Mistři válečné simulace bodují i s nekompletní hrou. Recenze Arma 3

Vydat nekompletní hru si může dovolit jen málokdo. V případě válečného simulátoru Arma 3 to zase tak moc nevadí, protože její přednosti jsou jinde.

Málokterá série je hráčům tak nepřístupná jako Arma. Málokterá série je tak proslulá chybami jako Arma. A málokterá série má tak věrnou komunitu jako právě Arma. Zdánlivý protimluv? Možná, ale třeba platí i to, že jinak realistickou vojenskou simulaci ani vytvořit nejde. Na Armu je přitom jakákoliv konkurence krátká. Hlavně proto, že v podstatě neexistuje.

Tohle není klasická válečná střelnice

A tak je tady třetí díl, který si české studio Bohemia Interactive odvážně rozhodlo vydat chvíli před vše zastiňujícím GTA V a navíc bez příběhové kampaně pro jednoho hráče. To by se v případě jakékoliv jiné hry rovnalo komerční sebevraždě, jenže to také přispívá k přesvědčení, že Arma 3 klasickou hrou prostě není.

Zapomeňte na všechna prohlášení tvůrců před vydáním, která hlásala, že Arma 3 bude přístupná v podstatě komukoliv. Není a z hlediska dodržení absolutních standardů realističnosti je tomu jedině dobře. Pokud by tvůrci jen trochu slevili, zpronevěřili by se komunitě a masové publikum by to stejně neocenilo, nebo dokonce ani nepoznalo.

Více však zamrzí absence efektivního tréninku mnoha herních činností, bez kterých se neobejdete. Ten by výrazně zjednodušil práci hráčům, které filozofie Army láká, ale kteří by přece jen přivítali opravdový virtuální výcvik. Takto se musí učit vše za pochodu, což není vůbec jednoduché a zbytečně to frustruje.

Příběhová kampaň

Bohemia Interactive hráče o příběhovou kampaň rozhodně nechce ochudit, jen ji nestihla připravit k datu vydání a Armu 3 už nechtěla odkládat, protože mnozí chtějí stejně hrát hlavně on-line. Kampaň pro sólové hráče bude mít tři části v podobě bezplatných přídavků, které vám automaticky stáhne Steam. První část má vyjít v říjnu.

Jistě, najdeme tu více jak dvacítku tzv. Showcases, tedy bez jakéhokoliv pojiva vytvořených misí, jež vás dostanou do všech možných situací a které pokrývají důležité aspekty hry, jako jsou pozemní boj, jízda ve vozidlech, pilotování či velitelská činnost. Tyto mise trvají od několika minut do hodin a nechají vás například v roli potápěče zneškodňovat miny nebo jako pilota transportního letounu naletět do bojového území s podporou.

Tyto mise nejsou vůbec špatné a nezřídka při nich zažijete velké napětí. Autoři jim sice přisoudili tréninkovou úlohu, ale tu plní spíše okrajově, když se na obrazovce v určitých chvílích objevují textové informace a doporučení. Ta je ovšem snadné přehlédnout a vzhledem k jejich komplexnosti také rychle zapomenout. Začátečníci se proto musí doslova obrnit trpělivostí a zkušené harcovníky zase možná vyvedou z míry některé změněné klávesové zkratky.

Pozor, realismus

Je pravděpodobné, že si mnozí hráči míru realismu Army 3 před zahráním ani nedokážou představit. Rozdíl v samotné pozemní akci, která navíc tvoří jen část celého zážitku, je oproti jakékoliv jiné akční hře propastný.

Zadrženi v Řecku

Dovolená vývojářů Martina Pezlara a Ivana Buchty na ostrově Limnos se proměnila v drama. Podle řeckých úřadů ilegálně pořizovali záběry zdejších vojenských objektů, za což jim teoreticky hrozilo až 20 let vězení (číst více).

Připravte se na statické přestřelky na velké vzdálenosti, kdy budete mít problém nepřítele jen zaměřit a pak ještě větší problém na něj švenkující optikou zacílit tak, abyste vůbec měli šanci ho trefit. A to mluvíme o situaci vkleče, či vleže. Bezprostředně po sprintu, který navíc vydržíte jen kratičkou dobu, začnete věřit, že pořekadlo "netrefit ani stodolu" má reálné základy.

Jakmile celí nadšení přežijete první přestřelku a začnete si říkat, že teď už vás nemůže nic překvapit, dostanete další dardu v podobě ovládání vozidel. Pokud sami řídíte džíp nebo tank, ještě to jde, přestože fyzika vám bude připadat trochu zvláštní. Ale když se ocitnete v roli "neřidiče" a budete-li muset třeba střílet z korby, tak zjistíte, že byste na nácvik potřebovali dlouhou dovolenou.

