Alvin and the Chipmunks

Hudební hra na motivy kresleného filmu s partičkou chlupatých ztřeštěnců. To musí být dětská hra, že? Máte pravdu.

Alvin and the Chipmunks | foto: pro iDNES.cz

Hry vytvořené na motivy filmů jistě všichni dobře znáte. Bývají dobré, bývají průměrné, ale bývají také špatné. O tom není třeba diskutovat. Ve filmové branži se nyní rozjíždí trend oprašování slavných animovaných seriálů. Transformers to minulý rok dotáhli na špičkový hraný a digitální technologií velmi vyztužený snímek od Michaela Baye, kdysi neméně populární G.I. Joe je rovněž v přípravě a možná nejpřekvapivějším tahem bylo setřít prach z údajně nesmírně slavného seriálu osmdesátých let, který nesl už z podstaty dětské jméno Alvin and the Chipmunks (Alvin a Chipmunkové). Také on nedávno ve filmovém zpracování zatočil na česká kina. Pravda, kritici z něj nebyli kdovíjak odvaření, ale vzhledem k tomu, že se nejednalo o finančně náročnou produkci a děti si lístek na svých rodičích prostě vydobyli, slavil úspěch nejen zde, ale především za hranicemi. A to by v tom byl čert, aby se v takovém případě nepodařilo udat i nějakou tu počítačovou (playstationovou, dskovou, wii…) hru.

"Alvin and the Chipmunks není ničím jiným než klasickou rytmickou hrou."

Popravdě to, co Brash Entertainment ruku v ruce se Sensory Sweep uvedli do obchodů, není velká hra, za kterou bychom byli zvyklí a mnozí ani ochotní platit. Jde pouze o merchandisingový doplněk k filmu a jako takový je třeba Alvin and the Chipmunks brát. Kupujete si zkrátka licenci, ne propracované herní mechanismy – ty se totiž zcvrkly na úroveň lecjaké freewarové minihry. V menu vás může zdárně oklamat políčko „story mode“. To však skutečně není příběhové dobrodružství tak, jak ho znáte z jiných titulů. Autoři si z filmu vypůjčili pouze jeden jeho pilíř, kterým je hudebnická kariéra tria hrdinů, tedy Alvina, Simona a Theodora.

VIDEO

Jistě, dozvíte se, že tato povedená bandička chipmunků touží hrát na koncertě koncertů, megalomanském Rockatonapalooza. Naneštěstí pro Alvinovo namachrované ego na jeho pódium nevede přímá cesta, ale poctivě vyšlapaná stezička, na níž absolvujete zastávky na nejrůznějších promo akcích, v supermarketech, abyste se o něco později vypracovali až na pozici klubových muzikantů a ještě o něco dále si zahráli i na opravdových koncertech. A ano, nářezová Rockatonapalooza vás na závěr čeká také.

 

Možná vám to už došlo, možná ne. Alvin and the Chipmunks není ničím jiným než klasickou rytmickou hrou, kterých se po famózním úspěchu Guitar Hero (Activision díky němu utržil už miliardu dolarů!) vyrojila celá řada. A jelikož je film založen na hudební kariéře chlupatých, roztomilých obludek, byli by producenti přece sami proti sobě, kdyby takto pohozenou rukavici nezvedli.

 

Herní Alvin a Chipmunkové používá lehce odlišný koncept od ostatních tzv. „rhytm games“. Namísto toho, abyste sledovali sjíždějící noty, máte před sebou obrazovku, přičemž v každém rohu je znázorněno jedno tlačítko. Ze středu obrazovky potom vycházejí hvězdičky směřující různým způsobem, pochopitelně podle rytmu a použitých nástrojů, právě k okrajům obrazovky. Úkolem hráče je stisknout jedno ze čtyř tlačítek, pokud možno tehdy, kdy je hvězdička už opravdu na dosah, nejlépe potom ve chvíli, kdy je přesně ve středu terče.

