Bayonetta je špičková akce ve svůdném hávu

Na první pohled se zdá, že tu jde především o sexy křivky hlavní hrdinky hry. To je sice do značné míry pravda, ale zároveň je Bayonetta i vynikající akční hrou, která se řadí k tomu nejlepšímu, co v tomto žánru můžeme najít. A to bezpochyby není málo.

Bayonetta | foto: pro iDNES.cz

Když se jeden z klíčových tvůrců hry Devil May Cry Hideki Kamiya pustí do akční hry, každý fanoušek žánru musí zákonitě zbystřit. A je to na místě, protože Bayonetta je titul, který ze sebe ždíme veškerou šťávu do poslední kapky. A je tu ještě jedno lákadlo pro mužskou část herní komunity – hlavní hrdinka. Její ztvárnění má jeden jediný účel, probudit ty nejzákladnější pudy. Nutno poznamenat, že se to daří.

Herní designéři očividně vyslýchali všechny mužské kolegy kolem a vyzvídali, jaké jsou jejich nejdivočejší představy. Prozrazené fetiše potom vzali a podle nich sestavili Bayonettu. Jak jinak si vysvětlit, že je oblečená v dokonale přiléhavém kompletu z kůže (mimochodem, když provede nějaké kouzlo, tak z ní obleček zmizí), přísný pohled učitelky skrývá za brýlemi a v puse neustále cucá lízátko? Její pohyby jsou kombinací baletu a striptýzu u tyče, v rukou (a na nohou) má zbraně a pro drsnější výraz nejde daleko.

Akční složka je uživatelsky příjemná, není překombinovaná, ale současně má svou hloubku a nabízí mnoho možností.

Dá se říci, že hra je na hranici erotického filmu, protože některé pózy a pohyby jsou vševypovídající a i když nejsme žádní puritáni, tak nás občas napadlo, jestli to není až příliš.

Děj je zasazen do smyšleného města Vigrid v naší milované Evropě a hlavní hrdinka se tu pokouší zjistit, kdo vlastně je a co se dělo posledních pět století, která proflákala spaním. Postupně začíná odhalovat, že je součástí velkého komplotu a dostává se do středu boje mezi temnotou a světlem.

Stručný nástin děje zní velmi nenápaditě, ale věřte, že příběh je docela komplikovaný a nabízí slušně promyšlenou mytologii. Někdy se na vás dokonce valí takové množství informací, že si nebudete úplně jistí, co se vlastně děje.

Přestože jde primárně o akční hru, u kterých se obvykle na scénář až tolik nesází, u Bayonetty je to naopak a čekají vás desítky a desítky animací, které vás budou zasvěcovat do děje. Je jich opravdu vrchovaté množství, některé jsou klasickými animacemi, jiné jsou tvořeny statickými obrázky poskládanými do filmových políček, ale ať jde o první nebo druhý případ, všechny jsou stylové.

Bayonetta je akcí. Hodně zběsilou akcí. Stejně jako Dante z Devil May Cry, i Bayonetta se spoléhá jak na chladné zbraně (jakou je například katana), tak na střelné (pistole v rukou a další dvě připevněné na kotnících). Likvidování nepřátel tak probíhá jak čepelí, tak střelbou.

A často současně. Je tu sice samostatné tlačítko pro střelbu, ale vlastně ho ani není potřeba používat. Bayonetta má k dispozici dvě tlačítka pro útoky a pokud je používáte, tak čarodějka střílí i mlátí protivníky najednou. Pokud je nepřítel daleko, tak pálí, pokud blízko, tak do nich mlátí pěstmi, kope nebo seká a ještě je zasype kulkami, což vypadá velmi dobře.

Pravdou ale je, že to s sebou přináší jeden nešvar: některé bitky jsou nesmírně zmatené a není snadné zjistit, co se děje. Kolem vás se prohání několik nepřátel, Bayonetta střílí, seká, skáče sem a tam, k tomu si přidejte mnoho cákanců krve a různé efekty doprovázející vaše útoky. Pro lidské oko je prostě někdy obtížnější se tu orientovat.

Přestože jsou tu jen dvě tlačítka pro útoky, je tu slušné množství komb, z nichž je mnoho završeno magickým dokončovacím úderem. Ten se provede automaticky a není k tomu potřeba žádná magická energie. Tu naopak musíte mít pro provedení speciálních útoků, které i silnějším nepřátelům pěkně zmalují fasádu. Jsou to jakési fatality, v nichž jsou užívány nástroje jako železná panna nebo gilotina.

Souboje s bossy jsou jednoduše spektakulární.

Často je ale potřeba i uhýbat. Bayonetta neblokuje, ale útokům se vyhýbá. Pokud se jí podaří uskočit těsně před tím, než by vás měl zasáhnout nepřítel, jste odměněni zpomalením času, během něhož jsou rivalové neškodní, a vy do nich můžete bušit, dokud nevyprší časový limit. Pokud se tedy naučíte využívat úskok, pak si hodně ulehčíte práci.

Akční složka hry je nesmírně povedená. Je uživatelsky příjemná, není překombinovaná, ale současně má svou hloubku a nabízí mnoho možností. Bonusem budiž vizuální přitažlivost, protože některé momenty jsou prostě skvělé a člověk valí oči, co Bayonetta předvádí.

Styl hraní můžete ovlivnit tím, jaké budete mít zbraně. Máte k dispozici dvě sady zbraní, mezi kterými můžete libovolně přepínat. Každá zahrnuje dva sloty, takže lze například nastavit jako primární sadu čtyři pistole a jako sekundární dvě pistole a meč.

