Nelze se ubránit dojmu, že vesmírná realtimová strategie O.R.B. (Off-world Resource Base) je prokletá. Už přes dva roky vás informujeme o tom, jak daleko s jejím vývojem tvůrci (ne)pokročili, během té doby dokonce několikrát zazněly hlasy, že tato hra světlo světa nikdy nespatří. Není to však tak napínavé. Na důkaz toho, že projekt neupadl v zapomnění, nám společnost Strategy First nedávno poslala preview verzi. Můžeme tedy doufat, že se "Mimozemské těžařské základny" přece jen dříve nebo později dočkáme. Máme se ale po těch letech ještě nač těšit?
Verze, kterou jsme dostali k dispozici, má bohužel k finálnímu produktu hodně daleko - a to nemluvíme jen o kvalitách enginu a množství herních prvků. Aktuální build totiž obsahuje pouze tři lekce tutorialu a jednu jedinou misi za rasu Malusanů (detaily o nepřátelské straně Alyssianech zůstávají utajeny). Tato mise je navíc čistě bojová, takže skalní fanoušky žánru musíme hned na začátku zklamat - o těžbě, o stavění a vylepšování základny a o vymýšlení nových technologií zatím nevíme zhola nic. Musíme se proto spolehnout na slova vývojářů, když říkají, že na tyto nezbytné části každé pořádné vesmírné RTS nebude zapomenuto. 
Skončeme však konečně s přehlídkou toho, co preview verze neobsahuje, a podívejme se na to, co v ní opravdu najdeme - a zkusme z toho odvodit co nejvíce podrobností.
Když loni na jaře producentka Strategy First Christina Gingerová oznámila, že práce na projektu O.R.B. navzdory neplánovanému ročnímu zdržení pokračují, prohlásila: "Můžeme nyní využít luxusu, který nám poskytuje tento čas navíc, a přidat do hry více vizuálních efektů a doplňkových funkcí. To je jeden z pozitivních rysů odložených vydání." V tomto směru jí musíme dát za pravdu. Co se týče grafického zpracování a systému ovládání, odvedli vývojáři práci na výbornou. Na těchto dvou prvcích pochopitelně kvality strategií většinou nestojí, ale lze je považovat za příjemný bonus, který může i průměrnému titulu zajistit slušnou dávku pozornosti médií i hráčů samotných.
Trojrozměrné zpracování hry je naprosto úchvatné. Kam se podíváte, tam něco je (podobnost se skutečným vesmírem tedy naštěstí nebude moc velká) - samá planeta, slunce, asteroid nebo světélkující mlhovina. A když už náhodou vaše oko zavadí o prázdný temný prostor, dříve nebo později se v něm objeví nepřátelská loď. Výbuchy a ostatní efekty 
vypadají velice realisticky, pokud se vaše eskadra zrovna otáčí, vidíte dokonce, jak se kroutí plazma šlehající z motorů. Na jednotlivé objekty tvůrci ani zdaleka nešetřili počtem polygonů, takže všechny lodě předvádějí detailní textury přibližující je "sci-fi realitě". Vývojáři splnili i svůj slib ohledně dynamičnosti prostředí - vše se pohybuje nebo rotuje, i když máme-li být upřímní, mnohem nápadnější je rotace než pohyb. Přesto je tím navozena poměrně slušná iluze "živoucího" vesmíru, zvyšující požitek z hraní.
Největší problém vesmírných strategií, které koketují i s třetím rozměrem, je ovládání. Musí být snadné a intuitivní, přesto v něm musí být zohledněn nejen pohyb vpřed, vzad a do stran, ale také nahoru a dolů - vše pokud možno jediným kliknutím myši, žádné přímé řízení jako v simulátorech. Zde k tomu slouží navigační síť (můžete si ji kdykoliv vyvolat stiskem klávesy Ctrl), která určuje základní horizontílní a vertikální roviny. Chcete-li svou flotilu přemístit někam v prostoru, stačí si síť přesunout dle vašich požadavků, zadat konkrétní bod a můžete letět. To se pochopitelně týká jen waypointů, letíte-li k nějakému určitému cíli, nemusíte se nějakým zaměřováním obtěžovat, stačí kliknout na objekt.
Je však pravda, že zvláště konzervativní stratégové by mohli mít potíže s adaptací na trojdimenzionální zpracování. Pro ty je zde připravena jednoduchá mapa, na níž jsou přehledně zobrazeny všechny okolní objekty. Nejedná se jen o nějakou kosmetickou záležitost - pokud chcete, můžete prakticky celou hrou projít v tomto módu a vyhnout se tak případné dezorientaci. Nebudete sice zrovna svědky žádných vizuálních orgií, ale zato budete přesně vědět, kdo se kde nachází. Při hektičtějších soubojích se dokonce vyplatí tento pohled na bojiště i v případě, že v ostatních případech spoléháte na svou prostorovou představivost - 3D zpracování je sice hezké, ale vždy máte výhled jen na část svého okolí a chybí vám ten správný nadhled. Srdce hráčů nejspíš potěší i možnost zrychlit tok času až osminásobně nebo jej naopak úplně zastavit.
Dojde-li k souboji, a věřte, že si jich užijete dost a dost, začnou promlouvat zbraně, štíty - a fyzikální síly. Ty mohou hrát dokonce větší roli, než zbraně a štíty dohromady. Nemyslete si, že kdo má větší laser, ten zákonitě vyhrává. Skutečnost je trošku jiná. Malé hbité lodě mají oproti nemotorným kolosům totiž jednu nespornou výhodu - 
dokáží provést nálet, během několika vteřin se obrátit a útok zopakovat; a to dřív, než se posádka velkého korábu stačí vzpamatovat. Tvůrci evidentně nezapomněli na to, že obrat ve vesmíru nějakou dobu trvá. Kdo tuto skutečnost nehodlá ve hře O.R.B. brát na vědomí, ten si rovnou může stoupnout do řady s ostatními poraženými.
Tím jsme bohužel vyčerpali vše, co lze z preview verze zjistit. Zdá se vám to málo? Nejste sami, mám ten samý pocit. Vesmírné strategie bývají velice komplexní, ale O.R.B. se tak zatím netváří. Ano, v tutorialu byl jistý náznak základny, v samotné misi jste pak byli svědky obsazování na minerály bohatého asteroidu, hru to však nijak neovlivnilo. Pochopitelně, že ve finální verzi toto všechno bude v plné kráse a připojí se k tomu ještě vynalézání nových technologií, zatím ale nemůžeme předem odhadnout, na co se můžeme těšit - nebo čeho se obávat. Doufejme, že se skutečný stav věcí dozvíme dříve než za rok.
