Distributorská společnost Eidos v poslední době našla zalíbení ve sci-fi hrách z vesmírného prostředí. Po nedávno vydané strategii Startopia nyní vychází dlouho očekávaná a zejména v zahraničí velmi hypovaná hra Anachronox. Nejen já jsem se na tuto hru velmi těšil a po menší bitvě v redakci jsem s ukořistěnou hrou, roztrženým tričkem, Alenčinou myší zaraženou v oku a rozdrceným kolenem bezhlavě pelášil domů (slyšel jsem, že to bylo trošku jinak :o) - by mondy). Smečkou věrných čistokrevných bernardýnů jsem odehnal všech dvanáct různobarevných přítelkyň, sedmi lokajům jsem přikázal, aby ke mně nikoho nepouštěli, a vyčistil jsem hlavu lihem (hlavu CD-ROMky, pochopitelně). Instalace, New User, New Game a jedem…
Anachronox je RPGčko zasazené do sci-fi prostředí. Svět, ve kterém se hra odehrává, je velmi promyšlený a dost zajímavý. Anachronox je nejen název této hry, ale také jméno pro obrovské vesmírné město, které bylo kdysi dávno domovem neznámé mimozemské civilizace. Tato rasa však byla vyhubena jakousi smrtelnou epidemií a město tak zůstalo po dlouhou dobu opuštěné, ale funkční. Nyní ho obydleli lidé a další vesmírné rasy, i když nikdo plně nechápe starobylou technologii. Město Anachronox je obklopeno obrovskou koulí označovanou jako Sender One (Vysílač 1), pomocí níž lze cestovat hyperprostorem k 
dalším podobným koulím - Senderům. Hlavním hrdinou hry je soukromý detektiv Sylvester Boots (pro přátele Sly), který bydlí v jedné ze čtvrtí Anachronoxu. Má finanční potíže a jeho (potažmo tedy vaším) prvním úkolem je sehnat si nějakou prácičku. Z počátečního pobíhání po městě, jednoduché práce a následné cesty na jinou planetu se však časem vyklube úžasná záhada celosvětových rozměrů, kterou nebude vůbec jednoduché vyřešit.
Děj hry Anachronox je sice nesmírně zajímavý, ale zároveň docela lineární. V příběhu sice není nouze o různé dějové zvraty, ale váš postup je dost pevně daný, bez možnosti volby. Obvykle před sebou máte v jednom okamžiku jen jeden či dva úkoly, které navíc většinou přímo souvisejí s hlavní dějovou linií, přičemž se většinou jedná o situace, které nelze vyřešit několika různými způsoby. Na rozdíl třeba od hry Fallout, kde i dějové úkoly lze řešit mnoha cestami a o rozmanité vedlejší questy není nouze, je zde hráč v podstatě veden jedinou možnou cestou. Váš postup je tedy dost nesvobodný, v žádném případě však jednoduchý. Mnohdy se docela zapotíte, než přijdete na to, jak se v ději posunout o krůček dál. Autoři se patrně snažili malé množství volnosti v příběhu vynahradit hráčům několika akčními a logickými mezihrami, ale řekl bych, že se jim to povedlo tak napůl. Několik her na mozek je celkem podařených, ale třeba akční nabírání vzduchu do plic při používání speciální ukecávací dovednosti nebo plavba na člunu po podzemní řece zpestřená kličkováním mezi 
explodujícími bednami je skutečně odporný zážitek, při kterém se skalním RPGčkářům musejí zatínat chodidla v pěst.
Při svém putování navštíví Sly a jeho přátelé postupně šest planet. Ty samozřejmě nejsou k dispozici celé, ale hráč se vždy bude pohybovat jen na malé části území. Tato jednotlivá území jsou rozdělena do mnoha menších lokací, mezi kterými lze v určitých místech přecházet. V každé lokaci se obvykle nacházejí různí obyvatelé, od relativně humanoidních tvorů až po bizarní mimozemšťany. Se všemi tvory můžete mluvit, rozhovory jsou však obvykle spíše monologem osloveného tvora a jen v malém množství případů se jedná o interaktivní rozhovor, a i poté se většinou vaše možnosti omezí jen na odpovědi typu ano/ne. Občas také narazíte na nějaký obchod či pouličního prodavače, u kterého si můžete doplnit vybavení nebo prodat nalezené předměty. Rozdělení na menší lokace sice někomu usnadní orientaci, jiným hráčům však zas přinese problémy s pamatováním, přes jaká místa se do cílové lokace dostanou. Při přechodech mezi jednotlivými sektory se hra vždy nahrává, takže pokud se například vracíte přes celé město, protáhne se cesta na pěkných pár minut, během kterých se vám nic zajímavého nestane, tedy snad jen kromě možnosti, že ve spěchu zabloudíte.
S tím, jak postupně hráč postupuje v příběhu, nabírá k hlavnímu hrdinovi další parťáky. Postupně budete mít k dispozici až sedm postav, přičemž v jednom okamžiku můžete ovládat maximálně tři. 
Vesměs se jedná o zajímavé týpky, jako je například Slyův osobní robot, bývalý vědec, vesmírný žoldák a další. Již od začátku má Sly k dispozici Fatimu, což je vlastně digitalizovaná podoba jeho bývalé (a toho času již mrtvé) sekretářky. Fatima slouží hráči jako osobní deník se seznamem úkolů a encyklopedie, navíc jsou její rady občas nezbytné k dalšímu postupu ve hře.
