Arise: A Simple Story

Arise: A Simple Story | foto: Jakub Žežule

RECENZE: Arise: A Simple Story je melancholická cesta na onen svět

  • 0
Novinka od španělského studia Piccolo zaujme hráče, kteří upřednostňují příběhový zážitek před vyšší obtížností. Arise sice žádnou díru do světa neudělá, fanouškům artových jednohubek by však její existence neměla uniknout.
75

Arise: A Simple Story

Platforma: PC, XboxOne, PlayStation 4
Výrobce: Piccolo Studio

  • Dojemný příběh
  • Různorodé úrovně
  • Možnost hrát ve dvou
  • Spousta checkpointů
  • Příjemná herní doba
  • Nepřesné ovládání
  • Místy zákeřná kamera
  • Menší množství nápadů

Herní karta

Musím se přiznat, že za hry jako Arise jsem vývojářům neskonale vděčný. Jakkoliv mám současnou áčkovou produkci rád, někdy je to prostě skvělý pocit zahrát si věc, jejíž dohrání vám zabere jeden nebo dva večery. Hry jako Arise bývají sice krátké a jednoduché, zážitek z jejich hraní je však o to intenzivnější. Každá minuta se počítá. 

Nenarazíte tu na odkládání hlavní linie příběhu za účelem vyboostování vaší postavy. Nečekají tu na vás frustrující pasáže, kde jste nucení opakovat celý úsek jen proto, že vás na jeho konci překvapil rafinovaně umístěný bodlák nebo vysmátý kostlivec s nabroušenou sekyrou. Jinými slovy, Arise: A Simple Story dohrajete za nějakých čtyři až pět hodin, ale v hloubce prožitku hra zastíní mnohé giganty s vysokým rozpočtem.

Arise: A Simple Story

Arise se na první pohled řadí do stejné skupiny artových her jako Journey, ABZU nebo GRIS. Nejblíž má však k indie klasice Brothers: A Tale of Two Sons z roku 2013. Její podtitul „A Simple Story“ hře přitom padne jako ulitý. Stejně jako v případě Brothers totiž i zde pochopí příběh hry úplně každý, a to navzdory tomu, že jediné srozumitelné slovo, které ve hře zazní, je právě ono „arise“.

Jednoduchý příběh?

Na začátku hry jste svědky toho, jak skupina postav zapaluje hranici, na níž leží tělo starce, za něhož v průběhu hry budete hrát. Poté, co se hlavní hrdina probudí na onom světě, vydá se na cestu skrze sérii úrovní. Úrovně odrážejí starcovy vzpomínky na jednotlivé životní fáze, které hlavní hrdina prožil s milovanou ženou.

Ano, uhodli jste, Arise se řadí do kategorie herních dojáků, a to pořádných. O příběhu proto bude lepší raději už více neprozrazovat. Obecně vzato je děj sice co do struktury opravdu jednoduchý, čitelný a zpočátku možná až příliš předvídatelný, jeho druhá polovina je však v tomto ohledu o mnoho zajímavější.

Arise: A Simple Story

Z hlediska hratelnosti je Arise poměrně netradiční trojrozměrná skákačka, kde pohybem pravé páčky namísto kamery ovládáte čas. Funguje to asi tak, že když se kupříkladu vaše postava potřebuje vyškrábat na plošinku, která je příliš vysoko, tak pohybem pravé páčky pod plošinkou „vykouzlíte“ masivní vrstvu sněhu, která rozdíl terénu trochu srovná. V některých úrovních takovýmto přetáčením pohybujete různě netradičními plošinami, v jiných zase přírodními prvky, které nějakým způsobem deformují terén nebo vám pomáhají zdolat obtížná místa.

Ačkoliv hrátky s časem fungují v principu stále stejně, různorodost úrovní pomáhá do velké míry potlačovat stereotyp. Popravdě řečeno, úplně se to nedaří a chvílemi si říkáte, že by hra snesla více nápadů a způsobů, jakými hlavní postava ovlivňuje své okolí. Přetáčení času řeší všechny hádanky ve hře, což má za následek i to, že se nikdy na delší dobu nezaseknete. Jistou výzvu může představovat hledání skrytých vzpomínek, což jsou jednoduché obrázky ze života hlavního hrdiny a jeho ženy. Proč ne.

Arise: A Simple Story

Jednoznačně pozitivní je fakt, že Arise můžete hrát i ve dvou. Druhý hráč přitom může kdykoliv skočit do rozehrané hry a k hraní stačí mít jen dva ovladače. O nic komplexního se nejedná a funguje to tak, že jeden hráč ovládá postavu, druhý posouvá čas. Oba režimy fungují stejně dobře a je pouze otázka preferencí, jak se rozhodnete Arise hrát.

Hop a zase vedle

Hra má bohužel jeden velký problém, a tím je skákání. Ovládání není úplně responzivní a ve hře jsem zažil spoustu situací, v nichž mi postava spadla do propasti, ačkoliv bych přísahal, že jsem tlačítko pro skok mačkal včas. Ovládání působí zkrátka tak nějak „dřevěně“, na což doplatilo už spoustu her tohoto typu.

Arise: A Simple Story

Se skákáním souvisí i kamera. Jelikož pravá páčka slouží k posouvání času, vaše kontrola nad kamerou je v Arise naprosto minimální. Pohybem páčky směrem nahoru a dolů lze sice docílit lehkého nachýlení úhlu pohledu, to je vám ale stejně většinou k ničemu. Nejednou mi hlavní postava skočila úplně jinam, než jsem zamýšlel. Jelikož je Arise v podstatě 3D skákačka, jsou tyto nedostatky poměrně zásadní.

Na druhou stranu, až na výjimky vás po nepovedených skocích hra zpravidla vrátí jen o pár sekund zpět a na opakování skoku máte neomezeně pokusů. Budete tak sice při hraní občas protáčet bulvy, trochu si zafuníte, možná i zachrochtáte, ale o nějaké silné frustraci nemůže být řeč.

Arise: A Simple Story

Co se vizuálního zpracování týče, Arise mi trochu připomíná hru vyrobenou v playstationovém editoru Dreams. Potíže s ovládáním by tomu vlastně i odpovídaly. Tak to ale samozřejmě není a hra běží na Unreal Enginu. Arise má několik hodně pěkných lokací, ale oproti jiným artovým hrám pyšnících se originálními světy přece jen zaostává a působí obyčejněji. 

Nechybí jí výrazný orchestrální soundtrack, kterému dominují smyčcové nástroje. Hudba sice dokonale podbarvuje mnohé emocionální momenty, ale nemohu se zbavit dojmu, že stejný doprovod slýchám ve hrách tohoto typu až příliš často.

Arise: A Simple Story ve výsledku nepůsobí tak výrazně jako loňská GRIS, která na PlayStation 4 vyšla teprve nedávno. Ačkoliv různorodost lokací pomáhá odbourávat stereotyp, hře by prospělo více herních mechanismů a především přesnější ovládání. Navzdory těmto nedostatkům však Arise vypráví příběh, který je sice jednoduchý, ale rozhodně ne prostoduchý. 


Hodnocení hry

Redakce

75 %

Čtenáři

89 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 22 čtenářů