Extraction se původně měl jmenovat Quarantine, jenže vzhledem k probíhající pandemii si to marketingový tým Ubisoftu raději hodně rychle rozmyslel. Ovšem i Extraction poměrně dobře vystihuje záměr hry. Je to primárně taktická akce ve více hráčích, ve které jde o plnění série úkolů, přežití a spolupráci.
Ubisoft mne do hry pustil pomocí služby Parsec, která slouží na streamování her stejně jako třeba Google Stadia nebo Geforce Now. Tuto metodu už jsme v redakci dříve mohli vyzkoušet například u testování hry Assassin’s Creed Valhalla nebo Immortals Fenyx Rising a má jasnou výhodu: vše může proběhnout z domova. Naopak nevýhodou je fakt, že jste omezeni kvalitou přenášeného obrazu a odezvou, což je o to víc znát právě v takto precizně laděných akcích.
Rainbow Six Extraction vás tedy postaví do role jedno z příslušníků speciální „anti-ufonské“ jednotky. Na výběr bylo celkem z osmnácti různých postav, přičemž každá má trochu jiný výběr zbraní, schopností a atributů. Každý musíte hrát v daném herním kole za někoho jiného a optimálně si partu poskládat tak, abyste se společnými silami uměli vzájemně podpořit a ne aby každý dělal to samé. Jeden specialista třeba umí léčit, další odhaluje blížící se hrozby, jiný umí zpevnit dveře, další zase nastražit bombu. Jsou to věci, co už jste nejspíš v jiných taktických akcích zažili.
S vybranou postavou si v herním lobby vyberete mapu v daném herním prostředí (my měli na výběr New York, San Francisco a Aljašku) a hra vám sama náhodně přidělí tři úkoly, které byste měli splnit. Jeden hezky po druhém, ovšem když se vám jeden nepovede, tak můžete pokračovat na další. Tu musíte přilákat emzáka zpět na výchozí bod, tam zase skenovat a ničit jejich hnízda, jinde přivést do bezpečí uvězněného civilistu. Sestava misí je pokaždé náhodná a vlastně by se tak nemělo stávat, že byste dokola dělali pořád to samé.
Zajímavým elementem, jak hru osvěžit, je možnost napravit svoje chyby, a to jak v současné hře, tak třeba i z předchozího kola. Vašeho specialistu totiž mimozemšťané v případě neúspěchu nesežerou ani neunesou na nepříjemné zkoumání tělesných otvorů, nýbrž se vám padlý hrdina zabalí do jakési pěny, která ho má ochránit před smrtelným zásahem. Pokud se to stane někomu v týmu, pak jeho pěnou obalené tělo můžete popadnout a odvléct do nejbližšího záchranného modulu. V případě, že padnete všichni zároveň, se pak pro těla můžete vrátit v některé z dalších misí.
Pokud se vám něco takového stane, hra vám hrdinu na nějakou dobu vyřadí z akce. Zprvu jej nebudete moct vybrat vůbec, a ještě dalších pár kol pak budete čekat, než se mu odpočinkem vrátí životy na plnou hodnotu. Jasně, můžete jej i polomrtvého znovu poslat do boje, ale kdo by to chtěl riskovat. Ubisoft každopádně tímto systémem dává jasně najevo, že byste se měli učit hrát více rolí zároveň a ne si dokola vybírat jednoho a toho samého vojáka, což je fajn.
Na druhou stranu ovšem musím dodat, že mne tento systém trochu připomínal nějakou mobilní hru, ve které musím čekat, až se mi splní vybraná akce. A trochu mne hned přepadla obava, aby se to autoři ještě nerozhodli vyšperkovat nějakým tím vychytralým tlačítkem „zaplať, aby se ti hrdina obnovil rychleji“. Ale snad ne, v našem demu nic takového naštěstí nebylo.
