Zvuk jména Volition je vám určitě povědomý. Evokovat by vám měl vesmírné dálavy prošpikované troskami vybuchlých lodí, těm paměťově zdatnějším by se mohly vybavit třeba ještě vzpomínky na shivanské flotily. Máte to? Jestli ne, nelamte si s tím hlavu, ono už je to taky nějaký ten pátek, co Freespace vyšel. Vesmírný simulátor je ovšem žánrově někde úplně jinde než hra, o které bude tohle preview. Vývojový tým se rozhodl usadit na dvou židlích a kromě pokračování předchozího úspěšného titulu Freespace 2 započal práce i na RPG nazvaném Summoner.
Čekáte teď podrobnosti o příběhu? Na začátku se vždycky mluví o příběhu, máte na to tedy plné právo, ale když... ona jsou si ta preview podobná jako vejce vejci, vždycky začnete příběhem, přes popis hratelnosti se dostanete ke grafickému zpracování a zakončíte to optimistickou zprávou o datu vydání a o všech těch věcech nemůžete vyslovit ani jeden kloudný názor, pořád musíte používat věty jako "ve hře by mělo být tohle a tohle, což možná bude fajn a možná taky ne", zkrátka místo pro nějaké rozbory kladů a záporů veškeré žádné. Když jsem přemýšlela, jak bych si ten zaběhaný přístup ozvláštnila, napadlo mě třeba zpřeházet pořadí odstavců (od toho jsem musela upustit, protože když nezačnu tím, kdo je to vlastně hlavní hrdina a proč celou tu anabázi podniká, nemůžu dost dobře líčit ani jeho schopnosti ani jeho nepřátele). Rozhovor dvou lidí, při kterém by jeden něco namítal a druhý mu to vyvracel nebo potvrzoval, je sice o něco efektnější, ale forma se mi jeví poněkud násilná.
A interview s libovolnou herní postavou většinou dopadne spíš jako exhibice slohových kvalit autora než jako smysluplná informace o hře. Pro tentokrát to tedy vzdávám a vracím se k osvědčenému schématu, v němž je právě teď na řadě
Příběh
Joseph je mladý muž, jehož život vykazuje ve srovnání s jeho vrstevníky jisté odlišnosti. Ač by si to nepochybně kdekdo přál, nadpřirozenými silami většina z nás nedisponuje, a tak můžeme jen závistivě žloutnout při pomyšlení na postavy s darem neviditelnosti nebo schopností zhmotňovat své představy. Právě Joseph by vám ale dosvědčil, že zhmotňování čehokoliv nemusí být vždycky zrovna přínosem. Sám vládne schopností vyvolávat démony, elementály a podobné služební potvory. Patří totiž ke skupině vyvolených, jimž je tento nevratný dar dán do vínku již při narození, a strávíte-li dětství s takovouhle zvláštní hračkou, vaši oblíbenost v kolektivu to obvykle nezvýší. Lidé se vás prostě bojí a jak ukáže následující příběh, tak i docela oprávněně. Před pěti lety (počítáno od okamžiku, kdy se začínají odvíjet událostí ve hře) napadli Josephovu vesnici nepřátelé a mladík ve snaze podpořit obranné aktivity sousedů použil svůj nadpřirozený talent a vyvolal si na pomoc démona. Zlomyslná potvora ale způsobila masakr v řadách ubohých vesničanů, čemuž musel Joseph jen trpně přihlížet, neschopen ji zastavit nebo zničit. Po traumatickém zážitku se odstěhoval do jiné lokality a přísahal, že svou nezvladatelnou schopnost už nikdy nepoužije.
