Co si budeme povídat – ohlášení čtvrtého off-line dobrodružství Mystu, které se uskutečnilo necelý měsíc před letošní E3, překvapilo celý herní svět. Poté, co tvůrce výborného třetího pokračování Exile – společnost Presto Studios – nedostal od Ubisoftu zakázku na tvorbu čtvrtého dílu, a co se bratři Millerovi plně ponořili do tvorby rozporuplné a nakonec zrušené on-line „mystovky“ URU, se ani není čemu divit.
Přesto Ubisoft prakticky už od vydání Exile potají pracoval na dalším pokračování, a to ve svých nových kancelářích v Montrealu, odkud vzešel například výborný Prince of Persia: Písky času.
Prezentace Mystu IV na E3 nám odhalila řadu zajímavých skutečností a tou nejpřekvapivější je fakt, že se hra – alespoň na první pohled – neskutečně podobá právě předešlému dílu Exile. Neběží na kompletně 3D enginu jako URU a nedisponuje žádným krkolomným ovládáním. Naopak se vrací ke klasickým špičkově předrenderovaným obrazovkám ve 1st person perspektivě s 360 st. výhledem a pohodlnému point-and-click systému. Stejně jako v Exile se ve hře objeví živí herci (Rand Miller opět v roli Atruse), a stejně tak se hra hodlá soustředit nejen na grafiku a puzzly, ale také na příběh. A právě po stránce příběhu máme před sebou bezpochyby nejsilnější díl celé série.
Scénář si vzala na starost Mary DeMarle, která stojí i za příběhem Exile a která nám též hru na E3 ochotně odprezentovala.
Pro Revelation se rozhodla vymyslet zápletku, jejíž kořeny zodpoví řadu otevřených otázek ze všech předešlých dílů a svým způsobem celou epochu uzavřou. „Časově je děj zasazen zhruba deset let po skončení Exile,“ rozpovídala se Mary o příběhu hry, jenž se vrátí dokonce až osudům Sirruse a Achenara, dvěma nezbedným synům Atruse, kteří byli v prvním dílu uvězněni do dvou izolovaných Věků za to, že zničili a zotročili řadu jiných Věků a zmařili spoustu lidských životů. „Po letech však Atruse a především jeho ženu Catherine hryže svědomí a začnou se sami sebe ptát, co s jejich syny vlastně je a zdali se přece jen nezměnili nebo nepolepšili.“ Stejně jako ve všech předešlých dílech se hráč ocitne v roli prostředníka, který se má na popud Atruse za bratry vypravit a zjistit, jak to s nimi vypadá. Samozřejmě, že nic neproběhne tak jak má. Během velké exploze v Atrusově pracovně zmizí jeho desetiletá dcera Yeesha, jejíž osud se zavrženým Sirrusem a Achenarem úzce souvisí. Samotný Ubisoft považuje Revelation za rodinné drama a slibuje odhalení mnoha tajemství, jimiž je Atrusova rodina opletena.
Ubisoft považuje Revelation za rodinné drama a slibuje odhalení mnoha tajemství, jimiž je Atrusova rodina opletena.
Posun příběhu budou zajišťovat jednak různé deníky a zápisky, které v herním světe nalezneme, ale především filmové sekvence, jejichž minutáž má přesáhnout celou jednu hodinu! „Během rozhovoru s Yeeshou v úvodní fázi hry se dozvíte, že nosila na krku náhrdelník s magickou schopností vrátit jeho nositele v mysli k událostem,
které se na místě, kde se právě nacházíte, v minulosti přihodily,“ vysvětluje Mary. „Během pátrání po Yeeshe tento náhrdelník naleznete a seberete - stane se tak součástí vašeho inventáře. Když potom ve hře dorazíte do nové lokace, kde se v minulosti stalo něco důležitého, náhrdelník zabliká a když na něj kliknete, spustí se videosekvence popisující danou událost.“ Právě v prezentovaném demu Mary náhrdelník našla v malé skrýši připomínající krb. Ihned po sebrání na něj v inventáři klikla, načež jsme sledovali animaci, v níž Yeesha uniká před neznámou osobou do skrýše, kde náhrdelník ztrácí. Co se kvality videosekvencí týče, nelze jim absolutně nic vytknout a vlepení živých herců do předrenderovaných pozadí je samozřejmě bezchybné.
