O adventuře Runaway: A Road Adventure od španělského týmu Pendulo Studios jsme se na BonusWebu zmiňovali již mnohokrát (novinka, interview). Tato hra se zařadila až na samotnou špici nejočekávanějších adventur tohoto roku a to především díky tomu, že kombinuje návrat ke starým dobrým point-and-click adventurám spolu se špičkovým technickým zpracováním. Nám se před několika dny poštěstilo získat jako prvnímu magazínu na světě anglickou hratelnou demoverzi (tu jsme vám okamžitě nabídli ke stáhnutí) + první část kompletní španělské verze, která je ve své mateřské zemi v prodeji již od července. Ani (alespoň pro mě) šílená a nesrozumitelná španělština mě však nedokázala odradit od toho, abych se první čtvrtinou hry úspěšně prokousal a osobně si ji tak „osahal“, načež vám nyní mohu zprostředkovat své první dojmy z hraní této bezesporu skvělé hry.
Runaway na mě zapůsobila opravdu velkolepě hned v prvních sekundách po spuštění, jelikož její úvodní animovaná sekvence je skutečně jako vystřižená ze špičkového celovečerního animovaného filmu. V prostřizích s úvodními titulky a za doprovodu zpívané rockové vypalovačky je z leteckého pohledu sledován odjezd studenta Briana Brasca, hlavního hrdiny, ze svého domku na okraji New Yorku. Mezitím, co si to sviští ve svém bouráku potemnělými ulicemi velkoměsta, se v nedalekém nočním baru odehrává velmi nepříjemná scéna, která se stane osudovou pro barovou tanečnici Ginu. Ta se stane náhodnou
svědkyní nejhrůznějšího zážitku svého života, jímž je mafiánská poprava jejího vlastního otce. Ve zlomovém okamžiku tíhu skutečnosti neunese a vykřikne – tím dá pochopitelně mafiánům svou přítomnost najevo a nezbývá jí nic jiného, než urychleně zmizet. Jakmile však vyběhne z baru na ulici, srazí ji auto. Ano, hádáte správně - řidičem není nikdo jiný než Brian, který bezvědomou Ginu urychleně odváží do nemocnice. Teprve tam se dozvídá o smrti jejího otce a taky o nebezpečí, jež nyní hrozí právě jí. Náš kavalír se tedy rozhodne nenechat tuto půvabnou dívku ve štychu a pomoci jí jak jen bude v jeho moci.
První kapitola hry pochopitelně navazuje přímo na intro a je situována do nemocnice, kde se má odehrát klasická filmová scéna. Znáte to – mafiáni potají proklouznou do pokoje s nemocničními lůžky, na nich vyhledají cedulku s nápisem své oběti a pak už následují dvě tlumené rány z pistole namířené na někoho (nebo něco), kdo je zahalen pod pokrývkou. Brian se pochopitelně musí pokusit o to, aby spící Gina tento útok ve zdraví přečkala. Jeho snaha je samozřejmě nakonec korunována úspěchem, nicméně on i Gina si velmi rychle uvědomí, že před mafií dlouho utíkat nedokáží a rozhodnou se přijít všem problémům na kloub. Co asi mohl mít Ginin otec společného s mafií? Že by v tom snad vězel ten indiánský krucifix, který jí těsně před smrtí svěřil? Každopádně je to jejich jediná stopa a šance na přežití, a tak se tedy náš mladý páreček vydává napříč celou Amerikou za odhalením pravdy
a záchranou svých vlastních životů.
Jak z uvedeného příběhu vyplývá, měla by Runaway být naprosto vážnou adventurou, svým výpravným pojetím ne nepodobnou slavnému Broken Swordu. To je ale pravda jen z poloviny, čemuž nasvědčuje hned několik skutečností. Tou první je samotné grafické zpracování, které si nezakládá příliš na realismu a naopak se přiklání více ke cartoon stylu. Na obrazovce tak můžete sledovat domy s křivými stěnami, podivně zkroucené tvary všech předmětů a dokonce i úsměvné anatomie všech postav, jejichž obličeje jsou v mnoha případech doslova groteskní. To však překvapivě nepůsobí nijak rušivě, protože v mírně odlehčeném stylu se nese prakticky celá hra. Jemného humoru se dočkáte i během dialogů a též řada úkolů, jež si pro nás tvůrci připravili, vás spíš než věrohodností upoutá svojí překomplikovaností, která byla tolik charakteristická pro adventurní megahity z počátku devadesátých let (nevěřili byste, kolik práce dá kupříkladu výroba kávy pro přepracovanou restaurátorku archeologických nálezů, jejíž pomoc nutně potřebujete). Na druhou stranu ale musím přiznat, že atmosféra hry se nese spíše ve vážnějším duchu, čemuž v hojné míře napomáhá podmanivě tajemný hudební doprovod.
