Vzkříšení klasické série pod taktovkou švédských MachineGames se mi ohromně líbilo, ať už šlo o původní hru The New Order, stylový datadisk The Old Blood nebo druhý díl The New Colossus. Nejen že to byly vynikající divoké střílečky ze staré školy, využívající parádní moderní grafiku. Pomocí překvapivě silných filmových sekvencí vyprávěly příběh, který byl schopen stejně dobře rozesmát od ucha k uchu, jako dojmout k slzám a přimět k opravdovému zamyšlení. Inspirace filmy Quentina Tarantina byla zřejmá.
Wolfenstein: Youngblood na E3 2019
Popravdě považuji předchozí hry z této série víceméně za dokonalé, takže na nový datadisk (Youngblood se prodává za sníženou cenu, takže můžeme očekávat rozsah bližší spíše The Old Blood než hlavním dílům série) jsem se velmi těšil. Moje očekávání dále povzbuzoval fakt, že jsem v ukázkách viděl tradičně vynikající filmové sekvence a samotná hratelnost dělala na první pohled stejně divoký dojem, jako u předchozích her. Jakmile jsem ale dostal do ruky E3 demo, rychle se ukázalo, že se věci nemile změnily.
Můj hlavní problém nastal, když jsem začal střílet do řadového protivníka na ulici a tomu to očividně nevadilo. Zadíval jsem se tedy pozorněji na drobný ukazatel nad jeho hlavou a k mému zděšení jsem zjistil, že vypadá nápadně podobně těm, které znám z Division 2. Kromě tradiční červené čáry, vyjadřující životy nepřítele, vedle nich svítily ještě bílé čtverečky, představující jeho brnění. V praxi to znamená, že z dobré poloviny nepřátel jsou najednou „bullet sponge“ houby, které v klidu vsáknou desítky vašich výstřelů, než je vůbec začnete zraňovat.
Wolfenstein: Youngblood
To je samo o sobě šílené, protože Wolfenstein byl vždy o rychlé a dynamické akci. Obrněnce v Division 2 také nesnáším, ale tam jsem schopný si připomenout roky omílané vysvětlování tvůrců hry, že jde o RPG především a o střílečku teprve na druhém místě. Jediné vysvětlení, proč se autoři Youngblood rozhodli hru početnými zástupy obrněných nepřátel zpomalit, které mě napadá, je snaha o prodloužení hrací doby.
Nic to ale nemění na mé frustraci ze střelby do skoro nezranitelných panáků, obzvláště když obtížnost hry je podezřele vysoká. Alespoň v tom smyslu, že vás nepřátelé snadno a rychle zlikvidují, pokud vás obklíčí nebo si nevšimnete někoho v zádech. A to navzdory tomu, že vaše postava na sobě zřejmě celou hru nosí kybernetický oblek. Zamrzelo, že minimálně v E3 demu nefungovaly checkpointy: ať jsem umřel v jakékoliv části mise, začínal jsem vždy znovu úplně od začátku.
Wolfenstein: Youngblood
Wolfenstein: Youngblood
Ještě dodám, aby mě někdo neobvinil z nepozornosti: ano, pochopil jsem, že ve hře existují dva druhy brnění a že zbraně jsou rozdělené na dvě kategorie, které jsou každá určená na jeden z těchto dvou typů. Ale i když jsem tento mechanismus používal správně (= správný typ zbraně na správný typ štítu), trvalo sundání silnějšího protivníka nesnesitelně dlouho. Je možné, že některé z postupně odemykaných schopností a vylepšení postavy časem tento problém podchytí, ale to z E3 dema nešlo posoudit.
Kromě tohoto klíčového problému je jinak hra plná pozitivních věcí, které známe ze zbytku série. Filmečky jsou parádní jako vždy a srší z nich osobitost i poctivá filmařina v duchu Tarantina. Prostředí nacisty okupované Paříže je rozhodně zajímavé (ačkoliv zrovna pasáž v demu působila poněkud jednotvárně).
Podle všeho budeme mít základnu, ze které si budeme vybírat a řešit různé mise po otevřeném městě kolem nás. Hlavní hrdinky jsou hodně svérázné a asi nemusí sednout každému, ale zápletka s hledáním ztraceného otce (B.J. Blazkowicz) je rozhodně zajímavá.
Wolfenstein: Youngblood
Tím hlavním tahákem Youngblood z pohledu autorů je samozřejmě možnost hrát hru kooperativně, a to do té míry, že mi na E3 nechtěli povolit ji hrát sám, ačkoliv to tak nakonec kvůli technickým problémům stejně dopadlo. Takže se mnou chodila celou dobu sestra ovládaná AI.
Pokud máte dobrého parťáka nebo parťačku, rozhodně si umím představit, že Youngblood bude dobrá zábava: jen nepočítejte se splitscreen módem, pouze online coopem. Sám se na hru pořád těším, protože v ní zůstal dostatek z těch kvalit předchozích dílů. Ale celá ta záležitost s nesmrtelnými panáky mi hodně pošramotila radost z cool zbraní a bývalé dynamiky série.
Wolfenstein: Youngblood vychází 26. července na PC, PlayStation 4, Xbox One a Switch. Dostupný bude také na Google Stadia.