Pokud nebudete pátrat po bonusech (LP deskách, které vám zbrojař Ronin vymění za nové kousky do arzenálu), nebudete mít příliš zbraní na výběr. Ovšem, pokud si dáte čas s hledáním desek, získáte další a to stojí za námahu.

I nepřátelé občas upustí nějakou zbraň (od magických rukavic až po luk), ale ty můžete používat jen dočasně, mají omezenou trvanlivost. Další důležité předměty, které byste měli sbírat, jsou zlaté kroužky, které zde používáte jako platidlo. Můžete za ně nakupovat například lízátka pro zlepšení atributů, předměty, které trvale vylepší vlastnosti, lepší zbraně nebo nové pohyby.

Některé artefakty ale kupovat nemusíte. Během hraní narazíte i na ingredience, z nichž si můžete vytvořit předměty sami a zadarmo. A je tu ještě jedna možnost, jak se obohatit. Mezi levely se dočkáte minihry, během níž musíte s omezeným množstvím nábojů střílet dotírající nepřátele. Za to získáváte body, které můžete směnit za artefakty nebo zlaté kroužky.

Bayonetta ale není jen nepřerušovanou akční jízdou, mnohokráte narazíte i na jednoduché hádanky, ve kterých musíte často použít zpomalení času, někdy je nutné hledat klíče a výrazné jsou i platformové prvky, takže si dosyta užijete i skákání. Ale ani to není obyčejné, hrdinka zvládá běhání po zdech, čehož se často využívá během neakčních pasáží a hře to přidává, v kombinaci se skvělým designem úrovní, na zábavnosti.

Až tak nadšení jsme ovšem nebyli z levelů, ve kterých se například jezdí na motorce nebo letí na vystřelené raketě. Jsou příliš jednoduché a zdlouhavé. Je sice fajn, že se projedete/proletíte, ale není až tak zábavné jen dlouhé minuty mířit striktně lineární cestou vpřed a pálit na nepřátele, kteří se na vás ve vlnách řítí. Nevyžaduje to žádné taktizování a přemýšlení. Na moment to sice je osvěžující oddech, ale tyto úrovně jsou zbytečně protahované, takže začnou nudit.

Platinum Games

Studio Platinum Games, které má své sídlo v Japonsku, je docela mladé. Založeno bylo v roce 2006, ale není tvořeno žádnými nováčky. Mezi jeho nejvýznačnější osobnosti patří Shinji Mikami, Hideki Kamiya a Atsushi Inaba, kteří původně pracovali ve společnosti Clover Studio (Okami, série Viewtiful Joe) spadající pod Capcom. Jména zmíněných pánů najdete například ve hrách Devil May Cry nebo mnoha dílech série Resident Evil, takže není divu, že se Bayonetta tak povedla.

To se ale v žádném případě nedá říci o soubojích s bossy. Ty jsou jednoduše spektakulární. Nepřekvapivě jsou bossové většinou velcí až obrovští a nestačí do nich jen tak střílet, ale většinou musíte využívat prostředí nebo pečlivě sledovat jejich počínání a čekat na vhodný okamžik, kdy zaútočit. A například souboj na vodě je skutečně vynikající.

Od začátku do konce se tvůrci snaží přinášet něco nového, kromě schopností, která Bayonetta získává (časem se například naučí měnit ve zvířata s unikátními talenty) je mnoho úrovní zpestřeno o pasáže, kde například utíkáte před lávou či běháte po řítícím se mostě a podobně. Nebýt častého "přerušování" filmovými momenty, hra by vám skoro nedala vydechnout.

Je docela překvapení, že většina složek funguje tak, jak má, a nenajdete výraznější zaskřípání, které by vyústilo ve frustraci (samozřejmě v závislosti na zvolené obtížnosti). Žádné bloudění nebo tápání, jak se si poradit s bossem, prostě stačí při nejhorším chvilka a je naprosto zřejmé, co si počít. A to je chvályhodné, zejména když si uvědomíme, že některé pasáže jsou víceúrovňové a dokonce vás provedou několika dimenzemi.

Kreativci si tentokráte opravdu mákli a vizuálně jsou levely hodně odlišné jedna od druhé. Jsou tu města, jsou tu mosty tvořené jen světlem, je tu vnitřek letadla, ocitnete se v místě obklopeném horami, ale také ve vesmíru. Jednotvárnost je ve spojení s Bayonettou sprosté slovo.

Vše je podtrženo skvělou grafikou, vynikajícím dabingem a hudbou. Ani v oblasti technického zpracování Bayonetta nezakopla a stejně jako v mnoha jiných ohledech se vytáhla. Po delší době se nám k uším donesla muzika, která je zapamatovatelná.

Bayonetta je bezpochyby jedna z nejlepších akčních her posledních měsíců. Je promyšlená, variabilní, ale současně není přehnaně složitá a ovládání je hodně uživatelsky přívětivé. Pokud bychom na ní měli něco kritizovat, tak jsou to výtky, které pro každého být chybami nemusejí.

Občas nám vadilo pojetí hlavní hrdinky, někdy prostě byla překročena hranice mezi svůdností a laciností a neoslnily nás ani levely na motorce/raketě, které byly přehnaně jednoduché. Jinak jsme ale téměř dokonale spokojeni, protože tak nabitých a zábavných 10-12 hodin jsme si dlouho neužili.