Nestává se bohužel příliš často, že by vás nějaká hra zaujala již jen několika málo screenshoty, vy se na ni těšíte jako malé děcko, do rukou se vám pak dostane hratelné demo, vy k němu usednete, bojíte se zklamání, a hle - zdá se, že původně zveřejněné informace nebyly pouhým reklamním trikem, ale věrným obrazem skutečnosti! Hra je opravdu tak vynikající, zábavná a hratelná, jak její tvůrci předtím přislíbili. V tu chvíli se opřete na židli, vzhlédnete k nebesům a vyšlete jim němé díky za to, že na vás shlédly milostivým pohledem a vyslyšely vaše prosby...
Tak nějak podobně jsem se cítil já, když jsem spustil demoverzi hry Severance: The Blade of Darkness, kterou vyvíjí španělský tým Rebel Act Studios. Zprvu jsem měl sice menší problémy s ovládáním, protože k dispozici byla pouze španělská verze a veškeré snahy autorů při psaní různých nápověd tak přišly vniveč, ale to po čase odeznělo Pár dní nato totiž autoři vydali i verzi anglickou, takže jsem si konečně nejen zahrál, ale také i početl něco o tom, jak bych to měl dělat správně.
Ptáte se, co to vůbec Severance: The Blade of Darkness je za hru, že na ni pěji takovou chválu? Buď si můžete přečíst článek, který u nás před časem vyšel, anebo se prostě spokojíte s tím, když vám sdělím, že se jedná o 3D akční hru z fantasy prostředí s third person pohledem. Chybět nebudou ani RPG a adventurní prvky. Celý mix však nepůsobí nikterak trapně nebo křečovitě, jak tomu u mnohých obdobných titulů bývá, ale naopak velice komplexně a propracovaně.
Co vás na hře zaujme jako první, je bezesporu grafické zpracování. Jen těžko se bráním používání superlativ, takže nejdříve zkusím říci, co se tvůrcům příliš nepovedlo. Jediné, na co se mi podařilo přijít, je klasický problém s občasným špatným propočítáváním hran objektů - čas od času se vám stane, že vám při chůzi projde meč či část nohy zdí. To lze ale prominout, zvlášť když vezmeme v potaz, že se to děje opravdu jen zřídka. Na žádné vypadlé textury či jiné nešvary jsem nepřišel.
Kladů je mnohem více. Můžeme se zmínit například o kameře, která sleduje vaši postavu z 
optimální vzdálenosti a jejíž úhel si můžete kdykoliv změnit jednoduchým pohybem myši, a která vás nikdy nenechá ve štychu. Pokud totiž dojde k situaci, ve které by vaše postava nebyla vidět, okamžitě se přesune do takové pozice, ze které budete mít nejlepší přehled o dění kolem sebe, a za vás se vrátí až tehdy, kdy vám nebude žádná stěna či předmět bránit ve výhledu.
Dobrá kamera by však hru nezachránila, pokud by snímané záběry nestály za mnoho. To se však nekoná - animace i vizuální efekty jsou na špičkové úrovni. Postavy i prostředí jsou detailně propracované, veškeré pohyby jsou plynulé a vskutku realistické. Je znát, že při animacích byl použit skeletální a při propočtech kvalitní fyzikální model. K tomu si připočtěte vynikající, ale vskutku nebývale výtečný systém zobrazování stínů a dynamického osvětlování, a získáte alespoň představu o tom, proč jsem pět minut po spuštění Severance: The Blade of Darkness klečel, tloukl hlavou do země a děkoval všem bohům, že mi dovolili shlédnout takovou nádheru. No dobrá, přeháním, ale jen trošku :o).
Ano, grafika tohoto akčního fantasy titulu je úchvatná, ale co dále? Pokud máte rádi knihy o barbaru Conanovi či Sapkowského ságu o Zaklínači, pak si bezpochyby přijdete na své. O to se postará systém soubojů, který je dotažený do dokonalosti. Nejen, že každou zbraní můžete provádět pět základních seků (stisk tlačítka a stisk kombinovaný se směrovou šipkou), ale s přibývající zkušeností vám také přibývají smrtící komba. Ta jsou pochopitelně každá jiná, jedno hezčí než druhé a každá zbraň jich má více než deset. Lahůdka. Zvláště vezmeme-li v úvahu, že i vaši protivníci neútočí jediným možným způsobem a že zranění jsou na bojovnících v podobě krvavých šrámů dobře patrná. Dále můžete házet zbraněmi (a vším možným, včetně kamenů, lebek, kostí a židlí), uhýbat, krýt se štítem, uskakovat... Prostě chovat se jako v opravdovém souboji.
Celková atmosféra hry pak doslova bere dech. Procházíte (či probíháte, podle toho, jak máte zrovna naspěch) ztemnělými chodbami, na jejichž stěnách tancují stíny vrhané pochodněmi na zdech, v dáli slyšíte řinčení brnění přecházejících stráží a skřeky podzemních zvířat, která je lepší ani nepopisovat. Veškeré předměty se chovají jako ve skutečnosti, takže například můžete vzít od 
stolu židli, hodit ji vší silou do hromady sudů, ty se rozletí na všechny strany, po dopadu na zem se rozpadnou na jednotlivá prkna a TA se chovají přesně tak, jak by měla i ve skutečnosti. Když tohle všechno vidíte, už vás ani nepřekvapí, že ona stolička se na zemi ještě několikrát převalí, než se docela zastaví...
Když to všechno podtrhneme a sečteme, vychází nám velice dobré skóre. A to bude mít plná verze ještě mnohá další plus, se kterými jsme se v demoverzi setkat nemohli. Budou jimi například čtyři různé postavy na výběr (demoverze obsahovala pouze jedinou), mnohem více kombo úderů, zbraní a předmětů, a hlavně Arénu, ve které se budete moci setkat v multiplayerových soubojích. Nebudu zastírat, že to je přesně to, na co se těším nejvíc. Quake či Unreal sice mají určité výhody, ale co si budeme povídat, souboje na meče jsou přeci jen o něco osobnější. A o člověka by nám mělo jít především, že?
