Black and White 2

Láká vás možnost zkusit si vládnout nad celým světem? Udílet příkazy a dívat se, jak je vaši podřízení plní? Můžete se vydat cestou dobra i zla. Nechybí vychovávání vlastního pomocníka v podobě obřího zvířátka.

Láká vás možnost zkusit si vládnout nad celým světem? Udílet příkazy a dívat se, jak je vaši podřízení plní? V této recenzi se dočkáte informací o hře, která vás převtělí do role samotného Boha. Když v roce 2001 vyšla hra s názvem Black and White (80%), spousta lidí nevěděla, do kterého žánru tento počin zasadit. Často jsme se setkali se zaškatulkováním strategie s prvky Tamagoči. Pravděpodobně je to to nejvýstižnější, jaký žánr hra představuje. I přesto, že žánr byl něčím zcela novým, tato hra si získala neuvěřitelné množství fandů, proto není divu, že společnost Lionhead Studios sáhla po druhém pokračování. Dokáže však pokračování zbavit hru nedostatků, které byly prvnímu dílu vyčítány? Rozvláčnost, stereotyp a zároveň si udržet punc originality? Na tyto otázky by vám měly odpovědět následující řádky, kde si podrobně druhé pokračování představíme.

Stejně jako v předchozím díle vám bude určena role Boha, kterému bude moci pomáhat jeho zvířecí mazlíček. Tentokráte nám autoři poskytli na výběr ze čtyř druhů – kráva, lev, vlk a opice. Pokud jste majiteli sběratelské edice, máte na výběr ještě tygra. Pro začátečníky je vhodný výběr mírumilovné opičky nebo krávy, velmi rychle se učí, samozřejmě i z nich se mohou stát krvelačné potvory, ale to již záleží na přístupu každého z vás, o kterém si ale povíme později. Stejně jako u prvního dílu vás budou provázet i dvě postavy, které vám budou pomáhat či našeptávat různé skutky. Jak již z názvu hry vyplývá, je jasné, že jedna ze stran bude hodná a druhá poněkud poťouchlejší s nepříliš dobrými úmysly. V podobě toho hodného se vám představí starší dědula, který má poněkud naivní a staromódní názory, vše by nejraději řešil mírovou cestou. Na druhé straně je tu čertík, který má neskutečnou radost, pokud se stane nějaké neštěstí, například padající kámen, který rozplácne vesničany. Jeho radost je vskutku nepopsatelná, chvílemi máte pocit, že vyskočí z monitoru přímo k vám. Jen maličko zde nastíním příběh, ale jeho konec raději neprozradím, přeci jen byste byli ochuzeni. V kampani budete mít za úkol projít 8 misí, a podmanit si ostrovy, na kterých se ocitnete. Na prvním se setkáte s řeckou populací, nemine vás ani japonské císařství či řada severských kmenů. Na každém ostrově krom hlavního úkolu máte řadu nepovinných, ovšem daný úkol splnit musíte. Bohužel od příběhu nečekejte žádné zázraky, naštěstí to hra vynahrazuje jinde.

Pokud vám ale začne požírat vesničany a vy si to nepřejete, stačí jednoduše pár facek a zvířátko si pro příště zapamatuje, že vesničané jsou fuj.

