Bioshock PC - akční revoluce?
Bioshock by se dal v učebnici o herním vývoji skvěle použít jako kapitola „Přehnaný marketing“. Posledních několik měsíců jsme byli téměř každý den bombardování po hrstkách dávkovanými screenshoty, a když se poštěstilo, pak i videi. Kdo se o hru aspoň trochu zajímal, znal dlouho před vydáním genezi podmořského světa ještě detailněji, než jak je líčena v samotném příběhu. Byli jsme důvěrně obeznámeni s nepřáteli, dokonce i taktikami, které na ně platí. 2K Games mohlo být celkem jedno, že takovéto odhalování vnitřností, jež každý rozumný vývojář střeží jako oko v hlavě coby překvapení pro hráče, může znamenat narušení herního zážitku. Mnohem důležitější byla záruka, že Bioshock ještě před vydáním vyletí do čela žebříčků prodejnosti. To se povedlo. Je to ale skutečně „must-have“ kousek, jak ho označily podezřele brzy se objevivší recenze? Vězte, že není jednoduché psát kritiku na hru, o níž ví všichni všechno. Přesto nezbývá než pohledět na nejočekávanější hru roku se zdravým odstupem.
Kdo se o hru aspoň trochu zajímal, znal dlouho před vydáním genezi podmořského světa ještě detailněji, než jak je líčena v samotném příběhu.
O tom, že hlavní hrdina jako jediný přežije v roce 1960 havárii letadla nad
Je to právě podmořský svět a nonšalantnost, s jakou je zpracován, co hru v tomto ohledu posunuje div ne na piedestal akčního žánru. Bez ohledu na skutečnost, že na tento svůj trumf hra na jiných místech dost hřeší, nelze pominout umělecký a perfekcionistický přístup, jež dávají vzniknout především zpočátku, kdy jde o opravdu něco nového, intenzivnímu zážitku, jaký je srovnatelný jen s nejvytříbenější konkurencí. Promyšlenost na vás dýchá z každého koutu. Rapture nevzniklo z ničeho – bez podrobných podkladů a bezpočtu vizí, které hráč ve výsledku ani nevidí, ale přesto jsou důležité stejně jako viditelné podněty, by něco tak kompaktního a strhujícího stěží mohlo vzniknout.
Neubráním se klišé a napíšu, že úvodní desítky minut budete doslova hltat každičký stůl, letmo pohozenou panenku, ledabyle zaparkovaný kočárek, půjdete za každým zvukem, ačkoliv vám bude jasné, že si s vámi autoři dělají, co chtějí. Iluze je dokonalá a vy se rádi budete nechat klamat. Ne, Bioshock ani v nejmenším nenabízí rozlehlý, volně prozkoumávatelný svět. Už z důvodu zvoleného scénáře tu není takový potenciál svobody jako třeba v Oblivionu. Ba vůbec volnost jako taková tu neplatí za silnou komoditu. Chceš do morku propracované detaily? Pak se spokoj s linearitou sem tam protknutou skriptovaným okamžikem.
Bioshock věru není hardcorovou záležitostí, byť si ho tak mnozí falešní vizionáři představovali.
Naštěstí existuje linearita a linearita. Bioshock jednoznačně sahá po lepší z obou možností a nevytyčuje koridor s mnoha dveřmi po stranách, které se ale nedají otevřít. Rapture je poměrně solidně rozvrstvený lán podmořského světa a většinou před naběhnutím do té správné chodby poskytuje sdostatek času pro průzkum a slídění po užitečných věcech. Pokaždé je ale zcela jasně předestřeno, co se po vás chce, a jak toho dosáhnete. Nejen to – Bioshock věru není hardcorovou záležitostí, byť si ho tak mnozí falešní vizionáři představovali. Naopak – je málo mainstreamových akcí, kde hráče k cíli naviguje šipka v horní části obrazovky. Zde vám bude věrnou společnicí, ruku v ruce s mapou, která má krom funkce orientační ještě účel poradní. Nevíte-li už opravdu kudy kam (třeba když jste pro něco posláni do již prošlých lokací, kde se obecně hůře pátrá), stačí párkrát kliknout a několik použitelných tipů je rázem na světě.
VIDEO
První část příběhu si odbudete pod vedením jakéhosi Atlase, který se s vámi spojí, ještě než vylezete ze zrezlého batyskafu. Nepomáhá vám však z prosté lidskosti – tu v Rapture nehledejte –, nýbrž i on má své priority. Není ale mým úkolem vyzrazovat na tomto místě příběh, ačkoliv je překvapivě plytký. Pravda, střílečky mají zřídkakdy lepší, nicméně v případě Bioshocku, u nějž měl být děj jedním z nosných pilířů, bych čekal intenzivnější naraci, méně kostrbaté plynutí a vůbec znatelnější nahuštění, jež by v tomto prostředí rozhodně mělo opodstatnění. Někdo se možná spokojí s dvěma kvalitními konci, ale výplň mezi startovním výstřelem a cílovou páskou jsem si zkrátka představoval o poznání naléhavější. Nicméně nechci, aby mi bylo špatně porozuměno – ve hře rozhodně je co objevovat. Každou chvíli dostanete možnost pohroužit se do událostí minulých a dozvědět se něco o historii Rapture a toho, jak se to tam všechno vlastně semlelo. Ona červená nit, která by nepřestávala táhnout, mi tu ale prostě chyběla.
|

Někdo se možná spokojí s dvěma kvalitními konci, ale výplň mezi startovním výstřelem a cílovou páskou jsem si zkrátka představoval o poznání naléhavější.
|
Už s úvodními plasmidy, elektrickým výbojem a ohněm, se dá napáchat pěkně rozmanitá neplecha. V prvním případě to je především omráčení, zneškodnění mechanických strojů, popřípadě prásknutí do vody, po němž to odnese všechno v ní stojící. Chvíli se také budete bavit pouhým zapalováním obětí a jejich zmateným pobíháním po úrovních. Brzy ale zjistíte, že se po zemi rozteklo až podezřele velké množství oleje. Tak proč ho nezapálit? Konečný výsledek je podobný jako v případě elektřiny a vody. Takto dobře pořídíte s úvodními monstry, ale jakmile se vám jich sejde více a na scéně se vyskytne pár automatických střílen, alarmem štvaní dronové a nebo rovnou Big Daddy, dobře uplatníte veškerý plasmidový repertoár, co máte zrovna v kapse. Jsou tu prostředky k získání souputníků na svou stranu, případně k jejich poštvání proti sobě navzájem. Plasmidů je značné množství, klidně bych vystačil s menším počtem, protože zvlášť některé kousky se vám do konce hry nestačí okoukat, určitě to však není bod ke kárání. „Kouzla“ se dají mezi sebou nejrůznějšími způsoby kombinovat a doplňovat zbraněmi, což dává vzniknout atraktivnímu a variabilnímu koktejlu. Zřídkakdy si v akci zabojujete na tolik způsobů.
Je pochopitelné, že má Bioshock spíše pomalejší spád. Nejde o žádnou sprintovací hru, nepřátel bývá vždy spíše méně než více najednou, takže se před nimi není problém schovat. A i oni před vámi v pro ně nepříjemných chvílích budou utíkat. Umělá inteligence je pro jednotlivé typy nepřátel rozdílná, kdovíjakého zázraku jsme se ale nedočkali, například ve F.E.A.R. či Far Cry si kontrahenti vedou lépe. Je ale pravdou, že Bioshock na chování nepřátel zase až tak nestojí. A dokud toto nevykazuje chyby, můžeme být spokojeni. Navíc se život na Rapture neřídí nijak striktními pravidly, takže na nepřátele můžete narazit klidně i na místech, o nichž jste si mysleli, že jsou vyčištěná. Nejen tehdy se třeba i leknete. Uvážlivý postup je v některých případech přímo nezbytný. Úrovně jsou často koncipovány tak, aby se hráč mohl na nejrůznější situace připravit a vymyslet si taktiku.
TIP: Otestujte demoverzi
Postupem ve hře si otevíráte nové sloty na plasmidy, tudíž jich v pozdějších fázích na „hotkeys“ můžete mít nastavených až šest, zbytek je potřeba zdlouhavě vybírat v menu. Za zmínku stojí i nejrůznější automaty ve hře přítomné a sloužící nejrůznějším účelům, na které ale hravě přijdete sami. Ve hře je vůbec obrovská škála malých vylepšováků a nápadů. Jedním z nejpovedenějších je například focení nepřátel – čím více fotek a čím kvalitnější jsou, tím lepší je vaše znalost o protivnících a tím efektivněji proti nim můžete nastoupit.
O použitém architektonickém stylu Art Deco padlo již mnoho slov a v recenzi nezbývá než potvrdit, že do hry bezvýhradně pasuje a stará o výraznou část atmosféry. Technologickou bázi obstarává Unreal engine 3, tudíž se není třeba obávat o vysokopolygonové modely postav, kvalitní textury ani povedené efekty. O to příjemněji překvapí, že hra relativně bez problému funguje na minimální konfiguraci.
|
Úrovně jsou často koncipovány tak, aby se hráč mohl na nejrůznější situace připravit a promyslet si taktiku.
Na Bioshock čekali mnozí jako na spasení, které mělo herní vývoj vyvést ze slepé uličky k lepším zítřkům. Tím ale výtvor Irrational Games při nejlepší vůli nemůže být. Mnohé překvapí, jak moc vychází ze standardů tradičních akcí z pohledu první osoby. Balí je však do neuvěřitelně poutavého hávu, a pokud bych měl použít filmovou terminologii – je na něm znát každý dolar. Těch 20-25 hodin hraní si opravdu užijete a mnohé momenty vám nejspíš na dlouho uvíznou v paměti. Nikoliv však jako revoluce, ale jako opravdu zábavně strávený čas. Škoda že se nepovedlo více promyslet příběh, hodnocení mohlo jít ještě výše, ale ani v tomto stavu by Bioshock neměl minout žádný fanda akcí a netradičních herních námětů.Hodnocení hry
Redakce
Čtenáři
Vaše hodnocení
Doposud hodnotilo 1108 čtenářů
Díky AI si můžete popovídat s Amouranth. Zadarmo ovšem ani kuře nehrabe
Provokativní streamerka Amouranth začala poskytovat novou službu. Díky umělé inteligenci schopné realisticky napodobit...
RECENZE: Hrot je geniální české retro z éry tvrdého socialismu
Nad socialistickým Československem se stahují černá mračna. V ulicích Prahy se děje cosi zneklidňujícího. Místo...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Posolte šneka! Fanoušci organizují protesty proti změnám v populární hře
Fanoušci populární vojenské hry War Thunder vstoupili do otevřené války s vývojáři. I když ti z plánovaných změn na...
Matka setřela hulváta, který na videoherním turnaji urazil jejího syna
Třiadvacetiletý profesionální hráč Enrique „Maister“ Hernández sice v turnaji v bojové hře Super Smash Bros. Ultimate...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
PlayStation ukázal desítky nových her, ničím ale vyloženě nepřekvapil
Letošní rok se hráči musí obejít bez tradiční výstavy E3, což ale neznamená, že by snad měli být ušetřeni novinek. Jako...
RECENZE: The Chant působí jako nedotažená vykrádačka Stranger Things
Prvotina studia Brass Token sice není vyloženě špatná hra, v mimořádně na horory bohatém závěru roku ovšem nemá žádné...
RECENZE: Masakr teenagerů v The Quarry je zábavnější, než si chceme přiznat
Hororový „slasher“ The Quarry sice nedělá nic, co bychom už od studia Supermassive Games neviděli mnohokrát, ale to mu...
RECENZE: Gran Turismo 7 je milostným dopisem všem fanouškům autosportu
Konzole Playstation dlouho trpěly zoufalým nedostatkem pořádných závodních her, tomu je však konec. Gran Turismo 7 je...
RECENZE: Virtuální realita potřebuje více her, jako je Hubris
Není to každý den, aby pro virtuální realitu vyšla hra srovnatelná s vysokorozpočtovými mainstreamovými hity. Trh je...

Akční letáky
Všechny akční letáky na jednom místě!