Každá postava má několik základních obecných vlastností, konkrétně se jedná o sílu, obratnost a moudrost. Vedle těchto atributů mají všechny postavy také další dovednosti, jako například úder, blok či rychlost. Při postupu na vyšší levely se tyto vlastnosti zlepšují, hráč si však bohužel nemůže vybrat, na jaké atributy vývoj dané postavy zaměří. Každý charakter má i speciální dovednosti, a to jak bojové, tak nebojové, které jsou použitelné v interakci s okolím (například práci s počítačem, otvírání zámků a podobně). Dalo by se říci, že vývoj postavy je sice kvalitní, ale možná až moc jednoduchý a plně automatický. Kromě dovedností a vlastností má samozřejmě každá postava také svůj inventář. Zdá se mi, že autoři trochu zaspali dobu, protože inventář je pouze textový, což mně osobně moc nesedí.
Nedílnou součástí každého RPGčka jsou boje, a nejinak je tomu i v Anachronoxu. Na začátku hry si můžete vybrat ze tří obtížností, které ovlivňují právě zejména tuhost bojů (a také možnost ukládat hru kdekoli nebo jen na určitých místech, ale to lze navolit i v samostatném menu). 
Pokaždé, když se setkáte s nepřítelem, se hra automaticky přepne do bojového módu. Bojový systém trochu připomíná bitky v hrách série Final Fantasy - zjednodušeně řečeno, jedná se o realtimové tahy, čili pokud se budete moc dlouho rozmýšlet, může soupeř vašeho hrdinu vesele bacit do hlavy, i když na tahu byla dřív vaše postava. V bojích, stejně jako po zbytek hry, ovládáte své svěřence ponejvíce myší. Ovládání je intuitivní a je vyřešeno dobře, kromě myši použijete jen kurzorové šipky a několik klávesových zkratek. Při boji můžete útočit, pohybovat se, použít předmět, udělat nějakou akci (jako například přehodit páku) nebo použít speciální bojovou dovednost. Systém bojů se mi celkem zamlouvá, horší je to se zpracováním. Některé údery postav jsou totiž velmi nerealistické, autoři dle vzoru Final Fantasy vsadili spíše na efekt nežli na věrohodnost. Při některých situacích je skutečně téměř nemožné sledovat monitor a zachovat si zdravý rozum, protože záplavu světelných efektů leckdy ještě umocňuje zběsile rotující kamera. Po každém boji se objeví příjemné přehledné menu, ve kterém jsou postavám rozděleny zkušenosti a také je patrno, jaké předměty zbyly po zabitých nepřátelích. Rozhodně je to dobrý nápad, který ušetří pobíhání po bojišti a obírání předmětů z mrtvol. Ale abych nepřechválil, je tu i jeden zádrhel. Předměty totiž zbudou po nepřátelích leckdy dost nelogicky, například po zabité zmutované kryse zůstanou peníze, po podivném hypnotickém medvědovi léčivá mast a podobně.
V dnešní době je již nedílnou součástí hodnocení počítačových her i verdikt o technickém zpracování. Anachronox je pojat jako 3rd person 3D, hráč se tedy pohybuje v trojrozměrném prostředí a vidí přitom své postavy, přičemž se na svět nedívá jejich očima, ale pohledem třetí osoby. Kamera je pohyblivá, zejména zpočátku však může činit některým hráčům její ovládání problémy. Naštěstí si lze citlivost kamery nastavit v Options. Hra využívá engine Quaka 2, přičemž se (alespoň dle slov autorů) jedná o engine notně vylepšený. Vcelku nepochopitelným způsobem vyřešili autoři volbu rozlišení. Lze si totiž vybrat jen mód 640x480 (volba Low-Res) nebo 1280x960 (Hi-Res), ale nic mezi tím. Kdo má tedy v oblibě rozlišení 800x600 či 1024x768, přijde zkrátka, některé starší karty a monitory navíc podporují maximálně právě jeden z těchto nepoužitých módů, což je však danému hráči houby platné a musí hrát v ubohých 640x480. Pokud váš počítač podporuje vyšší rozlišení a budete moci hrát v Hi-Res módu, pak se vám grafika určitě bude líbit.
Uf, a je čas na finální verdikt, nejtěžší to část hodnocení. Hra Anachronox má skutečně dobrou atmosféru a výborný příběh, který se navíc odehrává v zajímavém a věrohodném sci-fi prostředí. Věrohodnost a realističnost je však slabší, co se týče zpracování bojů a některých herních detailů. Ve hře najdeme jak spoustu dobrých nápadů (např. používání foťáku k pořizování důkazů, výše zmíněná Fatima atd.), tak mnoho více méně zbytečných nedostatků, 
které kazí požitek ze hry. Za vážnější slabiny považuji relativní lineárnost hry (i když někomu to naopak může vyhovovat), primitivní rozhovory a zdlouhavé přecházení mezi jednotlivými lokacemi. Přes všechny nedostatky je však Anachronox pro hráče, kterým není žánr sci-fi RPG cizí, v současnosti dobrou volbou, protože podobných her není dnes na trhu zrovna přehršel. Pro ostatní to může být na nějaký čas zajímavá zábava, u které však asi těžko vydrží až do konce. Záleží na každém hráči, jak moc ho budou štvát různé výše zmíněné nedostatky, které mě osobně místy vytáčely poměrně značně.
Někteří z vás si jistě řeknou, že jsem byl v recenzi na hru Anachronox příliš tvrdý a kritický. Možná je to tím, že jsem se na hru příliš těšil, možná mi 3D provedení u RPGček přeci jen tolik nesedí, možná jsem se při čištění CD-ROMky nadýchal lihových výparů. Ať už je to tak či onak, nemohu si prostě pomoci, ale čekal jsem od tohoto titulu něco víc.
| Anachronox | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
