Arkádové závody Colin McRae DIRT 2 dopadly na PC výborně

Jestliže nehledáte rallye simulátor, ale kvalitní arkádové závody, pak je hra určena vám.

Colin McRae DiRT 2

Dirt 2 se až na drobounké neduhy povedl. Je to několikahodinová zábava proti počítačovým či živým protivníkům.

Zásadní otočka oproti prvnímu dílu nebyla potřeba a tak i pokračování přichází se spoustou arkádového závodění. Kromě toho se těšte na hodně zábavy, špíny a audiovizuální kvality.

Jméno slavného závodníka Colina McRae bylo v herní branži spojováno s arkádovými rallye tituly. Už první Dirt ale ukázal, že se série může vydat i odlišnými směry a uspět.

Kromě trochu upozadněné rallye přijde řada na terénní závody, v nichž usedneme za volant nadupaných trucků a bugin na odpovídajících okruzích.

Základem je kariéra, kterou ve hře reprezentuje koutek karavanu, kde jsou zobrazeny přístupné oblasti (na základně získaných zkušeností a úrovní), potažmo závody. Trochu odbočím a vypíchnu herní menu, které se dočkalo efektní a kupodivu i docela praktické 3D podoby.

Oblasti, stejně jako samotné závody, se zpřístupňují postupně a jsou rozesety na mapě. Ve chvíli, kdy odemkneme více destinací, zůstává jen na nás, kam zrovna přesuneme naše snažení. Jsme tedy omezeni pouze tím, co již máme zpřístupněno.

V řadě oblastí jsou závody rozděleny do tří úrovní, někde do méně. Závisí jen na hráči, jaký systém absolvování závodů zvolí. Buď může plnit vše dostupné v rámci lokace, anebo "cestovat" jako zběsilý, tu být v Los Angeles a další závod odjet v Číně.

V prvním případě chtě nechtě narazíte na stereotyp způsobený stále stejným prostředím, v tom druhém možná ztratíte přehled, co máte za sebou. Rozmanitost v rámci jednoho místa je docela nízká a po chvíli zjistíte, že se tratě opakují možná až moc. Naštěstí si každý najde rozumný kompromis, díky němuž jeden flek tolik nezevšední.

Velký prostor nám autoři dali ohledně volby obtížnosti. Šest stupňů se liší tuhostí soupeřů a také počtem flashbacků: možností převinout čas. S tímto prvkem jsme se v rámci tvorby Codemasters setkali už dříve, a i tady kolikrát přijde vhod.

Tratě jsou záludné a vozy rychlé, tudíž k zásadní kolizi dojde raz dva. Někdy provedete jezdeckou hrubku, která vás stojí dobré umístění, jindy si totálně "zrušíte" vozidlo. Právě proto tu najdeme převinutí času, které umožňuje vrátit se do úseku, kdy jsme ještě jeli tak, jak chceme. Princip je opět jednoduchý, funkční a komu se nezdá, může hrát na nejtěžší obtížnost, která je bez flashbacků.

Zpestřením kariéry jsou X Games, které se odemknou po dosažení dané úrovně. V jejich rámci odjedeme tři podniky na odpovídajícím kontinentu. Další stupeň tvoří World Tour, kde nás v jednotlivých disciplínách čeká pět závodů. Jistým vrcholem je memoriál Colina McRae, o němž se rozepsal Michael v recenzi konzolové verze.

Samotné závody nabídnou slušnou variabilitu. Tedy alespoň ze začátku. Prim hrají off-road klání, v nichž si zajezdíme v kategoriích Trophy truck, Buggy class 1, Stock Baja a Raid T1. Na trati se pak sejdete většinou se sedmi soupeři a o kontakt nebude nouze.

Kromě bugin je jízdní model ve zmíněných kategoriích podobný a žádné zásadní odlišnosti jsem nezaznamenal. Právě u jízdy v bugině jsem narazil na problém. Zvuk motoru připomínající dusící se vysavač bych odpustil. Plavání vozidla v zatáčkách už nikoli.

S trochou snahy mi zas až tak příšerné nepřipadalo, když ale bylo na výběr mezi kategoriemi Trophy Truck a Buggy class 1, padla volba na první jmenovanou.

Hlavními disciplínami v off-road oblasti jsou Landrush, který se jezdí na kola a Raid, jenž je pro změnu závod z bodu A do bodu B.

 

Speciální závody

Jako první zmíním Gate Crasher, což je v podstatě rallye přes checkpointy v podobě krabic rozesetých po trati. Na začátku máme dán ubíhající čas, který prodlužujeme ničením kostek. Vyhrává ten, komu v cíli zbývá více času. V tomto módu závisí jak na rychlosti, tak technice a právě kvůli tomu je tolik zábavný.

Domination je na tom co do zajímavosti velmi podobně. Naším úkolem není být první v cíli, ale zajet během tří kol co nejlepší časy v jednotlivých sektorech trati. Za pozice v úsecích dostáváme body a kdo má na konci nejvíce, ten vyhrál. Zejména v pokročilejších fázích hry není cesta za vítězstvím nijak jednoduchá.

Last man standing už tolik neexceluje. Jde o vyřazovací závod, v němž se po určité době spustí odpočítávání, po jehož skončení vypadne jeden ze závodníků. A takhle to pokračuje, dokud nezbude jen vítěz.

