Raymanova sláva sice na rozdíl třeba od instalatéra Maria nebo ježka Sonica nikdy nepřesáhla rybníček videoher, i tak jde o jednu z nejoblíbenějších postaviček světa plošinovek. Vloni tento věčně usměvavý sympaťák, jehož končetiny a hlava nejsou nijak spojeny s tělem, oslavil už třicáté narozeniny, do důchodu se však evidentně nechystá. Naopak, v tápajícím vydavatelství Ubisoft na něj nyní spoléhají, protože po sérii špatných obchodních rozhodnutí aktuálně potřebují pořádný hit.
A tak sáhli po svých nejprověřenejších značkách – o remaku strategie Heroes of Might & Magic III už jsme vám psali, nyní si na paškál vezmeme i podobně upravenou klasiku Rayman Legends. I zde musíme zopakovat stejnou větu jako minule – originál z roku 2013 vypadá stále dobře i dnes a hra samotná remake nepotřebovala. Jenže akcionáři evidentně ano a tak ho tu ještě do konce roku máme (konkrétně už 3. prosince). Na druhou stranu, pokud už samotnou existenci remaku akceptujeme, je nutné poznamenat, že lépe tuto klasiku snad ani zrestaurovat nešlo.
Nová grafika je sice 3D, ale plně respektuje atmosféru předlohy a na hratelnosti nic nezměnila.
Tím hlavním tahákem je samozřejmě nová grafika. Ta je nově už kompletně ve 3D, naštěstí si udržela stejnou stylizaci i detailnost originálu. Nový engine však umožnil vývojářům ještě daleko působivější scény, ať už se bavíme o dynamicky se proměňujících příběhových animacích, působivých přechodech mezi světy anebo dokonce filmových scénách. Nový engine Snowdrop (pohání například Star Wars Outlaws nebo Avatara) umožňuje i pestřejší úkoly, novinkou jsou letecké pasáže na drakovi, které sledujeme zpoza zad hlavního hrdiny.
Pasáže, ve kterých létáme na drakovi, jsou zbrusu nové. Kdo nezná originál si toho ale nejspíše nevšimne, do konceptu hry přirozeně zapadají.
Jinak je ovšem náplň úplně stejná jako kdysi, což je s ohledem na plynulost a snadné ovládání klíčové. Nová grafika vypadá opravdu skvěle a především mladším hráčům neovlivněným nostalgií určitě učaruje. Pravda, v té záplavě nových efektů lze tu a tam něco přehlédnout, to je ale podle mého jen o zvyku. Navíc koncept hry vyloženě vybízí k tomu jednotlivé úrovně opakovat – nejde totiž jen o to dostat se do konce, ale i posbírat cestou co nejvíce sběratelských předmětů, za něž si pak odemykáte další úrovně, kosmetické doplňky či herní režimy.
Nenechte se zmýlit roztomilou stylizací, Rayman umí být pořádně tuhou záležitostí. Obzvláště, když chcete splnit všechny výzvy.
V každé úrovni je jich poschováváno několik druhů, často velmi důmyslně, případně za obtížnou překážku, takže je před vámi pořádná výzva. Naštěstí na to nejste sami, každou úroveň lze hrát až ve čtyřech hráčích najednou, takže je o zábavu postaráno pro celou rodinu. Pokud chcete hrát s mladšími dětmi, připravili autoři i množství nejrůznějších pomocníčků, od vyššího počtu životů až třeba po dočasnou nesmrtelnost. Každopádně i tady platí původní mechanika, že šikovnější hráč může toho druhého do cíle obrazně „odtáhnout“ na svých zádech, takže se stačí pořádně snažit.
Autor slavného Raymana končí s videohrami, bude se věnovat přírodě |
Obzvlášť to platí pro proslulé „hudební“ úrovně, které více než klasickou plošinovku připomínají rytmickou hru, kdy jediná chybka znamená konec. Co víc, v remaku přibylo pár nových levelů, vyzkoušeli jsme si například běh v rytmu Macareny nebo U Can’t Touch This od MC Hammera. A aby toho snad nebylo málo, vylepšení se dočkala i doplňková „fotbalová“ minihra, do níž nově přibyly i power-upy a možnost upravovat si pravidla.
Hru lze hrát až ve čtyřech na jedné obrazovce. Asi vám nemusím vysvětlovat, že v tom případě se zábavnost ještě násobí.
Co se množství obsahu týče, nelze mít žádné výhrady, už původní hra byla obrovská. Navíc zde platí, že kvantita nenahradila kvalitu, každému ze zdejších světů se dostalo pořádné péče a všechny úrovně jsou vymazlené tak, že by se za ně nestydělo ani Nintendo.
Pro jednou tak opustím svou věčně nespokojenou povahu a oblíbenou frázi, že jakýkoliv remake je jen důkazem kreativní bezradnosti. Jednoduše se příliš těším na to, až tuto úžasnou hopsačku ukážu své dceři v té nejlepší možné verzi.
