Budování socialismu jako strategie pro náročné. Dojmy z Workers & Resources

  • 18
V chystané budovatelské strategii Workers & Resources nestavíme divy světa, ale šedá paneláková sídliště. Přesto je tato nezávislá hra zajímavější než většina vysokorozpočtové produkce, která dnes vzniká.

Přiznám se, že komunismus, ať už s lidskou nebo jinou tváří, moc nemusím. Byla to odpudivá doba a její dopady nás budou strašit ještě dlouho. Přesto mám k té betonové džungli, kterou jsem vídal téměř celý svůj život na horizontu, jistý vztah. 

V chystané budovatelské strategii Workers & Resources: Soviet Republic od slovenských autorů dostanete možnost si takovou betonovou metropoli sami postavit. A nejen to, po pečlivém vyzkoušení hry v rámci předběžného přístupu máme pocit, že má hra mnohem větší ambice než být „pouze“ další obyčejnou stavitelskou strategii.

Simulátor všeho?

Workers & Resources: Soviet Republic

Hned po spuštění mě překvapilo, s kolika nastaveními si lze pohrát v úvodním menu. Hra je nesmírně komplexní a simuluje snad každý faktor, který je při budování „socialistického ráje“ nutné brát v potaz. Naštěstí si ji můžete zcela přizpůsobit svým potřebám a preferencím. Pokud se vám nechce starat například o dodávky elektřiny nebo vzdělávání, můžete si tuto oblast jednoduše vypnout. 

Když to však neuděláte, budete muset plánovat složité rozvody vysokého napětí, transformátorů, elektráren a v případě vzdělání zase umísťovat školy a školky do každého zapadákova, aby mohli vaši soudruzi jít makat. Nastavení je opravdu hodně a některá určitě ještě přibudou. Pro netrpělivé je tu možnost určit počáteční dekádu hry, čímž si mohou ihned zpřístupnit novější vozový park. Nebo úplně vyškrtnout nutnost financí a stavět, jak se vám zachce. 

Workers & Resources: Soviet Republic

Úvodní rozsáhlost voleb dává tušit, že půjde o daleko komplexnější zážitek, než jsme u budovatelských strategií zvyklí. A opravdu je tomu tak. Přesně podle socialistického hesla „poručíme větru, dešti“ vám hra dá do rukou prakticky kompletní kontrolu nad vším, co potřebujete. Pro někoho to může být překážka, protože postavit pouhý blok domů vám dá zabrat víc než u jiných podobných her. Ale ten, kdo chce mít totální (či totalitní?) kontrolu nad svým městem, bude chrochtat blahem. 

Workers & Resources: Soviet Republic je oproti konkurenci mnohem komornější svým přístupem ke stavbě. Na nějaké zóny se tu nehraje, všechny budovy, ať už paneláky, kina nebo třeba fabriky na galoše, stavíte hezky po jednom. Ke každému kousku města tak hned máte větší vztah, protože to již nejsou jen anonymní domečky vygenerované algoritmem, ale vámi naprojektovaná sídliště, která jsou tak krásná, jak jen panelová džungle se srpem a kladivem uprostřed může vůbec být.

Workers & Resources: Soviet Republic

A tady se ukazuje až trochu úchylná míra detailu. Každému obytnému domu určujete, kam se jeho obyvatelé půjdou najíst, kde budou popíjet, nakupovat zboží a pracovat. Počítačoví soudruzi jsou přitom poslušní a všechna vaše nařízení plní do puntíku. K úplné kontrole chybí jen možnost určit, kde a s kým budou soudruzi a soudružky souložit. 

Jasně, musí být splněna jistá pravidla, tři kilometry vám do hospody nepůjde ani ten nejzatvrzelejší pijan, stejně tak se vám lidé vykašlou na dlouhé obcházení, bez správně propojených zašedlých chodníčků to nepůjde. Míra svobody a kontroly jde však ještě dál. V pravém horním rohu vidíte dvě různé měny, rubly a kapitalistické dolary. Za obě můžete nakupovat i prodávat, ovšem jen za dolary nakoupíte to nejkvalitnější vybavení. Rubly financujete výstavbu od dodavatelů ze samotného srdce matičky Sovětského svazu, naproti tomu za dolary vám postaví všechno prakticky hned. 

K obchodování v určené měně vám stačí pouze dotáhnout zboží k patřičné celnici. Každá komodita má svou cenu a někdy je výhodnější prodávat za dolary, jindy za rubly, obecně však platí, že rubly jsou hlavní měna, která vám financuje i takové maličkosti, jako jídlo do samoobsluh a televize.