Technologie byla odjakživa nejsilnější stránkou této herní série, ovšem to, co předvádí Revelation, vyrazí dech i tomu nejzarytějšímu optimistovi. Kromě úvodního Atrusova domovského Věku Tomanha se pomocí magických Spojovacích knih podíváme tradičně do dalších čtyř světů – včetně těch, v nichž byli Sirrus s Achenarem uvězněni.
Dva z nich – potemnělé skalnaté městečko a džungle plná bujné vegetace – nám byly předvedeny živě a to, co se na obrazovce při jejich procházení odehrávalo, nelze slovy vyjádřit. Vzhledem k použitému typu enginu se to zdá neuvěřitelné, ale programátorům se podařilo umístit na každou překrásně předrenderovanou lokaci až patnáct samostatných background-animací, které naprosto dokonale splývají s pozadím a dělají z prostředí Mystu skutečně žijící svět. „Myst je nyní živější než kdy předtím a vy si tak připadáte, že skutečně JSTE v jeho vnitřním světě“ , chválí vývojáře Mary. „Kam se podíváte, všude se něco hýbe. Na nebi plují mračna, pohybuje se i slunce. Kolem vás přelétávají ptáci, motýli, pobíhají zvířata, vlní se voda. Větve stromů se kymácejí ve větru, padá déšť nebo prostředí zahaluje bílá mlha, která se mění tím, jak jí prostupujete. Podařilo se nám zkrátka vytvořit skutečně žijící svět.“ Faktem je, že onou „živostí“ Revelation překonává i 3D světy URU, o nichž jsme ještě před nedávnem tvrdili, že po stránce vizualizace nemají mezi adventurami konkurenci.
Důležité však je, že prostředí hry není jen plné života, ale taktéž maximálně interaktivní. Na lokacích můžete kliknout téměř na cokoliv a vše bude na váš podnět nějakým způsobem reagovat. Na stolcích můžete rozsvěcovat a zhasínat lampy, pohybem kurzoru rozhánět hejno můr kolem ve tmě zářících světel, v divočině odhánět nebo plašit poskakující zvířata. Spousta dalších objektů nereaguje na váš podnět vizuálně, ale zvukem.
Po kliknutí na stůl uslyšíte dutý dřevěný zvuk, jako byste do něj sami praštili, odpovídající efekt zazní po kliknutí na sklenici, na ocelovou trubku, na knihu… prostě na cokoliv. Na mně osobně ze všeho nejvíc zapůsobila situace, kdy Mary brouzdala kurzorem po hladině malého jezírka v džungli, vodu tak čeřila a vytvářela na ní kruhy a vlnky. Vypadalo to, jako by si s vodou pohrávala svojí vlastní rukou. A právě v tom spočívá kouzlo nečekaně inovativního ovládání Revelation.
„Účelem kurzoru je simulovat pohyb vaší ruky,“ vysvětluje Mary a okamžitě předvádí jeho funkci na konkrétním příkladu. „Podívejte se třeba na tento deník. Namísto, abyste na jeho stránky jen klikali a tím je obraceli, musíte je kurzorem uchopit a pohybem myši stránku manuálně otočit.“ Na stejném principu funguje tahání za různé páčky nebo třeba otevírání dveří. Jakou věc lze s čím provést poznáte jednoduše podle animací kurzoru – ten má mimochodem tvar lidské dlaně a při různých manipulacích se plynule mění podle toho, zdali je na daném místě možno přejít do jiné lokace, nebo něco uchopit, sebrat, a tak dále. Kurzor není pevně umístěn ve středu obrazovky, ale je volně pohyblivý a při jeho najetí k okraji obrazovky dochází k otáčení výhledu.