V závislosti na zvoleném momentu tisku tlačítka dostanete příslušný počet bodů a ovšem i šanci zvyšovat násobitel všech získaných bodíků. Ten se zvyšuje v případě, že se vám delší dobu daří trefovat hvězdičky ve středech terčů. Zároveň ale okamžitě klesá s jakoukoliv chybou. Zapotřebí je také sledovat tzv. „rockometer“. Na něm totiž závisí, zda v daném songu uspějete či nikoliv. Vzhledem k vaší hře vyhodnocuje úspěšnost a pochopitelně je dobré, pokud ho máte cele naplněn. Protože v takovém případě vás několik potenciálních chybek v řadě nevytrhne. Po celou dobu trvání písničky totiž nesmí klesnout na nulu, protože ta znamená konec. Může se to zdát až příliš jednoduché, ale vězte, že na jinou než nejnižší obtížnost se docela zapotíte.

 

Je ale nutno upozornit na šanci, kterou autoři trestuhodně promarnili. Ať už hrajete sebelépe a trefujete každou hvězdičku v nejlepší pozici, nebo jste na tom mizerně a naprosto nestíháte, nemá to krom případného (ne)postupu dále žádný vliv. Chipmunkvé se na jevišti chovají stále stejně, provádějí ty samé akce, hudba se také nijak neliší. To je škoda, protože takhle jde opravdu jen o minihru bez návaznosti na to, co se děje na jejím pozadí. Přitom by něco takového nebylo těžké zpracovat, a vzhledem k roztomilosti oživlých plyšáků, na níž do značné míry stavěl film, by to hře jedině pomohlo.

 

Je také pravdou, že stíhat příval hvězdiček na střední a vyšší obtížnost není sice zrovna jednoduché, na druhou stranu není ani jednoduché song zcela pokazit. Rockometer se vyprazdňuje velmi pomalu, a přestože se v některé fázi písně ztratíte a ne a ne se chytnout, stále máte šanci několika dobrými údery celou situaci zachránit a příslušný měřič zase naplnit. Nezískáte sice rekordní počty bodů, ale v kariéře chlupatých muzikantů se posunete zase o něco dále. Uvítali bychom, kdyby hra byla trochu více nekompromisní, aby představovala pořádnou výzvu, když už nastavíme tu maximální obtížnost (na nejnižší ať si klidně je hratelná levou nohou). Jenže to by hvězdičky skutečně musely vycházet z melodie dané písničky, a to bohužel říct nemůžeme. Jejich poletování tam či onam je často náhodné, zejména ve složitějších kusech, které autoři zjevně nevychytali. Rytmus se tak často nedá předpovídat pouze podle znění songu.

 

Pochválit ale musíme výběr songů, byť se pochopitelně nebude líbit každému. Oproti Guitar Hero jde mnohem více o líbivější melodie, často z repertoáru pop-music. Narazíte tu na kousky od R.E.M., Blues Traveler či Jesus Jones. Jde ale o přepracované songy, a to takovým způsobem, aby zněly uvěřitelně z úst pisklavých chipmunků. Samozřejmě, že jde o prznění, na druhou stranu je titul určen výhradně pro dětské publikum a tomu se zvolený přístup bude zamlouvat.

 

Škoda, že oproti konzolovým verzím neobsahuje ta počítačová multiplayer – zábava by byla jednoznačně větší. Na Alvin and the Chipmunks každopádně nelze použít klasická herní měřítka. V zásadě se jedná o minihru s pěkně vyvádějícími, avšak na vaše akce nereagujícími chipmunky, doplněnou o příjemný hudební doprovod. Přiznám se, že za účelem relaxu jsem u hry strávil dobrovolně několik hodin (nikoliv v kuse, pochopitelně), obecně ji ale doporučím pouze dětem, pokud je tento herní koncept a chipmunkové lákají. Všichni ostatní si běžte pro Guitar Hero 3 – už jenom proto, že k němu dostanete i kytaru!