Nejpříjemnější ale na tom všem je, že Runaway slaví doslova velkolepý návrat k adventurním klasikám z dob dávno minulých. Kompletní grafika je ručně kreslená a
přestože byly animace tvořeny za pomoci různých 3D prográmků, ve výsledku opět působí kresleným 2D dojmem. Grafika backgroundů sice není natolik precizní a detailní jako v Broken Swordu, což ale díky zvolenému cartoon stylu a též extra vysokému rozlišení 1024x768 vůbec nevadí. Stejně jako pozadí jsou kreslené a navíc i přirozeně plynule rozanimované všechny herní postavičky. Animace vůbec hrají v Runaway prim, obzvláště pak přes 30 minut úžasných a samozřejmě opět kreslených videosekvencí, které však pochopitelně běží v nižším rozlišení a jsou tedy více pixelovaté. V dnešní době za téměř povinné pak můžeme považovat několik vizuálních efektů, mezi něž patří zejména paralaxní scrolling, reálné stíny postav nebo jejich tmavnutí/zesvětlení podle toho, v jak dobře osvětleném prostranství se nacházejí.
Jako správná old-style adventura se Runaway ovládá pouze myší. Kurzor v sobě skrývá celkem tři základní funkce (prozkoumej, použij a hovoř), mezi kterými se přepínáte pomocí pravého myšítka. Sebrané předměty pak uskladňujete do inventáře, jenž se ukrývá pod ikonou pytlíku v horní části obrazovky. Pro rychlé opuštění lokací nechybí již tradiční funkce dvojkliku. Rozhovory s postavami probíhají opět ve staromódním stylu, kdy si v dolní části obrazovky vybíráte z několika možných otázek či odpovědí. Dialogů ale přitom ve hře zřejmě nebude příliš mnoho, naopak vše naznačuje tomu, že stěžejní část hry se
orientuje na sbírání a používání inventářních předmětů.
V press dokumentu tvůrci píší, že se obtížnost úkolů bude s postupem hry pozvolna zvyšovat. Pokud tomu tak skutečně bude, můžeme se připravit na příchod opravdu hutné a obtížné adventury. Měl jsem možnost odehrát první dvě z celkem sedmi herních kapitol a musím konstatovat, že mě daly některé situace řádně zabrat. Úkoly jsou sice většinou logické, nicméně občas je řešení dosti mazané a, řekněme, „experimentální“. Obtížnosti též napomáhá opravdu miniaturní velikost řady předmětů, které do kreslených pozadí zapadají tak dokonale, že si jich všimnete až po opravdu dlouhé době. Další sporadickou skutečností je, že některé předměty lze sebrat až ve chvíli, kdy je opravdu potřebujete. To je sice na jednu stranu logické a přirozené (proč to brát, když to prozatím nepotřebuji), nicméně zapomětliví hráči (jako třeba já :o)) mohou opomenout sebrat z koše obal od kávy, když to při prvním pokusu Brian odmítl. Dostala mě taktéž jedna situace z úvodní kapitoly při prozkoumávání předmětů v inventáři. Při prvním prohledání báglíku jsem nalezl zápalky, při opětovném prohledání již nic podstatného. Když jsem ale později během zátuhu v zoufalství prošmejdil bágl znova, tadá – objevila se v něm paruka. Pokud tedy na nás tvůrci vyrukují s tímhle hnedle v úvodu hry, jsem zvědav, co nás čeká v jejím závěru. Mimochodem, hra Runaway by měla být více než obstojně rozsáhlá – navštívíme přes sto lokací a
potkáme zhruba třicet komunikativních postav. Celá hra se rozleze na 3 CD.
Anglické demo spolu s první částí kompletní španělské verze Runaway s konečnou platností upevnily mé přesvědčení o tom, že tahle hra prostě bude obrovská adventurní bomba. Disponuje skvělým příběhem, hratelností, grafikou i ovládáním – prostě vším, co má správná dobrodružná hra mít. Osobně se již nemohu dočkat listopadu, kdy by se měla na zahraničním trhu objevit anglická verze. Asi vůbec nejpříjemnější zprávou je, že se hra dostane do prodeje i u nás v České republice, a to v kompletní lokalizaci, tedy včetně dabingu! Společnost TOP Distributor ji sice dodá na pulty obchodů až v prvním kvartálu roku 2002, ale zato za fantastickou cenu 799,- Kč, takže se již nyní můžete začít těšit a šetřit penízky. Ty naštěstí nebudete muset vyhodit za vylepšení vašeho počítače, protože Runaway k plynulému běhu postačí procesor 200 MHz s 64 MB RAM.
VE ZKRATCE:
