Není nad hry logické hry. Tvrdě si u nich procvičíte mozkové závity - na rozdíl od řežeb typu Quake 3, Unreal Tournament a jiných, kde slovo přemýšlet (nepočítáme-li týmové hry) padne u těchto „odreagovaček“ málokdy. U Berušek 2 si budete lámat hlavu minuty, hodiny ba i dny (jestliže vás to však bude stále bavit). Poměrně mladé vývojářské studio Anakreon má za sebou sice jen jednu starodávnou hru (hádáte správně, byly to první 2D Berušky), ale jak vidíte, vůbec nic to neznamená. Hned druhou hru (plně ve 3D) totiž dokázali dostat na pulty obchodů a to je co říct. Přestaňme ale „pomlouvat“ autory a vrhněme se na samotnou hru.
Hra pojednává o jedné až pěti beruškách, které vždy za daných okolností musí opustit vámi zvolený sektor a dostat se tak až na úplný konec hry, k čemuž budete občas potřebovat pěknou dávku času a trpělivosti. V dobře navržených úrovních musíte dostat všechny berušky k hlavnímu východu a ve většině případů to vůbec není snadné. Je nutné předem plánovat, kam kterou krabici posunete, či jak použijete další užitečné předměty ve svůj prospěch. Velkou roli hraje při posouvání objektů váha. V sektorech se nalézají prázdné krabice těžké 1 bod, plné váží 2 body a zdi nemůžete posouvat vůbec.
Beruška může unést závaží maximálně o 2 bodech (nepočítám-li sebrání hormonálního vitamínu, který mnohonásobně přidává sílu), takže lze např. bez problému manipulovat s krabicí, na níž je přátelská beruška. V úrovních se také může vyskytnout kámen, který přemístit nelze, a tak je nutno dojít pro krumpáč a kámen násilnou cestou odstranit. Dalším zajímavým prvkem ve hře je voda (do níž se můžete ponořit pouze vlastnictvím šnorchlu) nebo výtahy, které reagují automaticky na váhu nebo na stisk tlačítka (jsou zde ale i teleporty, jimiž lze přemístit berušky a bedny). Když budete muset ze sektoru vyvést více berušek, je na 90% třeba se všemi spolupracovat a pečlivě si své tahy plánovat. Pokud tak neučiníte, často se mezi bednami uvězníte, či nedej bože vás u cíle překvapí poslední krabice, díky níž jste si nechtěně zabarikádovali východ. Celkovým počtem úrovní budete více než ohromeni, jelikož na vás čeká až 160 úrovní. Z toho 20 úrovní obsahuje tutoriál, jenž vás detailně obeznámí s možnostmi hry, desítky jednodušších levelů je v části pro mladé hráče a největší část, kterou je Beruščí cesta, čítá až 95 úrovní rozdělených do devíti zcela různě vypadajících epizod.
|
Celá hra je kompletně ve 3D. Grafika a vše co k ní patří vypadá (tak trochu) vesele, což vůbec neznamená špatně (dokonce i těch pár animací je nedílnou součástí hry). Náhodou vše příjemně ladí, prostředí působí velmi pěkně a ke grafice tedy nemáme žádných vážných výtek. S kamerou (které jsme se obávali) se kupodivu zachází velmi dobře, čili byste při zajetí do jakéhokoli zákoutí neměli mít při troše cviku žádné vážné problémy (s tím se autoři výborně poprali). Při spuštění nového sektoru se kamera sice nalézá zcela nesmyslně přímo nad beruškou (daleko se pod tímto úhlem nedostanete), ale při restartování mise (což budete dělat téměř nepřetržitě) pozice kamery zůstává stejná. Sem tam může při vašem plánování překážet převeliká horní lišta, kterou můžete naštěstí vypnout a mít tak větší přehled o sektoru. Když zabruslíte do nastavení, lze se v něm celkem královsky vydovádět. K mání máte přes 20 různých rozlišení a možnost nastavit si kvalitu např. textur, modelů, světel apod.. Stále ještě zůstaneme u kladů. Hudba je velice slušná, avšak jen v samotné hře, jelikož v menu se to moc dlouho poslouchat nedá, takže se hudba jeví na první poslech tak trochu prazvláštně, ale po několika dalších momentech budete nadšeni.
Jako u každé správné hry, i zde si můžete definovat vlastní klávesy jak pro pohyb, tak pro další akce. Velmi zajímavým zpestřením je také mimo jiné nahrávání video záznamu, takže se můžete kdykoliv podívat, jak jste si vedli (moc tohoto přídavku ale asi nevyužijete). Čeho však využijete je možnost si své pozice v jednotlivých úrovních ukládat a zpětně nahrávat. Nebýt celkem vysoké ceny, určitě by to za pobavení a ztrátu drahocenných nervů stálo.
Přejdeme však k záporům a nedostatkům. Při hraní vás může trochu trknout nemožnost chodit a zároveň otáčet kamerou, takže musíte vyčkat až beruška dojde a teprve poté smíte s kamerou hýbat. Pokud jde o modely Berušek, vypadají jako od 14ti letého chlapce, jenž začíná pracovat se 3D Studiem, což ale nepatří mezi nějaké ohromné problémy. Ke konci hry jsou úrovně až příliš složité (tedy jak pro koho) a vypadá to, že si autoři nedělali příliš velkou hlavu s více možnými způsoby dokončení. Mnohdy je bohužel řešení jen jedno a udělat to na detail přesně dá pěknou fušku a to je celkem škoda. Mezi největší minusy ale patří absence editoru. Přeci jen by bylo zábavné vytvářet si vlastní úrovně a dělit se o ně s ostatními hráči. Hra by tak mohla vydržet déle a třeba by si tím zajistila i pár fandovských stránek. Bez editoru se ale hra jednoduše dohraje a buďto to někoho bude bavit znovu nebo skončí. Doufejme tedy, že se objeví nějaký patch, který bude onen editor obsahovat.
Na závěr bych poznamenal, že byly první požitky ze hry takové neutrální, místy dokonce záporné, ale nakonec se vše obrátilo v dobré a Berušky 2 ukázaly, že i ony mohou být zábavným titulem. Od samotných členů Anakreonu je to sice celkem odvaha pustit hru do obchodů, ještě k tomu za celkem vysokou cenu 499 Kč, ale uvidíme, jak si ji vy, hráči, oblíbíte. Navíc ty stovky hodin zábavy neberte moc vážně (většina na to může i zapomenout), protože to opravdu není tak docela pravda. Je sice možné, že to dohrajete za ona nesčetná množství hodin, ale bavit se u toho budete o mnoho hodin méně (nejste-li přemýšlivý typ, zabaví vás Berušky 2 přinejlepším na pár hodin). Verdikt: Jedná se sice o komplexní hru (bez editoru) se 160 úrovněmi, ale vesměs jen pro příznivce žánru. Vy ostatní (šetřiví hráči) můžete Berušky 2 s čistým svědomím přejít. Možná bychom si za ty peníze představovali o něco více, ale jinak může jít o hezký dárek pod stromeček. Navíc, je to v češtině a procvičit si logické myšlení vůbec není na škodu. Druhému dílu rozhodně nelze upřít jistá chytlavost.