„Myst je nyní živější než kdy předtím a vy si tak připadáte, že skutečně JSTE v jeho vnitřním světě.“
Hlavní výhled na herní prostředí zabírá 90% obrazovky, pouze v dolní části je černý pruh sloužící především jako inventář, respektive menu. Prakticky od počátku hry jsou v inventáři tři důležité předměty. O náhrdelníku již byla řeč, takže si přibližme zbylé dvě věcičky. „Tou první věcí zleva je speciální zařízení podobné našemu fotoaparátu,“ rozpovídala se Mary. „Kdykoliv ve hře narazíte na něco důležitého nebo zajímavého, můžete si to jednoduše vyfotit a fotografie si pak prohlížet v holografickém deníku.
“ Jen pro upřesnění – deník je oním třetím předmětem v inventáři. Díky této skvělé vychytávce (kterou již před časem představila adventura The Omega Stone) odpadá nutnost zakreslovat si různé nápovědy na papír a pak je při řešení hádanky někde na opačné straně světa složitě luštit. Tímto ovšem snahy Ubisoftu ulehčit hráčům život nekončí! „Aby toho nebylo málo, pod jednotlivé fotografie si ještě můžete zapisovat různé poznámky a ukládat si tak svoje zkušenosti. Když se pak k rozehrané hře třeba po týdnu vrátíte, budete díky svým poznámkám v obraze a můžete bez problému pokračovat v hraní.“
Kromě tří předmětů se v dolní černé liště nachází ještě jedno tlačítko, jež má zvláštní… řekněme „teleportační“ funkci. „Během prozkoumávání prostředí můžete narazit na něco povědomého, co už jste třeba viděli dříve na úplně jiném místě. Na místě, které je buď velmi daleko, nebo už se na něj nemůžete dostat vůbec. V tom případě stisknete tohle tlačítko, načež se vám zobrazí několik obrázků lokací, a po kliknutí na zvolený obrázek budete na dané místo okamžitě přeneseni.“ I od této novinky se čeká, že hraní znatelně zpříjemní.
Poslední věc, o níž ještě v tomto preview nepadlo ani slovo, je alfa a omega všech Myst her, tedy hádanky. O těch vám toho bohužel mnoho neřekneme, protože z několika otevření dveří a zatáhnutí za pár páček se toho opravdu moc poznat nedá. Přesto nám Mary řekla, že hádanky se budou držet stylem i obtížností na úrovni Exile a že po vyřešení každé uvidíme její okamžitý výsledek. V souvislosti s hádankami je poslední podstatnou novinkou třístupňový systém nápověd určený pro nové a nezkušené hráče. „Nápověda je přístupná přes menu a pokud chcete, můžete ji zcela ignorovat,“ dodává k tématice Mary. „Její první úroveň vám pak poskytne pouze jemné nakopnutí, jako třeba „prozkoumejte něco v téhle místnosti“, třetí úroveň vám pak řekne, co přesně musíte udělat – například „Zatáhněte za červenou páku“.“ Otázka je, jaký bude mít přítomnost nápovědy vliv na vytrvalost méně trpělivých jedinců.
Potěšující zprávou jistě je, že o hudební doprovod se postarají stejní lidé, kteří stojí za úžasným soundrackem URU – tedy Jack Wall a Peter Gabriel. Zcela jistě tak přispějí k ještě většímu zintenzivnění atmosféry, která se bude opírat především o nečekaně silný příběh a o půvabně živou grafiku. Myst IV Revelation je vyvíjen pro Mac a PC a měl by se objevit na přelomu letošního září a října na třech plackách DVD. Pokud tedy nějakou nepochopitelnou shodou náhod tuto mechaniku ještě nevlastníte, máte nejvyšší čas si ji pořídit.
