RECENZE: V přídavku pro Battlefield 1 zažijete masakr na Gallipoli

Ve třetím přídavku pro Battlefield 1 se autoři zaměřili především na námořní bitvy v Severním moři a britskou ofenzivu proti Osmanům na Gallipoli. Balíček sice není tak objemný jako předešlé rozšíření z Ruska, ale fanoušci mohou být s výsledkem spokojení. Novinka s názvem Turning Tides se povedla.

V DICE a EA se rozhodli rozšíření Turning Tides vydat trošku divokým způsobem. V prosinci jsme dostali první dvě mapy inspirované boji Turků s Brity na poloostrově Gallipoli a teprve na konci ledna byla uvolněna druhá polovina balíčku, v níž se autoři zaměřili na slavné námořní bitvy v Severním moři, kde spolu válčilo britské námořnictvo a Němci. Kromě čtyř nových map a gallipolské operace je k dispozici i mód Conquest Assault, v němž oceníte novou speciální jednotku s názvem Infiltrator. Zcela zásadní jsou tentokrát nové kusy vojenské techniky. A aby vám to nebylo líto, opět tu máme čerstvou várku zbraní, specializací a dalších, méně podstatných novinek.

Čtyři mapy sice nezní jako takové terno, jakým byla šestice kousků z ruského rozšíření In the Name of the Tsar, ale v Turning Tides to vývojáři vynahrazují tím, jak moc na rozdílnosti jednotlivých bitev zapracovali. Námořní boje zážitek z původní hry navíc obohacují zcela zásadním způsobem.

Battlefield 1: Turning Tides

Gallipolské peklo

Podívejme se nejprve na dvojici map zachycujích bitvy na Gallipoli. V Cape Helles se s Brity vylodíte na mysu Helles, kde podniknete invazi proti osmanským Turkům. Boje se odehrávají na skalnatém svažitém terénu opatřeném zákopy a ve středu mapy pak najdete rozbombardovanou zříceninu místní pevnosti. Mys obklopuje vodní plocha, na níž využijete vojenskou námořní techniku. V tomto ohledu je však Cape Helles slabým odvárkem toho, co vás čeká na mapách v Severním moři. Zde se boje odehrávají spíše na mysu samotném, přičemž lodě se starají o podpůrné bombardování a výsadky pěchoty.

Achi Baba je oproti tomu čistě pěchotní mapou, kde žádné lodě, vozidla ani letadla nenajdete. Ale neznamená to, že by mapa byla špatná, naopak. Otevřená prostranství tu střídají úzké, skalnaté kaňony a jednotlivé pozice s kontrolními vlajkami bývají většinou opatřeny stacionárními zbraněmi vhodnými k obraně. Pro Achi Babu je tak naprosto kritické, aby hráči pracovali týmově a postupovali na další pozice v útočných vlnách. Nejenže je to efektivní, ono to i hodně dobře vypadá. Cape Helles a Achi Baba spolu dohromady tvoří také novou operaci, a gallipolské boje si tak můžete vychutnat jako celek.

Battlefield 1: Turning Tides

Válka v Severním moři

Noční Zeebrugge je první mapou situovanou v Severním moři a její inspirací je britský nájezd na stejnojmenný vojenský přístav Němců v Belgii. Podobnou mapu jste v Battlefieldu 1 zaručeně doposud nehráli. Pěchotní boje se odehrávají na dlouhé podélné konstrukci vyčnívající z břehu do volného moře. Okolí křižují válečné lodě a torpédové čluny, zatímco nebe patří menším typům vzducholodí a bombardérům.

Ještě lepší než Zeebrugge je poslední mapa Heligoland Bight, která se podle mého názoru řadí vůbec k tomu nejlepšímu, co Battlefield 1 nabízí. Kontrolní vlajky jsou zde rozmístěny po ostrovech a opuštěných vracích. Námořní boje a technika tu hrají ještě větší roli než na Zeebrugge, přičemž i zde vás ze vzduchu neustále bombardují vzducholodě a útočící letadla. Hráči na pevnině však nejsou bezbranní a ani sebesilnější válečná loď nevydrží přesný zásah z masivního děla, jež lze ovládat z místního bunkru.

