Fanoušci Star Treku jsou teď asi na rozpacích: chystá se sice další hra z jejich oblíbeného prostředí, ale kdyby to mělo dopadnout stejně jako s těmi předchozími startrekovskými tituly, není se vlastně ani tak moc na co těšit. Star Treku se prostě (co se převodu do podoby počítačových her týká) lepí smůla na paty - ani jeden z vydaných titulů, v jejichž názvu figurovala ta dvě magická slova, nedosáhl ve svém žánru žádných výraznějších úspěchů, v nejlepším případě se zařadil kamsi do průměru a v tom nejhorším to byl takový paskvil, že dělal ostudu nejen svým tvůrcům, ale i slávě Star Treku jako takového. Není proto divu, že ledasjakého trekkera polije pot už v okamžiku, kdy uslyší, že na obzoru se rýsuje nová potupa jeho milovaného televizního seriálu. Tentokrát se k tomu riskantnímu kroku odhodlali ve firmě Activision, kde se s pomocí vývojářů z Presto Studios (Journeyman Project) rozhodli razantně prolomit smolnou sérii stratrekovských konverzí a konečně přivést na svět nějaký důstojnější kousek.
Tím nadějným dílkem má být adventure Star Trek: Hidden Evil. Hned volba žánru je dalším rizikem, i když je možné, že akčních vsuvek v HE bude takové množství, že se to celé bude spíš podobat poslednímu Indiana Jonesovi nebo kterékoliv Laře, ale pokud se k něčemu takovému autoři chystají, tak to zatím úspěšně maskují, protože stále tvrdí, že akce tam bude jen velmi málo, spíš jen tak na oživení pomalu se rozplétajícího dějového klubka. Příběh hry sice vychází ze zatím posledního filmu Star Trek: Insurection, ale ve skutečnosti si z něj bere jen prostředí a některé postavy; dějově je spíš pokračováním, které se odehrává devět měsíců po událostech ve filmu. Důstojník Sovok se na příkaz Federace a speciálně kapitána Picarda, na jehož lodi Enterprise slouží, vrací na planetu Baku, aby tam odhalil a zlikvidoval spiknutí Romulanů a příslušníků rasy Sona. Sovok (jak už jste si asi pomysleli) jste vy a abyste se s ním lépe sžili, prozradím vám o něm ještě to, že byl vychovaný na Vulkánu. Znalci poměrů si tím pádem už dovedou snadno představit, jakými schopnostmi bude Sovok disponovat - proslulý nervový stisk důstojníka Spocka bude často i vaší poslední záchranou.
Pokud vás ve filmu planeta Baku zaujala svými kouzelnými zdravotními účinky (víc neřeknu, to pro případ, že byste film ještě neviděli a vidět chtěli), přivítáte určitě možnost porozhlédnout se po ní trochu víc, než to udělali kameramani (a možná přijdete i na původ tajemných sil vládnoucích na povrchu). Na volnost pohybu a poznávání prostředí je ve hře kladen poměrně veliký důraz; jakýkoliv předmět vidíte, můžete většinou sebrat a prozkoumat, pokud je ten předmět větších rozměrů, můžete k němu dojít a prohlédnout si ho zblízka. Hybridní 2D/3D engine, vytvářený po dobu zhruba dvou let, by mohl rozjasnit tvář lecjakého adventuristy, protože místo módního plně 3D přístupu používá HE předrenderované 2D pozadí s dosazenými 3D postavami. Ty by se díky motion capturingu měly pohybovat hezky přirozeně, i když si osobně na žádný úspěšný pokus na tomto poli nevzpomínám - všechny postavy ve všech hrách, které si vybavím, sebou při pohybu buďto neuroticky škubají nebo chodí v předklonu nebo místo chůze provozují cosi, co ze všeho nejvíc připomíná bruslení.
Důstojník na tak prestižní lodi, jakou bezpochyby Enterprise je, nemůže po podezřelé planetě pobíhat jen tak nalehko bez pořádného vybavení. Základním vybavením Sovoka bude nejen fazer (phaser) a trikorder (tricorder - ten je obzvlášť důležitý, protože vám zprostředkuje vždycky vyčerpávající a často návodné informace o jakémkoliv předmětu ve hře), ale i komunikátor, s jehož pomocí budete moci konzultovat všechny své objevy buďto s Datem nebo přímo s Picardem. Hlasy androida i kapitána namluvili seriáloví herci Brent Spiner a Patrick Stewart, což je určitě aspoň malý krůček k tomu, aby kvalita HE překonala všechny předchozí stratrekovské pokusy. Pokud jste teď získali dojem, že s oběma slavnými postavami budete jen mluvit na dálku bez vizuálního kontaktu, tak se nemusíte bát, sem tam se s nimi potkáte i osobně. Přes komunikátor budete taky dostávat zadání jednotlivých misí (to, čeho jsem se celou dobu bála, už je tady - první stopa po akčním prvku, protože v normálních adventure obvykle na mise nenarazíte). Když už jsem nakousli to červivé místo HE, tak si rovnou řekněme, že velmi pravděpodobně se na vás chystá nejen střílení, ale i řešení logických puzzlů a nějaké to skákání do dálky i do výšky s následným lezením po bůhvíjakých výčnělcích a skalních římsách. Fuj, tak to bychom měli a teď se zase můžeme věnovat těm příjemnějším stránkám hry.
Co by to bylo za hru dnešní doby, neřkuli za adventure, kdyby v ní nebyly videosekvence. Jsou i tady, ale to zvláštní na nich je to, že jsou kompletně všechny dělané v herním enginu, prý v zájmu celistvého působení hry. Kvůli dalšímu zájmu (konkrétně mluvím o tak trochu filmovém pojetí hry) byla zvolena third-person perspektiva, v níž svojí postavu pořád uvidíte před sebou z předem stanovených kamerových pohledů. O nebezpečí, které z tohohle rozhodnutí vyplývá, se asi nemá cenu nijak rozepisovat - vsadím se, že všichni z vás už zažili nějakou tu frustraci v podobě neproduktivního pohledu do zdi během ukrutného boje na život a na smrt. Přes všechnu podobnost s filmovým bratříčkem si HE neklade ze cíl být hardcore hrou pouze pro fanoušky Star Treku, kterých je sice možná po světě spousta, ale těch nestartrekovských hráčů bude vždycky o něco víc, a tak by si v Activision sami vráželi nůž do zad, kdyby vytvářeli něco, co by svojí složitostí a nepochopitelností odpudilo všechny ty, pro něž je Star Trek jen jedním z nekonečných amerických seriálů.