Pojďme se ale nyní podívat trošku blíže k vašemu zvířecímu miláčkovi. To jaké povahy bude, záleží čistě na vás. Na rozdíl od prvního dílu, kdy žila víceméně vlastním životem, nyní nad ní převezmete výchovu vy. Bohužel jeho výchovu můžete již dokončit na prvním ostrově, který slouží jako tutoriál, a ona se dle vychování bude chovat i v průběhu hry. Princip výchovy je vskutku jednoduchý, pokud začne váš mazlíček dělat činnost, která se vám zamlouvá, například nošení surovin, jednoduše ji podrbete na bříšku nebo zádech, bude blahem bez sebe. Pokud vám ale začne požírat vesničany a vy si to nepřejete, stačí jednoduše pár facek a zvířátko si to pro příště zapamatuje, že vesničané jsou fuj. Její hrátky s osadníky také nejsou vždy to pravé, proto pokud začne vykonávat potřebu na obyvatelé, zaslouží si pár facek. Ovšem jen v případě, že ji chcete mít poslušnou. Pokud nikoliv, jen ji za to podrbete. Kromě volného pohybu příšerky tu máte i lano, kterým ji můžete přivázat na místě, kde chcete, aby plnila úkoly, které ji zadáte. Kromě zmiňovaného sběru surovin ji tak můžete použít k budování, bojování, obveselování obyvatel nebo ji nechat jen tak se bavit. Pokud bude vaše příšerka hodná, po čase získá krásnou stříbrnou barvu, ovšem v opačném případě bude velmi tmavá, jako vaše myšlení. Bohužel, některé věci autoři nedomysleli, proto pokud například vaše potvůrka brání vaše město a mimoděk zabije pár nepřátel, je to hodnoceno jako záporný čin, tudíž karma klesá. Pokud chcete, aby vaše zvířátko umělo více než základní věci, které ji byly dány do vínku při narození, můžete si je za vydělané tributy, o kterých si povíme níže, jednoduše dokoupit. Stejně tak jako váš miláček i vy se můžete vydat dvojí cestou. Pokud se vydáte cestou dobra (bílou), měli byste se vyhnout veškerým bojům a věnovat se převážně rozvoji a rozkvětu vašich měst. Doporučuji nakupovat i různé luxusní doplňky jako sochy, divy (o těch si ještě povíme později), vybudovat chrám, obhospodařovat políčka. Jestliže vaši sousedé uvidí, že se obyvatelé vašeho kraje mají dobře, nebudou váhat se k vám bez bojů přidat. A nejen, že se vám zvýší počet obyvatel, ale zároveň sebou přinesou i množství vlastních surovin. Na vybranou pak máte, zda dané zběhlíky přijmete či nikoliv. Pokud se rozhodnete je přijmout, je to bráno jako správná věc, a čeká na vás odměna v podobě tributů. Jejich odmítnutí je pak samozřejmě charakterováno jako čin špatný. Váháte, zda se vydat touto cestou? Přečtěte si ještě o té druhé, neméně zajímavou.

Občas můžete použít i lest, například ovlivnit denní dobu na večer tak, že protivníkovi lukostřelci neuvidí na krok.

Druhou cestou je ta temná (černá). Je vám asi jasné, že zde rozhodně zapomenete na diplomacii a veškeré své síly vrhnete do armády a bojů. Asi nemusím říkat, že vaše město namísto chrámů budou zdobit hřbitovy, šibenice a jiná roztomilá mučící zařízení. Expanze probíhá jak jinak než pomocí bojů, které může do boje vést i vaše rozzuřená a krvelačná potvůrka. Občas můžete použít i lest, například ovlivnit denní dobu na večer tak, že protivníkovi lukostřelci neuvidí na krok. Ale stejně jako v reálném světě není všechno jen černé a bílé, proto se nevyhnete kompromisům. Stejně však doporučuji zkusit si oba extrémy, jinak byste byli ochuzeni o velký potenciál této hry. Ovšem ke zdárnému konci vede jen jedna cesta, a to pomocí některých kompromisů. Bohužel věc, kterou musím zmínit, a která velmi kazí dojem ze hry je poněkud slabší, až dementní AI protivníků. Nepřátelé místo aby útočili ve velkých skupinách vysílají postupně jednotky na popravu, jindy se před vaším městem objeví osamocený katapult, nepřítelova potvůrka a podobně. Jediný pud sebezáchovy uvidíte, pokud zaútočíte na cizí město, to se na vás vrhnou jak kobylky. Stejně jako poněkud slabší intelekt vaší potvůrky a protivníků, postihl i vaše obyvatele. Sice vám čas od času dají vědět, co jim chybí, ale to je tak všechno. Pokud máte málo surovin, musíte čapnout lelkujícího obyvatele a pustit ho například na pole, aby začal něco dělat. Sami od sebe často nezačnou. Novinkou v druhém dílu je získávání a nakupování tributů. Získáte je za různé plnění úkolů, a můžete je při dostatku směnit například za nové budovy, různé zázraky, nové schopnosti pro vaši potvůrku, nebo vylepšit božskou ruku dalšími užitečnými funkcemi jako je například sběr více obyvatel, lepší ovládání Síly, atd…