Battlefield 1: Turning Tides

Boje vojenské techniky v Turning Tides nemají chybu a nejvíce si jich užijete právě na mapě Heligoland Bight. K obdivování je toho spousta. Na torpédoborcích ovládá posádka hráčů jak mocná děla, tak protiletecké kanony. Kormidelníci navíc mohou na pozice nepřátel přivolat bombardování. Lodě jsou ohromné, ale rozhodně ne nezničitelné. Mnohem rychlejší torpédové čluny je dokáží vyřídit dobře mířenými torpédy raz dva. A palba ze zmíněného pevninského děla jejich směrem je pak vyloženě slast. Dělo je totiž sice ohromně silné, zaměřování s ním ale není na takovou dálku žádná hračka a musíte brát v úvahu balistickou křivku jednotlivých projektilů. Ale když se konečně trefíte, budete chrochtat nadšením, jak moc jste dobří.

Boje ve vzduchu nejsou o nic horší. Častěji než kdy jindy jsem na mapách zažil poctivé letecké duely, kdy jsem v pozici střelce na zadním sedadle pálil do nepřítele, který nám visel za zadkem a snažil se mě s pilotujícím kolegou poslat k zemi. Menší vzducholodě jsou pomalé a těžkopádné, ale i ony jsou vybaveny protileteckými kanony, takže dorážející letecká esa se před nimi musí mít na pozoru.

Abych jenom nechválil, trochu kritiky si na Zeebrugge autoři zaslouží za rozmístění kontrolních vlajek. Na jejich dobývání má totiž námořní technika naprosto mizivý vliv a vznikají pak paradoxní situace, kdy polovina týmu vlastně nepřetržitě dělá to, co má (to je dobývání jednotlivých pozic), zatímco druhá polovina si vlastně poněkud nesmyslně dovádí na moři a potápí se navzájem. Bylo by lepší, pokud by tu a tam autoři umístili vraky s kontrolními vlajkami, jenž by námořníci mohli zabírat a podílet se tak na smyslu hry.

Battlefield 1: Turning Tides

Trochu nucená novinka

Nejsem také úplně nadšený z nového módu Conquest Assault. Ten je v tuto chvíli hráčům prakticky vnucený, a pokud v menu zvolíte prostě Conquest, hrajte ho na každé z novinek z výjimkou mapy Achi Baba. Rozdíl oproti klasickému režimu je ten, že bránící tým na začátku ovládá všechny vlajky, ale jednotliví hráči se nemohou respawnovat na vlastní základně. Pro útočníky toto omezení samozřejmě neplatí, navíc mají oproti obráncům bodový náskok, který v tuto chvíli čítá tři sta ticketů.

Pokud se útočníkům povede zabrat všechny vlajky, mají obránci smůlu a mohou se respawnovat pouze na členech vlastní jednotky. Nebo pokud mají štěstí, mohou využít mobilní body, které pro ně dokáže vytvářet nová speciální jednotka, což je granátometem vyzbrojený Infiltrator. Conquest Assault sice není vyloženě špatný, ale mám pocit, že v důsledku pravidel hry má jedna strana často navrch, zatímco hráči té druhé jsou tak zbytečně frustrovaní a propadají beznaději.

Battlefield 1: Turning Tides

Dodávám, že jsem testoval i menší podobu nových map v rámci klasického Team Deathmache a byl jsem spokojen. Cape Helles a Achi Baba jsou solidní otevřené mapy, zatímco Zeebrugge podélnou dispozicí a částí v interiéru připomene některé kousky ze série Call of Duty. Heligoland Bight si v tuto chvíli jinak než v Conuqest Assaultu nezahrajete. Pro úplnost ještě dodávám, že nadále platí, že si nové zbraně odemykáte plněním výzev navázaných na předchozí arzenál.

Turning Tides je povedené rozšíření. Čtyři mapy sice na papíře nepůsobí jako nic extra a těch námořních by vzhledem k jejich vysoké kvalitě mohlo být víc, na druhou stranu toho na nich zažijete spoustu. Pěchotní boje na Gallipoli si svou velkolepostí nezadají se skriptovanou akcí známou z příběhových kampaní a letecké a námořní boje na mapách ze Severního moře jsou prostě famózní. Heligoland Bight patří k mým nejoblíbenějším mapám v Battlefieldu vůbec. Dobrá práce, DICE.