Jiné zásadní odlišnosti nenajdete. Oba typy se jezdí na širokých tratích se spoustou zákrut, skoků a s hromadným startem. Po něm se rozpoutá bitva o umístění, kterou, zejména ze začátku, doprovází řada kolizí, mačkání plechů, ale i jezdecké obezřetnosti. Je potřeba, abyste nevjeli do soupeřů, kteří se "kočkovali" tak dlouho, až situaci neustáli.

Celkově vzato jsou off-road klání zábavná a pro milovníky bahna či mohutnějších vozů to platí dvojnásob.

Zbylé tři kategorie – Rally, Rallycross a Trailblazer – sdílejí jeden druh vozů, které se pouze upraví před vstupem do závodu odpovídající třídy. Zakoupení balíčku je jednorázové a pořizuje se pro každý automobil zvlášť.

Rallye nemá cenu příliš představovat, avšak tady počítejte s trochu svébytnou podobou. Tratě jsou poměrně krátké (v průměru okolo dvou minut) a jedete na čas proti sedmi protivníkům. Svým způsobem sympatický je fakt, že soupeře lze skutečně dojet, a pokud se před vámi dostane do problémů, tak může překážet vaší spanilé jízdě.

Přesto není rallye to, na čem by nový Dirt stavěl, byť tomuto druhu závodů zábavnost upřít nelze. Pod pojmem Trailblazer se taktéž skrývá jízda na čas s podobnými zákonitostmi jako předchozí druh. Vozy jsou upraveny jak v rovině vizuální, tak co do jezdeckých vlastností. Vzhledem k celoplošně vyšší rychlosti se vyplatí i větší obezřetnost.

Okénko PCčkáře

V první řadě je nutné vypíchnout fakt, že Dirt 2 běhá podstatně lépe než jeho předchůdce. Na sestavě s Phenomem II X3 720, 2 GB RAM a ATI HD 4850 512 jsem si pod Windows XP užíval grafické orgie na maximální detaily v rozlišení screenshotů. I přesto, že jsem si nevychutnal DirectX 11, nemohu na grafickou stránku žehrat.

Ovládání na klávesnici mi taktéž nečinilo potíže. Jízdní model je postavený tak, že ani na šipkách nemáte s hraním problém. Ze začátku bylo vozítko možná až přespříliš citlivé, ale brzy jsem si zvykl. Nemůžu tvrdit, že by se mi titul výrazně lépe ovládal na gamepadu, takže si Dirt 2 vychutnají i ti, kteří ho nevlastní.

Z přetřásané trojice je dost možná nejzajímavější Rallycross. Okruhy pro něj stvořené střídají asfalt s bahnem a potěší jejich dobré navržení. V závodě se utkáme proti sedmi soupeřům tělo na tělo a o kontakt nebývá nouze.

Tratě obecně disponují velmi dobrým designem a to i co se týče okolního prostředí. Každá z oblastí (Baja, Los Angeles, Malajsie, Čína, Chorvatsko a další) má osobitý ráz, který jsem si povětšinou oblíbil.

Na druhou stranu mohlo být v lokacích více závodišť, protože se všechny tratě té či oné oblasti rychle okoukají.

Své pro i proti mají také soupeři. Mezi nimi najdeme několik jedinců zvučných jmen (například Dave Mirra nebo Ken Block), se kterými se s postupem času herně spřátelíte. To však nemá, kromě týmových závodů, výraznější dopad na kariéru. Trochu škoda je i to, že se jejich vztah nevyvíjí v závislosti na tom, co jste jim provedli (nehezkého) během závodu.

Plošně si umělá inteligence zaslouží chválu. Jezdci se chovají jako lidé, občas chybují, jindy řídí skvěle. Nejsou ani nijak zákeřní, což byla možná trochu škoda. Přeci jen, kdyby občas "pekli oplatky", tak bych se moc nezlobil.

To téměř nejdůležitější jsem si nechal skoro na konec. Jízdní model řadě hráčů sedne a jiným zježí vlasy hrůzou. Chování vozů je opravdu velice arkádové a po většinu času nesmírně zábavné. Občas mě ale začal nahlodávat pocit, že tu máme arkádovosti až moc, protože se vozidla ovládají příliš snadno.

Větší rozdíly se mohly objevit mezi automobily v jednotlivých třídách. Trochu mi chyběla motivace, která mě nutí šetřit, abych měl na lepší vozítko. Až na závody, ve kterých jste nuceni jezdit v určitých vozech, prakticky nemáte důvod si postupem kariérou kupovat nové.

Model poškození plní spíše roli kosmetickou, kdy je na mačkání plechů příjemný pohled. Po některých nárazech má sice mírný vliv na řízení a vůz lze totálně odrovnat, ale s častými drastickými dopady nepočítejte.

Podobně kosmetické jsou i úpravy vozu. Před jízdou si navolíme jeden z několika potisků, případně si vybereme blbůstky do interiéru: vánoční stromek, kostky za přední sklo a tak dále. Ve hře nechybí ani možnost ladění vlastností vozu. Ta je tu však spíše do počtu a žádný velký vliv na chování auta nemá.

Ohledně kvality vizuálního zpracování nemá cenu příliš polemizovat. Najdou se jistě hráči, kterým přijde množství grafických efektů příliš vysoké, avšak ti ostatní se dočkají pastvy pro oči.

Slabší je to se zvuky. Efektům nelze mnoho vytknout, ovšem to hlavní, zvuk motoru, postrádá pro hru tolik potřebnou hutnost. Na opačný pád potěší nadupaný soundtrack.