RECENZE: Autopsy Simulator je psychologický horor z prostředí pitevny

Simulátory nás rády seznamují s těmi nejroztodivnějšími profesemi. Díky nim se můžeme stát hledači pokladů, paleontology nebo zahradními architekty. Některé jsou šílené, jiné seriózní. Ale většina se snaží o co nejhlubší zážitek a propracovanou hratelnost. Autopsy Simulator k takovým hrám naneštěstí nepatří.

Při sledování beta verze Autopsy Simulator dva roky zpět, jsem byl nadšený. Hra měla rozhodně potenciál. Prostředí pitevny je samo o sobě přinejmenším zneklidňující. Příjemným překvapením bylo, že se hra nebála zabrousit do nadpřirozeného hororu. Stačilo zhruba dvacet minut gameplay záběrů, abych netrpělivě očekával plnou hru.

Příběh na začátku oplývá temnou atmosférou noirových detektivek. Jack Hanman byl svého času eso, které pomáhalo dopadnout ty nejnebezpečnější zločince. Každé tělo, které mu přistálo na pitevním stole, vyprávělo jiný tichý příběh. Víc nepotřeboval. I z nepatrných náznaků a stop dokázal dostat zásadní informace, které vedly k objasnění nejednoho zapeklitého případu. Doba slávy už však dávno pominula. Po tragické smrti manželky je Jack jen stínem svého dřívějšího já. Práce policejního patologa rozhodně není pro každého. Je nutná hluboká znalost medicíny i silný žaludek. Jenže Jack bude muset najít i odvahu. Mrtví tentokrát nejsou až tak tiší, jak je zvykem.

Hororoví fajnšmekři si jistě vzpomenou na povedený nezávislý The Mortuary Assistant, který měl na svědomí jeden zapálený sólo vývojář. Paralel najdeme hned několik. Morbidní prostředí, práce s mrtvými těly a stěží hmatatelná hrozba něčeho, co není z našeho světa. The Mortuary Assistant měl slabší chvilky, ale šlo o nezapomenutelnou hru, která měla úvodních několik hodin hutnou atmosféru a originální hratelnost.

Autopsy Simulator je těžké zařadit. Při letmém pohledu se zdá, že jde o další z bizarních simulátorů netradičních profesí. Jenže by se mohl jmenovat klidně i „Tajemství na pitevním stole“ a slovo simulátor úplně vypustit. Pod tím pojmem si představuji něco jiného, než co předvádí polské studio Woodland Games. Jde mnohem víc o příběhem hnaný zážitek nežli simulátor nebo hru.

Ze začátku se to vůbec nezdá a mylně považujete první kapitolu za slušně prezentovaný tutoriál. Přece vám hra nebude stále říkat, co musíte dělat? A pokud ano, tak to znamená, že je zde nějaká skrytá alternativní cesta, kterou musíte objevit. Tak to přece bývá. První kapitola navnadí. Pitva je ztvárněna realisticky a nebojí se ukázat vše. Provedete pitvu krok za krokem a máte pocit, že opravdu nad hrou dohlížel někdo, kdo už pár nebožtíků za život otevřel.

Procedury dávají smysl. Svléknout mrtvolu, ohledat vnější zranění a rozříznout hrudník klasickým řezem, kleštěmi ulámat žebra a pak pečlivě zkoumat orgány. Pokud narazíte na nějakou nesrovnalost, orgán vyjmete a podrobíte hlubšímu zkoumání. Odeberete vzorky, analyzujete v laboratoři a mrtvolu odlehčenou o většinu orgánů zašijete. Práce je hotová. Jack se může jít ožrat pod obraz.

Autopsy Simulator

Autopsy Simulator

První den je přesně takový, jaký by měl být úvod každé hry. Názorný, prezentuje možnosti, a navíc stihne vykreslit protagonistu. Jack je rozervaný, psychika se už rok drolí a on do sebe láduje jeden prášek na uklidnění za druhým. A vůbec nedbá na hygienické předpisy – Jacku, ale fuj, v těch rukavicích, co držíš prášky, jsi šahal před chvíli do hnijící mrtvoly.

Samotná výuka hry probíhá formou natáčené přednášky pro Jackovy studenty medicíny. O každém kroku mluví nahlas. Vy tedy díky jeho instrukcím přesně víte, co dělat. A pokud nám v Hollywoodu nekecají, tak nahrávat pitvu aspoň na diktafon je zcela běžná praxe. Problém je, že to samé vás čeká i další den a další a takto až do konce.

Autopsy Simulátor vás nikdy nenechá hrát. Nelze ani mluvit o adventuře. V adventuře musíte zkoušet věci, a tím dojít ke správnému řešení. Zde vám není dovoleno téměř nic mimo daný úkol. Jack se chce podívat na žaludek, ale vy mermomocí toužíte vzít pilu a omrknout mozek. Hra vám to nedovolí, ani nejde prozkoumat jiný orgán než ten, který vám hra vnutí.

Další várka šílených simulátorů. Staneme se dealerem, papežem či patologem

V čem tedy přesně spočívá ta hratelná část? Představte si závodní simulátor, kde můžete řadit, měnit rychlost a zatáčet jen tam, kam a jak vám hra sama určí. Přesně takový pocit budete mít u Autopsy Simulator. Jack vám řekne, je třeba prohlédnout tracheu, tak kliknete na tracheu. Jackovi se něco nezdá, navrhne, že je třeba se podívat dovnitř. Odejdete od pitevního stolu a přejdete k pracovnímu stolku, kliknete a v rámci minihry řežete.

