizovat. Úplní začátečníci na poli tahových strategií pak jistě uvítají tutorial ve hře, který hráče seznámí se základními herními úkony. Je proto s podivem, že tato funkce není v manuálu vůbec popsána, stejně jako některé další věci, na které hráč prostě musí přijít sám.
Pokud vás přestane bavit hra proti počítači, nabízí vám Statečné srdce i možnost hry proti živým oponentům, ale na vašem místě bych si raději stloukl dřevěné meče a vyrazil s nimi na nějakou zříceninu a pořádně si to užil.
Jak se hra hraje jsme si tedy v hrubých rysech popsali a můžeme se věnovat jejímu zpracování.
Jak můžete kolem tohoto slabomyslného textu, zpracování 2D obrazovek je poměrně kvalitní a líbivé, ale maximální rozlišení je pouhých 800x600, což nepotěší majitele nadupaných grafických karet typu TNT2 nebo Matrox G400.
Bohužel, pokud začnete Statečného Mela hrát, zjistíte, že krásně nakreslené obrazovky jsou k ničemu, když je systém ovládání složitý a poněkud nepřehledný. Na druhou stranu, každý si může vyzkoušet, že správa středověkého města, neřkuli hmotné zajištění dobyvačné války, není žádná legrace.
Tak, hru v trojrozměrném režimu jsme již probrali, nicméně nezbývá mu než přiznat, že vizuální dojem z válčení by nebyl úplně špatný. Jednotliví panáčci jsou prokresleni poměrně detailně, ale hra je bohužel velmi HW náročná a tak si pohled zblízka na válečnou vřavu budete muset odpustit, pokud byste nechtěli u jedné bitvy strávit celé prázdniny, které jsou ostatně již dávno za námi. A to i přes to, že celé dění je možné sledovat v rozlišení pouhých 640x480.
Animace se ve hře vyskytují, jmenovitě intro a potom ona kratičká ukázka z plenění měst. Tím chtěl básník říci, že na CD by se jich jistě vešlo více a zejména v lepší kvalitě, resp. rozlišení. Stejně tak pohyb postav mohl být vyřešen lépe, protože animace chůze postav ve hře mi připomínala spíše radostné poskakování Sama Hawkinse na jeho krátkých nožkách než pevnou chůzi sveřepých horalů. Nemluvě o dojmu, že národním sportem Skotů je nejspíše dlouhodobé sezení na bečce, které se promítlo do anatomie dolních končetin obyvatel vysočiny. Jednoduše řečeno, tolik ukázkových óček jsem ještě neviděl.
Was ist das ein Klang? Krásná řečnická otázka. Ve hře se totiž zvuky tak nějak téměř nevyskytují. Ve 2D režimu se můžeme setkat s rádoby šustěním otáčené stránky knihy (přechod z jedné obrazovky do druhé) a jakým si kliknutím, které potvrzuje zadání příkazu. Ó jaké bohatství, ach ta rozmanitost. Ve 3D režimu se zvuky vyskytují v množství větším a to asi ve čtyřech exemplářích. O. K. S otřesným skotským přízvukem potvrzující přijetí rozkazu, zvuk umírajících nepřátel a nějaký ten třesk zbraní. Ani ti pitomí komáři nejsou slyšet. Možná je tomu tak proto, aby vynikla...
Hudba je snad jedinou součástí hry, kterou lze trochu pochválit, ale ani ona není dokonalá. Jak bylo lze předpokládat, jedná se o "kelstské" motivy převzaté z lidových balad a k poklidnému vedení města se vcelku hodí. Na druhou stranu při bitvě bych čekal spíše nějaký skotský jig s pořádně rozdováděnými bubny a flétnami, případně nepřekonatelně údernou kombinaci dudy+bubny, ale bohužel, bubeníčka si do armády naverbovat nemůžete. Neomluvitelné. Ale na druhou stranu ty líbivé melodie vás opravdu neurazí, pokud je nebudete poslouchat šest hodin v kuse, jako nebohý recenzent. Pokud si pozvete na večer dívku, pusťte audio z Bravehearta a máte vystaráno.
Pokud bych měl zhodnotit svůj subjektivní dojem ze hry pak bych musel říct: "POSTAVTE TY PITOMCE Z RED LEMON KE ZDI!!!" Ano, takhle hrubý a surový bych byl. Protože pokud někdo dokáže zlikvidovat a zahodit takovou spoustu výborných nápadů, nezaslouží si nic jiného. Statečné srdce mělo ty nejlepší předpoklady stát se hitem. Výborný příběh, propojení tahové a real-timové strategie, realistické prostředí... to všechno bylo promrhánu kvůli překombinovanému ovládání a naprosto zbytečnému začlenění třetího rozměru do bojové části hry. Vždyť i ve staré duně2 lze uplatnit více strategií než v Braveheartu, který sliboval strategický nářez.
Možná však, že se mýlím a ke zdi by měli jít spíše lidé z EIDOSu, kteří pustili do prodeje produkt, který je na půl cesty. Snad, kdyby betatesting probíhal odpovědněji a déle, kdyby...
Ach jo, že Eidos radši zůstal u své prsaté archeoložky.Takhle tu máme hru, která má v sobě obrovský potenciál, který je však nedobytně ukryt pod nánosem nudy a znechucení.
Několik málo plus:
+ výborný nápad
+ naprostá svoboda omezená pouze financemi
+ možnost hrát celá léta, hra není časově omezena
+ vcelku příjemná hudba
| ||||||||||||||||||||||||
A nyní hromada mínus, ani je nebudu psát všechny
- 3D zpracování bitev
- pomalost hry ve 3D
- komplikované ovládání
- nemožnost efektivního využití strategie zejména ve vztahu k terénu
- žádné nové objevy s postupem doby, zbrojíři se sice časem naučí dělat několik druhů zbraní ale pušku nikdo nevymyslí, zlatá Civilizace
- malá transparentnost bitev, nikdo neví, jak počítač bitvu řídí a vyhodnocuje.
- nízká úroveň AI v boji
- takřka žádné zvuky
- a tisíc dalších...
