Vzít hrst pětikorun a vyrazit do herny s nevýherními automaty - i tak trávilo, a v menší míře stále tráví, volný čas mnoho mladých jedinců. Nicméně s příchodem osobních počítačů a kvalitních konzolí těmto podnikům navždy odzvonila zlatá éra, byť si na svoji existenci stále slušně vydělávají. Action Mana si dovedu velmi dobře představit v útrobách ohromné krabice s jedním joystickem, čtyřmi tlačítky a otvorem na mince, neboť právě tento typ her naplňuje skutkovou podstatu automatů. Příběh se příliš neřeší - několik obrazovek (v dnešním provedení kratší renderovaná animace) nám naznačí, že by nebylo od věci zničit jakéhosi Dr. X, jenž vehementně uniká ze spárů spravedlnosti. Následuje několik desítek epizod, ve kterých plníte roztodivné úkoly, jež mají za následek, že Dr. X stejně jaksi "neuvěřitelně" vyklouzne a Action Man musí znovu zasahovat. Rozdíl je asi jediný - PSX (a následná konverze na PC) nežere bůry, a to ani když vás zabijí a vy chcete hrát dál.
Action Man: Destruction X v sobě ztělesňuje ty největší předpoklady, jak se stát naprosto ukázkovým propadákem. Jednak se jedná o konverzi a ty, jak známo, příliš dobře nedopadávají. Za druhé, Action Man rozhodně není první v sérii. Na PC již existuje bratříček dříve narozený a ten se svým rodičům příliš nepovedl. Hned dvě věci na začátku
jasně naznačovaly, že nový přírůstek, pokud přežije vpravdě bolestivý porod, bude opět trpět známkami demence. Ovládání, ačkoli volně definovatelné, odkazuje pouze na "tlačítko 1, tlačítko 2...", což myšlenky svádí na klasicky lajdácký systém konverze. Hra pak vymýšlí šílenosti typu "stiskni tlačítko 3 pro tuhle akci a tlačítko 5 pro támhleto", což se jeví jako poněkud bezzubé řešení. Nezbývá, než vypsat si všechny klávesy stranou na papírek a podle něj se orientovat. Druhou "dostávačku" představovala první mise. V nevelké kruhové aréně poskakuje přerostlá ještěrka a o kus dále stojí Action Man. Každého asi napadne, že jeden musí zemřít. Budiž, jenže problém nastává v situaci, kdy je nutné zasáhnout panáčkovým bumerangem určené části těla ještěra. Proč? Ve zkratce, protože se (Action Man) jednoduše chová jako kretén a vůbec se nedá ovládat. Směrové šipky, byť by měly určovat směr chůze, postavu pouze rozklepou jako loutku, míření bumerangem zůstává v rukou božích, jedině výstřel funguje spolehlivě. Ovšem fakt, že chaotickým mačkáním tlačítek pro pohyb a střelbu lze vyhrát napoprvé, mi připadá asi nejsmutnější.
Obrat o 180° s sebou přináší druhá úroveň, jež svými obrázky lákala daleko předem před ukořistěním hry v redakci. Závodí se v malých autíčkách na drahách města, vše zobrazené v ptačí perspektivě. Auta krásně smykují a překvapivě příjemně se ovládají. A pokud se stihne
během jízdy v tu pravou chvíli stisknout tlačítko 3, auto se pořádně rozfofří. Po prohlédnutí příslušného obrázku dozajista zaujme i grafické zpracování. Člověk až s podivem zjistí, že modely aut a domů, dráha, semafórky, to všechno se pyšní 3D zpracováním. Opravdu. Na letmý pohled těžko zaznamenatelné, nicméně při přiblížení kukadel k monitoru naprosto zřetelné 3D. A vážně hezké 3D. Následuje série misí s možností výběru, ačkoli - jakákoli volba je prakticky zbytečná, neboť pro pokročení dále musíte stejně absolvovat všechny.
Například se hasí hořící budova. Action Man nasedne do požárnického vozu a hra prakticky věrně kopíruje Grand Theft Auto. Jezdí se podle šipek po městě k cíli určení, poté se pohled přepne do "vlastních očí". Kurzorem se zaměřují okna hořícího domu a příslušná klávesa spouští vodní ventil pro hašení. Celkem fajn. Mise dokončena, Action Man odváží hasičák do garáží a začíná plnit několik úkolů ala zmiňované Grand Theft Auto. Většinou to znamená někam pro něco dojet, případně někoho zničit - v časovém limitu. Novinku představuje chytání zločinců, kdy je nejprve nutné auto zaháknout a teprve následně zatknut osobu v něm. Samozřejmě dojde i na střílení, přisluhovači Dr. X reka neustále atakují svou přítomností. A ještě bacha na čárku života. Přestože Action Man vydrží hodně, nesmrtelný
rozhodně není. Finále aktu spočívá v zahákování letounu s Dr. X, jenž se v defenzívě snaží uprchnout. Letoun chycen. A teď mi řekněte, zda-li někoho z vás překvapím zprávou, že vše byla jen léčka od Dr. X a letoun byl prázdný. Pochybuji, odjíždíme do dalšího aktu.
V zimní krajině hrdina vyměnil auto za motorku a tak ho hned v úvodu čekají svižné motorkářské závody. Zdrsnění přišlo i ve městě, jelikož se vozí rovnou v tanku. Ve střílejícím, ohromném tanku. A opět na něj čeká bohatá nadílka misí ke splnění, protentokrát o něco obtížnějších. Například pro místní policii pomáhá, za pomoci infračerveného světla, odhalovat utíkající zločince. Jenže, toto odhalování probíhá ÚPLNĚ stejně jako dříve popsané hašení plamenů. Jistě, změnila se grafika a okolnosti, jenže pořád jenom kurzorem zaměřujete okýnka na domě, víc nic. Pro představu, jindy, tentokrát už obyčejným světlem, zaměřujete prchající zločince. Ti se pod tíhou reflektorů vzdávají. Tím se dostávám k tomu nejpodstatnějšímu. Vynechám-li nesmyslnou první misi s ještěrem, vychází mi, že Action Man není vůbec špatná hra. Bohužel, hraní se po pár hodinách stává dokonale stereotypní, čemuž nezabrání ani nová grafika, ani tank, motorka a další stroje vozového parku. Zatraceně to chtělo pokračovat v zajímavě rozjetých nápadech. Nestalo se tak.
| Action Man: Destruction X | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