Cílem minihry je dojít tečkou od jedné strany cesty k druhé bez toho, aniž byste zavadili o hrany. Já vím, vzrůšo. Po rozpitvání vám Jack řekne, že odebere vzorky, a tak v kruhovém menu vyberete stříkačku a odeberete vzorky z vyznačených míst. Hlavní náplň je tedy plnění příkazů a hraní primitivních miniher. Pokud v minihře selžete, Jack začne být rozrušený, ze stresu se mu rozostří zrak a jediným vysvobozením jsou prášky čekající na umyvadle v koupelně.

Titul začíná jako detektivka a strhne vás k policejní patologii, řešení mystérií jednotlivých případů, pročítání spisu, identifikaci oběti a dedukci, co se mohlo stát. Přesně taková měla hra být, ale přesně v tu chvíli, kdy vás pohltí, vám sváže ruce do kozelce tak, že největší projev svobodné vůle je otevírat cestou dveře a šuplíky. A co ty prášky, které zobete? Co když je tajný konec ukrytý za jejich vysazením? Porazí hrdina své vnitřní démony a zbaví se závislosti na antidepresivech? Ne, hra trpělivě vyčká, až si lupnete oblbováky, jinak nepokročíte dál.

Autopsy Simulator

Autopsy Simulator

Snad ani jednou za hru nelze udělat nic mimo scénář, i když k tomu je dokonalá příležitost. Dobrým příkladem je situace, kdy Jack dostane na pitvu velmi objemného nebožtíka. Hrdina pronese monolog, že bez pomoci s ním nehne a že bude muset požádat o asistenci hlídače. V úkolech vám sice svítí „ohledej mrtvolu“, ale vy se instinktivně rozhodnete jít předtím za hlídačem. Hra to nijak nezohlední, neproběhne nový dialog, který by vás odměnil za trochu té zvědavosti. Co máte udělat, je pouze kliknout na mrtvolu. Z pořádného ponoření do příběhu vás ruší i menší chyby. I když uběhne několik dní, pořád je ve hře středa, centrifuga, co pořád vyhazuje pojistky ani nemá napájecí šňůru a každý s trochou znalostí medicíny musí úpět, že i v „simulátoru“ patologa je mozek bez mozkové pleny.

Pokud máte rádi staromilské interaktivní filmy, které víc než o hratelnosti jsou o příběhu a atmosféře, tak Autopsy Simulator může fungovat. Slušná atmosféra a příběh i dobře vykreslený charakter protagonisty Jacka. Jediné, co lze vytknout, je uspěchané a neuspokojivé finále, protože 6 až 7 hodin herního času je pro takový příběh málo a hra skončí v tom nejlepším. Jedna příběhová linie, která je jen naznačena, je úplně bez vysvětlení, i když je z toho všeho nejzajímavější. Trochu se zdá, že autoři v poslední třetině zapomněli, o čem měl být příběh původně, nebo seškrtali velký kus před závěrem.

Autoři komunitě hráčů, kteří chtějí hrát hru, naslouchají a v přípravě je nový bezpříběhový režim, zaměřený pouze na pitvu. Ale to je zase nešikovné řešení tříštící zážitek, který měl být již ze začátku kompletní. Titul má do detailu propracovanou pitvu i analýzu a vůbec toho nevyužívá pro blaho hráče. Opravdu zamrzí, kolik potenciálu vývojáři promrhali. Ovládání hry je také zcela bez kazů. Tradiční pohyb WSAD + myš, pro výběr nástrojů slouží pohodlné kruhové menu a po ruce máte i notýsek s poznámkami, když potřebujete přesné hodnoty při laboratorní práci.

Autopsy Simulator

Autopsy Simulator

Nevadí mi komornější hry, které se odehrávají jen na omezeném prostoru. Například Serena byl skvělý psychologický horor, který dovedl hotové divy s jednou jedinou místností. Mortuary Assistant si vystačil většinu času s prostředím márnice a slušně fungoval i nedávný Paranoid od MadMind. Autopsy Simulator je na lokace o něco pestřejší než The Mortuary Assistant. Zato „tajemství“ jednotlivých míst objevíte téměř okamžitě. Grafika je slušná, autoři hodně úsilí vložili do modelů pitvaných subjektů, které opravdu vypadají odpudivě. Co je však excelentní, je dabér Jacka. Předvádí podařený výkon a výborně napsané jsou i jeho monology pronášené při natáčení přednášek i dialogy s ostatními postavami. Dobrá je i optimalizace. Titul běží svižně a bez jediného bugu.

Název, který klame

Autopsy Simulator má největší problém se sebeprezentací. Vše nasvědčuje tomu, že půjde o detailní simulátor policejního patologa. Jenže za zavádějícím názvem se skrývá narativní zážitek, který ani nelze úplně nazvat hrou jako spíš interaktivním filmem. Autoři zbytečně berou hráčům možnost volby i vlastního uvažování. Jako atmosférický horor z neokoukaného prostředí titul funguje, ale pokud si chcete hrát podle vlastních pravidel, tak se podívejte spíš po podobně laděném The Mortuary Assistant nebo Surgeon Simulator.