No a pak si poprvé sednete do vrtulníku a budete znovu a znovu narážet do hor a skalnatého terénu. Samotný pohyb helikoptéry si žádá cvik, ale k tomu si připočtěte ještě okolo probíhající konflikt, včetně nejrůznějších protiletadlových systémů, které se vás snaží sestřelit. Skuteční profíci létají pochopitelně s připojeným joystickem, jenž oproti standardní klávesnici a myši představuje nenahraditelnou výhodu.

S nabídkou strojů Bohemia Interactive rozhodně nešetřili. Čeká na vás 60 aut, náklaďáků, tanků, vrtulníků, letadel, lodí, dronů a dokonce i jedna ponorka. Arzenál včetně zbraní je přitom lehce futuristický, ovšem na reálném základě.

Základem je kooperace proti přesile

Jádro Army 3 tvoří hra více hráčů. Přestože si můžete střihnout standardní týmový deathmatch, není to zrovna parketa, ve které by zdejší herní mechanismy vynikly. Jak už jsme zmínili, boj samotný je spíše statický.

Mnohem zajímavější a také hranější jsou kooperativní mise. Může se jich zúčastnit až 60 hráčů najednou, kteří potom společně postupují proti počítačové přesile. Mise sestávají z hlavních a vedlejších úkolů, přičemž splnění vedlejších obvykle logickým způsobem zjednoduší odehrání těch hlavních.

Přibalený editor

Jedním z pilířů série jsou fanoušky vytvořené mise, úpravy hry i celé masivní modifikace. Jejich tvorbu jim usnadňuje editor, který je přiložen také ke třetímu dílu Army a v zásadě se neliší od toho, ve kterém mise připravují sami autoři. Jeho základní ovládání není těžké, ale pokročilé funkce jsou už jen pro opravdové profesionály. V editoru druhého dílu takto vznikl například hyperúspěšný mod DayZ.

Na Steam Workshopu je už teď ke stažení spousta fanouškovského materiálu do Army 3. Zatím jsou to vcelku jednoduché věci, mezi kterými je navíc spousta odpadu. Ale tvorba se časem vytříbí a je tu potenciál pro vznik opravdových skvostů. Ty potom hráčům zážitek z Army 3 ještě prodlouží a rozšíří.

Průběh misí je poměrně dlouhý a málokdy se dostane pod jednu hodinu. Není problém kdykoliv vystoupit, či naopak vstoupit v jakékoliv fázi. Mnohem důležitější je to, aby se všichni hráči chovali zodpovědně, hráli své role a řídili se společnými zájmy.

Pro kvalitní zážitek je pochopitelně nutné, aby také všichni ovládali herní principy, což bohužel není pravidlem. Ale obecně lze říct, že si většinou zahrajete, protože komunita kolem série drží vysokou úroveň a všemožné škůdce či experimentátory to stejně časem přestane bavit.

Staré chyby zůstávají

Už tradičním problémem série je umělá inteligence. Nároky jsou v podobné hře pochopitelně obrovské a autorům se bohužel opět nepodařilo vyladit ji tak, aby její chování nebilo do očí. Někdy se vám tak stane, že dostanete zásah bez varování od mnoho set metrů vzdáleného nepřítele, který vás mohl jen obtížně vidět, jindy protivník nezareaguje ani tehdy, když se skryjete přímo před jeho očima. Ovšem určité zlepšení oproti předchůdci je přece jen znát, protože počet podobných výpadků o něco klesl.

Arma 3 se odehrává na ostrovech Altis a Stratis, přičemž ten první je hlavním dějištěm a má úctyhodných 270 kilometrů čtverečních, zatímco ten druhý je přibližně desetinový. Prozkoumávat ostrov je opravdová radost, protože z něj přímo čiší přirozenost.

Autorům se opět vyplatilo vzít si reálný předobraz (řecký ostrov Lemnos) a herní prostředí vymodelovat na jeho motivy. Ostrovní krásy podporuje také vyspělá grafická technologie, která na vyšší (a dosti náročné) detaily kouzlí nádherné obrázky.

Arma 3 vám dá ochutnat válečný konflikt v jeho surové podobě a bez příkras. Ve výsledku tak paradoxně působí efektněji a citelněji než zinscenované nesmysly v Call of Duty či Battlefieldu. Budete se cítit jako jedno zbytečné kolečko ve vojenské mašinerii, a přesto (nebo právě proto) si ten pocit užijete naplno. Kolem vás budou projíždět tanky, v dáli probíhat boje, střílet artilerie, nad hlavami se prohánět vrtulníky a letadla. Jen si to vyžádá mnoho hodin, než si budete aspoň trochu jistí v kramflecích.