Ale je tu ještě jiná cesta a nutno říct, že je tou nejzábavnější.

Workers & Resources: Soviet Republic

Od svraštělého, vytahaného prsu SSSR se lze totiž zcela odtrhnout. Je to sice bolestivý a složitý proces, přináší však novou úroveň hratelnosti. Všechno, co ke spokojenému životu potřebujete, si totiž můžete vyrobit i sami. A tím všechno myslím opravdu všechno. Pokud máte dostatek stavební techniky a surovin, můžete i sami stavět budovy. Není to ovšem nic snadného, stavba bude trvat klidně roky a vyžádá si desítky až stovky pracovních míst. Takový socialistický Pharaoh.

Rozpočtu však znatelně ulevíte už jen tím, že se stanete soběstačnými ve výrobě potravin. Ani to není nic snadného, potřebujete k tomu spoustu pracovní síly i propracovanou logistickou síť, která dostane chleba z pekáren do obchodů a žaludků těžce pracujících. K zefektivnění sítě vám pomůže propojování továren pomocí dopravních pásů. Výrobní síť lze vybudovat se všemi komoditami: s elektronikou, oblečením nebo dokonce i ropou (pokud si tedy na začátku nevypnete u vozidel spotřebu paliva). 

Workers & Resources: Soviet Republic

V tomto ohledu je Workers & Resources: Soviet Republic kovaný tycoon, stejně precizní jako ve zbývajících aspektech. Snad jen přímo možnost určovat, kudy auta pojedou, chybí, což by se hodilo, kvůli občas dost nesmyslně zvolené cestě. Co se týče vozidel, ta plně odpovídají historickým reáliím a do hry stále přibývají nějaká nová. Zatím se musíme spokojit „jen“ s vlaky a automobilovou dopravou, můžeme jen doufat, že se do hry časem dostanou i lodě a letadla.

Úskalí ovládání

Všechno se to poslouchá až moc dobře, takže v tom nějaký ten háček být musí. A opravdu je. Hra se bohužel potýká s ovládáním, podobně jako většina podobných her. Často se stává, že vůle vaše je v rozporu s vůlí hry. Například v Cities: Skylines bylo samozřejmostí párkrát zbourat půl vozovky, aby se jí podařilo postavit k obrazu svému, ve Workers & Resources je to však mnohem častější. 

Mějme však na mysli, že jde stále „jen“ o předběžný přístup, takže se na neotesanosti ovládání třeba ještě zapracuje. Určitě by šlo i vylepšit nastavování tras vozidlům, kopírování už vytvořených by šetřilo čas i karpální tunel, stejně tak bych uvítal přehlednější seznam vozidel a jejich cílů. A zcela zásadním problémem jsou chybějící filtry mapy - hledání nalezišť ropy nebo uhlí v tuto chvíli připomíná spíš virtuální proutkařství.

V ohavnosti je krása

Z každého výjevu, který se vám na obrazovce objeví, je záměrně cítit špinavost a pokleslost. I přes to, že jde o ranou verzi hry, vypadá grafika skvěle. Nejromantičtější pohled se vám naskytne, když nad vaší betonovou metropolí zapadne slunce a v panelácích se rozsvítí okna, jako malé socialistické lucerničky. Po vozovkách si to drandí náklaďáky se zapnutými dálkovými světly a kužely rozráží tmu špatně osvětlených cest. 

Bylo by pěkné, kdyby si autoři pohráli i s dalšími detaily, jako jsou třeba animace aktivně používaných budov, aby obraz nebyl tak statický – na hřištích by se mohly odehrávat zápasy, v obchoďácích nakupovat lidé. 

K hudbě se nedá říct křivého slova, tedy pokud máte rádi Internacionálu, pokud ne, asi vám po čase exploduje hlava, ale to k zážitku také patří. Bod k dobru mají vývojáři i za optimalizaci, mapa hry je obrovská, ale všechno běží plynule, i když máte několik větších měst.

Dejme se na pochod

Z Workers & Resources: Soviet Republic by mohl být snadno hit pro milovníky tycoonů a budovatelských strategií. Pokud se tvůrci popasují s ovládáním, přidají víc obsahu a trochu dopilují detaily, máme tady novou drogu. Hra každopádně stojí za vyzkoušení už nyní v předběžném přístupu, spousta hodin zábavy zaručena.