Rozhodně bych například nepodceňovala funkce božské ruky, čímž se dostávám k ovládání hry. Opět zde slouží interaktivní kurzor v podobě ruky, který použijete pro veškeré úkony od budování, sběru surovin až ovládání armády i vaší potvůrky. Chcete postavit stejnou budovu, která stojí již jinde? Stačí ji chytnout a přesunout siluetu na místo, kde ji chcete mít. Máte málo obyvatel? Není nic jednoduššího než chytit nějakého panáčka a hodit ho na něžnější pohlaví, kterému se záhy zakulatí bříško. Pokud dokoupíte patřičné bonusy, můžete pomocí ruky i trochu měnit a upravovat terén okolní krajiny. Když už jsem zmínila úkoly, pojďme se na ně podívat z blízka. Na každém ostrově máte úkoly povinné, i nepovinné. Je jen na vás, , zda se ty nepovinné rozhodnete řešit, ale některé jsou velmi dobře odměněny v podobě tributů, a vesměs se jedná o docela zajímavé a zábavné úkoly. U některých se vám ale bude chtít rozmlátit myšku a počítač, ale po chvilce cviku je určitě zvládnete. Za úkol budete mít například zmást kohouta, který budí majitele, nebo pomoci učedníkovi zničit kameny za pomoci mentální síly, uklidnit chasníka, který tvrdí, že jeho dcera je v jiném stavu díky vám a mnoho a mnoho dalších. Tyto nepovinné úkoly jsou označovány stříbrnými svitky. V neposlední řadě máte možnost stavět zázraky, díky kterým si můžete pořídit tzv. božské divy. Ovšem takový zázrak je opravdu drahá sranda, ale to co můžete získat stojí za to. Takový hurikán či tekoucí vařící láva dokážou učinit pořádnou paseku. Slabší kouzla jako ohnivá koule či léčení jednotek můžete darovat i vaší potvůrce. Použití zázraků však vyžaduje magickou sílu, kterou získáváte díky modlícím obyvatelům před vaší svatyní.

Máte málo obyvatel? Není nic jednoduššího než chytit nějakého panáčka a hodit ho na něžnější pohlaví, kterému se záhy zakulatí bříško.

Po grafické stránce je hra velmi vydařená. Kamerou můžete libovolně otáčet, přibližovat či oddalovat. Oproti předchozímu dílu se velké změny k lepšímu dostaly i oblasti postav, které jsou daleko propracovanější. Zvukovému doprovodu nelze také moc věcí vytknout, snad jen by nepřátelé nemuseli být tolik ukecaní. Technické zpracování je výrazně lepší než tomu bylo u předchozího dílu, ovšem některým nervovým situacím se nevyhnete. Chytit jednoho konkrétního obyvatele je občas nadlidský úkol.

Klady a zápory

Pěkná grafika
Nepovinné úkoly
Možnost různých řešení

Absence multiplayeru
AI postav
Chvílemi zmatené ovládání

Hra Black and White si ve světě získala velké množství fanoušků díky své originalitě i tím, že si zde v podstatě každý hráč najde to své (ano, opravdu v podstatě, vesmírné simulátory zde nečekejte). Proto byl druhý díl vskutku velmi očekávaným titulem, ovšem obávám se, že milovníci prvního dílu budou zklamáni. Téměř se vytratily RPG prvky, příběh není zrovna z těch nejlepších a absence multiplayeru, který by vyvážil nulovou AI protivníků a nahradil ho hráčem tomu moc nepřidá. Přesto si ale myslím, že své příznivce si tato hra najde a na nějakou dobu je zabaví.