RECENZE: V herním Avatarovi vítězí forma nad obsahem

Hlavním kladem herního Avatara: Frontiers of Pandora jsou úchvatné vizuály. Po herní stránce je to akce v klasickém otevřeném světě s větším důrazem na craft.

Jako „většina“ světa jsem i samozřejmě viděl dosavadní dva filmové díly Avatara a snad můj názor nikoho nenaštve – neoslnily mě příběhovou stránkou, ovšem pokud jde o obrazovou, byla excelentní.

A upřímně řečeno, jako škarohlíd jsem očekával, že něco podobného se stane i v případě videohry z totožného universa nazvané Avatar: Frontiers of Pandora. Zlé jazyky dokonce hlásaly, že Ubisoft „přeskinuje“ některou ze svých jiných open-world her a bude doufat, že lákavé prostředí Avatara bude dost, aby lidé přehlédli „copy-paste“ náplň.

Já bych byl asi trochu mírnější, ale pravdou je, že hra není gejzírem zatím neviděného. Mám za sebou slušné množství her v otevřeném světě a během hraní Avatara jsem si často říkal, že toto jsem viděl jinde. Někdy lépe zpracované, někdy hůře, ale už viděl.

Ovšem očekávat to, že by měly Frontiers of Pandora otřást žánrem, by bylo asi hodně naivní a upřímně řečeno jsem příjemně potěšen tím, že je sice prostředí a jeho obrazové zpracování hlavní devizou hry, ale tvůrci nepodcenili ani herní mechanismy. Nebo ne všechny.

Co čekat od třetího filmového Avatara?

Na druhého Avatara se muselo čekat dlouho. První film měl premiéru v roce 2009, druhý až o třináct let později, ale byť u trojky došlo k posunu premiéry, rozhodně to nezabere třináct let. Pokud vše vyjde, v kinech bude od 18. 12. 2025.

Režie se opět ujme James Cameron (bude se podílet i na scénáři) a vrátí se většina ústředních herců z předchozích dvou filmů. K nim se přidá například Michelle Yeohová. Pokud jde o příběh, zatím toho nebylo prozrazeno příliš, ale opět se podíváme na zatím neviděná místa Pandory a prostor budou mít Na’vi uctívající oheň, kteří budou poměrně rázní a nekompromisní.

Dokonce se spekuluje o tom, že poté, co byl druhý díl Avatara kritizován za to, že byl jeho příběh příliš podobný jedničce, mohli by být „ohniví Na’vi“ záporáky. Dokonce se spekuluje i o občanské válce mezi jednotlivými klany. To zatím není potvrzeno, nicméně Cameron prohlásil, že chce příběh „postavit na hlavu“.

Nejdříve něco málo o příběhu, který je slušný. Znamená to, že není něco, co by bylo na úrovni Shakespearova díla, ale je dostatečně zajímavý na to, aby vysvětlil to, proč se proháníte po Pandoře a likvidujete vojáky organizace RDA (Resources Development Administration), která chce vyšťavit toto krásné místo podobně jako prsatá dvacátnice účet devadesátiletého miliardáře. Jako dobrý krok mi přišlo také to, že sice hra odkazovala na filmy, ale jen mírně a obvykle si šla vlastní cestou.

Vžijete se do modré kůže jednoho z Na’vi, který byl vychováván lidmi, takže s divokým prostředím svého domovského světa nemá zkušenosti. Ale vlivem událostí z filmů dojde k tomu, že váš hrdina unikne do volné přírody a musí se pokusit spojit různé klany ve snaze vybudovat vzdor proti RDA.

Dějová linka relativně funguje. Je tu typický problém her v otevřeném světě, kdy kvůli postranním misím a nutnosti prozkoumávat herní plochu dojde k tomu, že je tempo někdy hodně pozvolné. Není výjimečné, že člověk zapomene na některé události a postavy.

Mezi dvěma světy

To, že je ústřední postava sice Na’vi (z kmene, který už téměř vymizel), ale vyrůstala mezi lidmi v první řadě umožnilo, že dokáže používat předměty obou světů. Tedy, poradí si jak s lukem, tak s brokovnicí.