Učení vás každopádně čeká nejenom v hraní určité role, ale také jak se k danému nebezpečí v partě správně postavit. Tu narazíte na skupinu slepých stvoření, která se na vás seběhnou až v případě, že někdo vystřelí nebo se dostane moc blízko. Jinde vás čeká koberec mutujícího slizu, který vás zpomaluje, pokud se jím neprostřílíte. Další typ mimozemšťana po vás metá střely z dálky, jiný zase po zásahu vybuchuje. Někteří mají slabá místa a spousta z nich jde také přemoct potichu: upřímně, k tomu hra s nepřeberným množstvím tlumených zbraní docela láká. I náš tým se mnohokrát raději kradl potichu, než aby rozrazil dveře a začal střílet.
Jedna hra může být poměrně krátká, anebo se naopak celkem slušně protáhne. Záleží jen na vašem týmu, jak moc je sehraný. Můžete po pěti minutách upalovat zpět na startovní bod a nechat se rychle bez jediného splněného úkolu zachránit, aby vám aspoň hrdina vydržel do příští hry. Můžete strávit několik desítek minut pečlivým plněním všech úkolů a vyčištěním mapy. Ale pozor, ačkoli vám s sebou do mise nabalí základna opravdu hodně nábojů do zbraní, docela rychle zmizí. Další se pak na mapě objevují, ale jen v menších objemech, stejně tak je to i s lékárničkami. Občas tak mise zkrátka skončí proto, že vám došly zásoby.
Motivací vrhat se do dalších misí je zejména vylepšování vašich hrdinů. U každého lze postupem času volit různá vybavení: primární a sekundární zbraň a také další doplňky. Zůstává potom speciální schopnost, kterou daný specialista disponuje.
Za sebe bych každopádně hraní Rainbow Six Extraction zhodnotil jako celkem zdařilou PvE akci, která ovšem hodně stojí na tom, zda jste fanda tohoto žánru. Musíte mít nejenom sehranou partu hráčů, ale také smysl pro taktickou spolupráci, jelikož vám hra i na tu nejlehčí obtížnost nic nedá zadarmo. Problém každopádně nastane v případě, že byste chtěli hru „sólovat“ – s individuálním přístupem se tady, stejně asi jako v jakékoli jiné podobné hře, moc daleko nedostanete.
Grafická stránka se povedla, prostředí vědeckých laboratoří, vojenských základen či obchoďáků zaplevelených různou mimozemskou havětí je sice už celkem okoukané, ale i tak se mi líbilo. Je ovšem už teď jasné, že toto je jedna z her, kde grafické detaily budou muset u mnoha hráčů ustoupit před co nejvyšším počtem snímků a na slabších PC sestavách.
Trochu se obávám toho, že se hra stane celkem rychle repetitivní, a to i přesto, že každá mise vlastně může být originální díky sestavě náhodných úkolů. Celkem slušná variabilita map tomu také bude pomáhat předejít. Otázkou ovšem je, jestli stejně i tak po nějaké době nebude mít hráč pocit, že už tak nějak viděl všechno a mise už bude plnit v podstatě po paměti a „na jistotu“.
Breaking down the essence of Rainbow Six: Extraction
https://t.co/eZmFoNZroc https://t.co/YrMKET33pR
Stejně tak by to chtělo časem trochu větší variabilitu než jen jeden styl misí pořád dokola. V demu jsme byli omezeni právě jen klasickými misemi a pak také těžkou variantou, kde bylo víc úkolů než obvykle (taková forma denní výzvy). Nemůžeme teď ještě vědět, co autoři do budoucna chystají, ale místa pro kreativitu je tu rozhodně víc než dost.
Ubisoft každopádně otevře přístup do hry víc lidem, než se původně čekalo. Hra totiž nakonec bude hned od vydání 20. ledna ve službě Xbox Game Pass jak na PC, tak na konzoli Xbox, což je celkem překvapení. I tak je to ovšem se startovní cenou 40 eur spíš dostupnější kousek. Teď jde hlavně o to, aby naplnil očekávání a ukázal, že střílet ufony je stejná zábava jako doposud o poznání realističtější styl.