Do učení ho však vezme Yago, který Josepha připraví na to, že jednoho dne se bude muset vydat na pouť za získáním magických vyvolávačských prstenů. A ten den právě nadešel. Sami byste ten úkol asi nezvládli, takže vyhlásíte konkurz a počkáte, až se k vám připojí ještě nějací
Spolubojovníci
Jak už jste asi bystrozrace pochopili, budete mít v držení postavu Josepha. Kromě něj se vám do party vejdou ještě čtyři další osoby nebo vyvolaní démoni. Mezi těmi, se kterými budete po nějaký čas sdílet cestovní útrapy, stojí za zmínku Jekhar - jeden z mála lidí, kteří přežili řádění prvního Josephova démona. Ačkoliv přísahal pomstu zprostředkovanému vrahovi svých rodičů, z důvodu záchrany své rodné země souhlasil s účastí ve výpravě. Další postavou je zloděj Fleece (mimochodem syn Josephova mentora Yaga), jehož motivací je především vidina zbohatnutí. A ještě je tu Rosalind - čarodějka, dcera vyvolávače, která se užírá závistí nad Josephovými magickými schopnostmi, protože sama žádné nezdědila. Jak sami vidíte, vztahy ve skupině nejsou zrovna ideální, a jiskření mezi členy výpravy by tak mělo být jedním ze zpestření hratelnosti. To, že se všechny postavy postupem času zdokonalují, vám snad ani nemusím zdůrazňovat. Zatímco vaši společníci si vylepšují skóre každý ve svém oboru, vy můžete získávat praxi v mnohem širším okruhu činností. Zbývající místa ve skupině lze obsadit vyvolanými služebníky. Ti se budou pravděpodobně dělit na démony světla, ohně, temnoty a kamene, a kromě toho, že budou opravdu velcí, o nich není známo už nic dalšího. Strukturu záchranné výpravy bychom už tedy zhruba znali, nicméně důležitějším atributem je odjakživa
Hratelnost
Ve zkratce se dá říct, že systém hraní má být podobný jako u Baldurs Gate. Realtimové souboje s možností pozastavení a rozdělení akcí příštích pro každou postavu by měly vyhovět vkusu přemýšlivých i akčních hráčů. Navíc má každá z postav svůj speciální útok, jenž se častým procvičováním pomalu šplhá k dokonalosti. Kromě vyvolávání elementálů (o kterém jste, pokud se dobře pamatuji, stejně kdysi přísahali, že je už nikdy nepoužijete :-) máte na výběr přes 50 kouzel, z nichž jsou zatím známá samá "obyčejná" jako firebally, uzdravování, neviditelnost, zmrtvýchvstání atd., a nepřijdete ani o kouzelné předměty, jako jsou svitky se záhadnými texty, všelijaké nápoje a podobné RPGčkové rekvizity. Nevděčnou roli úhlavního bídáka zastává v Summonerovi panovník sousední říše, kterého má Joseph podle proroctví připravit o trůn a nejspíš i o život. Kvůli němu ostatně celé to putování vzniklo, protože k závěrečnému souboji s ním potřebuje Joseph ty čtyři magické prsteny, které hledá. Ostatní nepřátelé budou takového druhu, že byste je měli vidět poprvé v životě - tedy žádní goblini, orkové, trolové a jiné dávno prokouknuté mrchy - prý samé originální kousky. Tímto bychom měli za sebou většinu povinných odstavců, ale pořád nám zbývá podívat se na
Vizuální přitažlivost
Sami autoři tvrdí, že jejich 3D engine je stejně dobrý jako v leckteré 3D akční hře. Jejich tvrzení by mohl podpořit fakt, že všechna videa jsou udělaná přímo v herním enginu.
Místo first person nebo third person perspektivy s izometrickým náhledem vystavěli celý svět Summonera ve třech rozměrech. Navíc to jsou zřejmě vesměs tolerantní lidé, kteří neradi někomu vnucují svůj názor, protože se vám vůbec nesnaží sugerovat, že jimi vybraný defaultní úhel kamery je ten jediný a nejlepší. Kameru tak můžete kdykoliv jakkoliv natočit a nazírat na situaci z tolika pohledů, z kolika je vám jen libo. A že bude nazírat na co - svět kolem vás by měl být dokonale živoucí (nejen chodící lidé a hopsající potvory, ale hýbat se bude všechno, u čeho by se nějaký pohyb dal očekávat - vlající vlajky, šustící koruny stromů, vlnící se vodní hladina atd.). Procházet budete přes dvě říše - jedna je designově inspirovaná středověkou západní Evropou a druhá asijským císařstvím.Tak a nakonec jsem si nechala obligátní část, kde se dozvíte, na kdy se plánuje
Datum vydání
Do letošního podzimu, kdy by Summoner měl dospět do finální podoby, zbývá ještě spousta času, a tak ledacos může být jinak. Tým Volition však dobře ví, že jejich Summoner bude srovnáván s takovými tituly jako Baldurs Gate 2 nebo Diablo 2, což je určitě dostatečnou motivací pro vytvoření vynikajícího RPG.