Kromě toho to skýtá zajímavou možnost v podstatě od základu poznávat krásy Pandory a to stojí za to. Obvykle nejsem fandou toho, že je hrdina naprostý zelenáč a musí vše vstřebávat od začátku, ale tentokrát to bylo ku prospěchu věci.

Avatar: Frontiers of Pandora

Avatar: Frontiers of Pandora

Učíte se rozlišovat rostliny, různé tvory, pochopit vztahy mezi jednotlivými klany Na’vi a také to, jak RDA ovlivnilo život na Pandoře. A není spoilerem, že to není zrovna v dobrém. Přece jen, je vcelku nemilé, že nádherný pestrobarevný svět se v určitých lokacích změní v mrtvou krajinu kvůli těžbě ze strany lidí. Tím pádem není vůbec těžké soucítit s Na’vi a pochopit jejich zlobu.

Hře se daří vás vtáhnout a některé okamžiky jsou skoro nepopsatelné. Například to, když pronásledujete ikrana (létajícího tvora, kterého dobře znáte z filmů), abyste si ho osedlali pro mě bylo jedním z vrcholů celé hry. Usednout na jeho záda a volně létat vysoko na zemí a obdivovat krásy přírody pod vámi, to skoro bere dech.

Ale není nutné vznášet se ve vzduchu, neustále budete procházet místy, kde se budete chtít zastavit a jen se kochat nádherou kolem vás. Frontiers of Pandora se odehrávají v oblasti známé jako Western Frontier, která nebyla ve filmech k vidění. A vývojáři tak měli šanci přijít s novými lokacemi, které stylově zůstávají v souladu s tím, co jsme viděli v kinech.

Vizuálně opravdu těžko hře něco vyčítat. Ať už se promenádujete pestrobarevným pralesem, přeskakujete po vznášejících se skalách nebo odpočíváte u vodopádu, užijete si to. Navíc, prostředí je vcelku rozmanité, dělí se na různé biomy, kdy každý obývají specifičtí tvorové a najdete v nich různé rostliny. Jednotlivé oblasti nejsou takzvaně na jedno brdo.

Průzkum? Je nezbytný

Mimochodem, i kdybyste neměli v plánu intenzivněji prozkoumávat přírodu (pak by ale nemělo smysl kupovat si hru z universa Avatar), budete muset. V konkurenčních projektech běžně vídáme nutnost sbírat materiály, ale ve Frontiers of Pandora je na toto kladen extrémní důraz.

Avatar: Frontiers of Pandora

Různé suroviny slouží nejen k doplnění energie, ovšem naleznete i množství materiálů, které využijete při tvorbě a upgradování zbraní a dalšího vybavení. Některé předměty se dají získat jinak (jako dar, pokud pomáháte kmeni, standardním nalezením nebo zakoupením), ale výroba a vylepšování je nesmírně důležité a bez toho byste se brzy odebrali do věčných lovišť.

Typů zbraní a brnění není vysloveně velké množství, tím pádem vám určité vydrží delší dobu s tím, že jim zlepšujete statistiky. Má to jednu výhodu, budete si jednotlivých kousků víc vážit a lépe o ně pečovat. V některých jiných projektech jsem se často přistihl, že jsem se vykašlal na upgradování, protože jsem věděl, že za chvíli budu mít k dispozici lepší vybavení, ovšem tady jsem věnoval hodiny a hodiny hledání materiálů sloužících k vylepšování.

Různých rostlin a zvířat je poměrně dost, ale hra nabízí nápovědy, jak najít, co je potřeba. Přesto je někdy pátrání po určitých surovinách docela zdlouhavé a ztrácí na zábavnosti. Pokud tedy nejste typ, který rád prohledává každou jeskyni nebo opuštěnou základnu, budete asi zaskočeni. Naopak, jestliže si ve volném čase sestavujete herbář a doplňujete svou sbírku motýlů, budete v sedmém nebi.

Avatar: Frontiers of Pandora

Avatar: Frontiers of Pandora

Samozřejmě dojde i na akci. Někdy na vás zaútočí místní fauna (a někdy i flora), ale obvykle budete čelit vojákům, mechům a helikoptérám RDA. Přiznám se, že na počátku jsem s ohledem na to, že jsem ovládal třímetrovou bytost s obřím lukem, vsadil na „ramboidní“ přístup, ovšem za pár sekund jsem pochopil, že to nebyl nejlepší nápad. Ono totiž brnění z kůže není zrovna vynikající ochranou proti střelbě z kulometu.

