Spolek bývalých zaměstnanců Bullfrogu - Mucky Foot se před nějakou dobou uvedl titulem Urban Chaos, který si přes svoje nesporné kvality žádnou extra popularitu v herní komunitě nezískal. Autoři tedy nejspíš zanevřeli na žánr akčních adventure (a dobře udělali :-) a rozhodli se vykročit úplně jiným směrem, kde očekávají větší šance na ocenění jejich práce. Nakolik je jejich očekávání reálné, na to se teď koukneme spolu.
Už samotná hlavní náplň hry asi nepřitáhne každého. Vytvoření fungující vesmírné stanice patrně nebude splňovat představy o výtečné zábavě v nějak masovém měřítku - ať se to mně nebo vám může zdát jakkoliv divné, existují i lidé, pro něž je sci-fi prostředí v jakékoliv hře odpuzujícím elementem. Na ty se ale my nebudeme ohlížet a radši svůj pohled stočíme směrem k oné vesmírné stanici.
Tak předně je jisté, že to bude stanice středních rozměrů. Tři paluby není nijak moc a zároveň to zase není tak málo, abyste si mohli připadat nevytížení. Když k tomu připočtete ještě skutečnost, že ras potloukajících se po stanici bude přesně devatero druhů, z nichž každý má své vlastní představy o útulném bydlení, vypadá to na plné ruce práce. Ona jsou 
totiž všechna ta stvoření pro chod vaší stanice moc důležitá a pokud se vám je nepodaří nalákat k trvalému pobytu, spláčete nad výdělkem. Každá rasa má své speciální zaměření a svou činností pak její příslušníci umožňují další rozvoj stanice. Symbióza je tedy oboustranná - stejně jako mimozemšťánci potřebují vaši stanici a na ní splněné svoje speciální požadavky, tak i stanice potřebuje mimozemšťánky, aby mohla dále vzkvétat.
Aby vaše představa o dušičkách, které budete opečovávat, byla trochu jasnější, budu tak hodná, že vám je jednoho po druhém představím (nekamenujte mě za tvary jejich jmen, vážně jsem se snažila je nezkomolit :-). Thyorian Grekka-Targové jsou vyhlášení techničtí specialisté a jejích doménou jsou počítačové systémy a senzory. Pokud je ale budete nedostatečně zaměstnávat, vystavujete se riziku, že se hoši začnou nudit a následně nahlížet do nejtajnějších zákoutí osobních složek obyvatel stanice, což nemůže přinést nic dobrého. Jinak jsou ale považováni za celkem bezproblémovou rasu. To takoví Polvakian Gem Slugové jsou z úplně jiného těsta. Jejich požadavky na komfort jsou vyhlášené po celém
vesmíru a udržet je na palubě vyžaduje podstrojovat jim neuvěřitelným způsobem. Odměnou vám pak bude jednak množství peněz, 
které tahle aristokratická rasa ráda roztáčí v zábavních podnicích, a jednak speciální substance, kterou její příslušníci produkují a která se dá proměnit na energii. Bohužel jsou Slugové tak trochu namyšlení a neradi se stýkají s jinými rasami, které nepovažují za sobě rovné. Dalším typem jsou Kasvagorianové - zřejmě velmi blízcí příbuzní Klingonů. Rození válečníci, kteří na stanici zajišťují pořádek a bezpečnost, nebývají ovšem příliš vítanými společníky, protože ve volném čase mají ve zvyku vyvolávat spory a rvát se. Naproti tomu Dahanese Sirény jsou mírumilovné bytosti, jejichž jediným smyslem života je rozdávat radost a lásku - dávejte si proto pozor, kolik jich na stanici máte, protože když se vám přemnoží, personál se jen baví a práce vázne. V příkrém rozporu s tímto životním stylem žije další rasa - Zedem Monkové, kteří svůj život zasvětili šíření náboženské osvěty. S tím souvisí i rizika, která jejich přítomnost na palubě představuje - necháte-li jim příliš volnou ruku, změní vám celé osazenstvo ve smečku fanatiků. Šestá rasa pojmenovaná Karmarama je takovou vesmírnou odrůdou Greenpeace - její příslušníci se dokonale vyznají v rostlinstvu a zvířectvu a kromě toho, že se o ně výtečně starají, taky vypouštějí do prostoru vlny pozitivní energie, které pak zvyšují produktivitu práce. Na druhou stranu pokud na stanici narazí na něco, co se jim nelíbí, dokážou vysílat i negativní energii a to je pak většinou dost nepříjemná 
patálie. Další jsou Groulien Salt Hogové - pravý vesmírný plebs, který se nebojí žádné práce a za kus žvance bude makat do roztrhání těla. Musíte si však dávat pozor, abyste si to u nich něčím nerozházeli, protože taková stávka na všech palubách to je krajně nepříjemná věc. A pomalu se blížíme ke konci výčtu, osmým druhem jsou Grayové - populární šedivá ufátka se zálibou v cestování a s velkým rejstříkem znalostí z oboru medicíny. Devátý post zastávají Turakenni - rasa bytostí se dvěma mozky, z kteréžto jejich zvláštnosti vyplývá i jejich přínos pro stanici. Jejich koníčkem je vývoj nových technologií, ale pozor na ně - z nedostatku činnosti se mohou začít vrtat ve funkčních zařízeních a nadělat v nich pěknou paseku. Ačkoliv jsem na začátku řekla, že na stanici se pohybuje devět typů bytostí, musíme si představit ještě někoho. Desátým druhem obyvatele jsou droidi - nejméně problémová stvoření, vždycky poslušná, nikdy nereptající, a jediné, co vyžadují, je pravidelná údržba.
Jak už jste si asi odvodili ze všeho výše uvedeného, jedním z pilířů hry je logicky samotná stavba vesmírné stanice. Ve třech patrech se rozkládá všechno potřebné - na nejspodnější palubě se rozkládá technické zázemí a všechna oddělení, kam běžný obyvatel téměř nepřijde (dílny, laboratoře, skladiště, atd.). Prostřední paluba je hlavním místem života na stanici - tam všichni obyvatelé bydlí, nakupují, baví se a vůbec tráví nejvíc času (pokud tedy nepracují na dolní nebo horní palubě). 
Horní paluba pak slouží jako místo, kde se pěstují zemědělské plodiny a kam se návštěvníci stanice chodí rekreovat. Každou palubu si budete moci vystavět zcela k obrazu svému a osázet jí továrnami, obchůdky, restauracemi, zábavními podniky atd., nemluvě o horní palubě, kde se můžete pouštět do komplexních terénních úprav a vytvářet celé nové krajiny s horami, potůčky, stromy a spoustou ostatních přírodních součástí. Na tom, jak všechno uspořádáte, pochopitelně závisí i to, jaké rasy se vám podaří na svoji stanici nalákat.
O enginu a grafickém vzezření Startopie bych nerada vyslovovala nějaké soudy, už jen proto, že demo ještě není k dispozici. Zřejmě však bude možné zoomovat ve značně velkém rozsahu - oddalovat a přibližovat půjde až dolů na zem a pak zase až nahoru na oblohu. Ostatně když se podíváte na obrázky, nezdá se, že byste měli najít nějaký důvod k obavám - vypadá to docela pěkně, ne?
Na závěr si jako vždycky posteskneme nad tím, jak původní datum vydání bylo sice stanoveno už na minulý rok, ale tradičně se to nějak nestihlo a aktuálně se mluví o první polovičce letošního roku.