Někdy je možné volit přímočařejší přístup, ale obvykle je lepší buďto stealth postup nebo jednoduchá taktika zaútočit a vzít do zaječích a znovu a znovu, dokud neodpravíte všechny protivníky. Nabízeny jsou od počátku tři obtížnosti, kdy i na střední stačí pár zásahů a vás modrásek padá k zemi.

Někdy je to trochu frustrující, hlavně v případě, že musíte dobýt základny, kde je spousta vojáků a mechů a stealth příliš nefunguje (stačí menší chybka a spustí se alarm). V takových případech vám nezbude nic jiného, než zaútočit a utéct a zaútočit a utéct a zaútočit a utéct, což může být zdlouhavé a ne vysloveně zábavné. Příliš nefunguje ani skrývání se za překážkami, většinou si nepřátelé najdou úhel, ze kterého vás zasáhnou.

Obecně řečeno, pokud bojujete s pár protivníky, je možné vsadit na plížení a údery ze zálohy, jestliže čelíte větší skupině protivníků, je obvykle lepší být neustále v pohybu, k čemuž je vaše postava dobře vybavena, dokáže rychle šplhat do výšky, „klouzat“ se po zemi a provádět velké skoky. Zábavnější jsou střety v otevřených prostranstvích než na zdmi obehnaných základnách, kde není moc prostoru na rozmanitější strategie. Nemůžu říct, že by byl soubojový systém extrémně strhující, není totiž výjimečné, že jste tlačeni do jediného stylu hraní, což není vždy zábavné.

Bez „šestého smyslu“ ani ránu

Velkou pomocí v případě hledání předmětů, ale i akčních momentů je speciální smysl, který se po stisku tlačítka aktivuje na pár vteřin a vidíte důležité objekty v okolí od materiálů, přes boxy až po nepřátele (klidně uvnitř budovy). Je to vynikající pomocník, bez kterého se neobejdete. Je ovšem trochu nemilé, že zůstane aktivovaný jen chvíli, takže když po něčem pátráte, je nutné stále mačkat určený ovládací prvek (můžete ho i držet, ale v tom případě se váš pohyb výrazně zpomalí, což je někdy nepraktické).

Avatar: Frontiers of Pandora

Je to v rámci toho, že tvůrci chtěli, abyste měli možnost se nerušeně kochat okolím a tak je většina prvků (jako kompas) minimalistická, případně je lze úplně vypnout. Jde o další způsob, jak vám vývojáři říkají, abyste se radovali, že si skoro na vlastí kůži můžete užít Pandoru.

A průzkumu se musíte věnovat nejen kvůli zmíněným surovinám, ale některé speciální schopnosti získáte jen v předem určených lokacích. Existuje několik způsobů, jak vylepšit svého bojovníka. Po přechodu na vyšší úroveň dostanete body, které rozdělujete do různých stromů (válečník, přeživší, lovec a několik dalších). Kromě toho ale naleznete místa, která po aktivaci vylepší vaše zdraví nebo vám poskytnout specifické talenty.

A jestli vám ani to nestačí jako důkaz toho, že vás tvůrci chtějí odradit od toho, abyste se zběsile hnali kupředu, pak některé předměty lze získat jen za součástky, které musíte hledat. Vývojáři si prostě dali na Pandoře záležet, takže vám neustále naznačují, že bezhlavě plnit jen příběhové mise je škoda.

Avatar: Frontiers of Pandora

Avatar: Frontiers of Pandora

Pokud byste ale přesto dělali jen to, počítejte s tím, že hru dokončíte za něco málo přes 20 hodin, ovšem většina lidí asi na Pandoře stráví výrazně víc času. Jestliže se budete více věnovat průzkumu a plnit i vedlejší úkoly, navýší se herní doba v řádu desítek hodin. Očekávatelně ale dojde na další typický problém robustních her v otevřeném světě a to, že se náplně misí začnou opakovat a ztrácí na záživnosti.

Hra nabízí i multiplayer, konkrétně online crossplay kooperaci pro dva, pokud byste chtěli přizvat parťáka a společně se kochat Pandorou. Nicméně, tato funkce je dostupná až po splnění šesté příběhové mise.