|
|
Jak se zdá, letošní podzim se ponese v duchu dobrodružných thrillerů a hororů. Zřejmě nejvyrovnanější souboj svedou Rusové s Francouzi... samozřejmě pouze na poli vývojářů počítačových her. O kandidátovi francouzských Microids - hře - jsme vás již podrobně informovali. Dnes se dozvíte naše první dojmy z hraní betaverze konkurenční Midnight Nowhere od ruských Saturn+ a Buka Ent.
Mimochodem, vývojářský tým Saturn+ se letos opravdu činí. Příznivci adventur si jistě nenechali ujít českou verzi jejich jarního debutu Jazz & Faust, což byl sice graficky poutavý, ale jinak spíše jen průměrný fantasy počin. Midnight Nowhere však bude z naprosto jiného soudku, o čemž svědčí hned jeho první kapitola, kterou jsem měl možnost testovat. Hra začíná podobně, jako bizarní Sanitarium z roku 1998. Když se coby bezejmenný hlavní hrdina probudíte, všude kolem vás je tma… a nebezpečně málo kyslíku. Bodejť ne, když jste nasoukaní a uzavření v černém neprodyšném pytli. Pytli, do nějž se v márnicích skladují mrtvá lidská těla. Když se z něj dostanete ven, zjistíte, že jste skutečně v márnici a všude kolem vás je spousta dalších černých pytlů, tentokráte skutečně s mrtvolami. Nevíte kdo jste, nevíte kde jste, nevíte proč tu jste. Máte totální amnesii. Té jsem si já sám snažil alespoň částečně zbavit kontaktováním PR manažerky Buka Entertainment Julie Gribonosovové, ale ani mi příliš nepomohla: "Víte, odpovědi na všechny otázky, jako co se stalo v márnici a kdo vlastně je hlavní hrdina, se dozvíte až v samotném závěru hry. Hlavního hrdinu prostě berte jako chlapíka, který hledá z márnice východ a snaží se přijít celé záhadě na kloub." A o jakou záhadu že se jedná?
Jednoduše - o vraždy. O desítky vražd. Lidé opouštějí město v panice. Policie je bezradná a kontrolu nad městem převzalo vojsko. Jenže vraždícího maniaka nic nezastaví. Každý den přibývají nové a nové mrtvoly.
Ve více skličujícím místě snad ani hra začínat nemůže. V márnici prozkoumáváte jeden černý pytel za druhým a uvnitř každého objevujete těla mrtvých lidí, povětšinou žen. Všechny mají podříznuté hrdlo nebo rozpárané břicho. Místy až nechutné může pro někoho být ohledávání těl a i manipulace s nimi. Například jedné pobledlé slečně useknete prst jen proto, abyste získali její prstýnek. Zanedlouho se ale z místnosti márnice dostanete a získáte přístup do několika pater celého nemocničního komplexu. Naprosto opuštěného. Potvrzuje se, že kdo mohl, ten z města utekl a kdo nemohl, ten zde natáhl bačkory (muž v křesle s kudlou v zádech je toho důkazem). Skličující pocit se však ani v tento okamžik nevytrácí, poněvadž celá nemocnice působí poněkud zvláštním dojmem. Na stěnách visí plakáty se znetvořenými a zdeformovanými obličeji, kdy jeden chlápek vypadá prakticky jako prase a druhý má zuby jako kůň. Čím se tu proboha zabývali? To vám bohužel neřeknu, protože v
betaverzi byly všechny nápisy v ruštině a té už nějaký ten pátek příliš neholduji. Jediný plakát, kterému jsem rozuměl i bez textu, zachycoval šestici půvabných polonahých sestřiček, které navíc vyzývavě vrtěly zadkem (???). Nakonec to v tomhle špitále nemuselo být zase až tak nejhorší. :o).
V prostorách nemocnice lze navštívit prakticky všechny dostupné místnosti, namátkou márnici, operační sál, chodby, čekárnu, WC, větrací místnost, strojovnu, výtahy, různé ordinace, kanceláře atd. Co však bude následovat za stěnami nemocnice, už betaverze neprozradila, narozdíl od Julie Gribonosovové: "Když se hrdinovi konečně podaří dostat z nemocnice ven, bude zatčen policií, která jej považuje za masového vraha a odveze jej do věznice. Z cely se mu podaří uniknout a stejně jako v nemocnici bude putovat po celé budově věznice a navštěvovat nejrůznější místnosti."
Celkový počet lokací (místností) by se měl vyhoupnout na 60 a každá z nich bude zabírána několika kamerami
(o tom později). Inventářních předmětů je slibováno zhruba 80 a machinace s nimi, stejně jako řešení různých puzzlů s číselnými kódy a tak podobně, bude hlavní náplní Midnight Nowhere. Jak už bylo zmíněno, město je prakticky pusté a konkrétně třeba v nemocnici jsem nenarazil na jediného živáčka, takže s rozhovory se příliš často nesetkáme. "V nemocnici moc živých NPC nepotkáte, ale ve vězení budete komunikovat s kriminálníky, s nimiž budete ve stejné cele, a samozřejmě také s policisty", tvrdí Julie Gribonosovová. "Dialogy se budou větvit, ale ne vždy. Jediné, co vám mohu slíbit je, že všechny rozhovory budou obsahovat vtípky a stejně tak vtipné budou komentáře hlavního hrdiny k vašim činnostem během hry. Takže dobrou zábavu a úsměv na rtu vám můžeme zaručit." S humorem ve hře to ale bude trochu složitější. Hra samotná působí naprosto vážným dojmem - kolem sebe máte mrtvoly, ve městě vraždí maniak, na pozadí hraje tajemná hudba a grafika se nese v extra temném duchu. A teď si představte situaci, kdy prozkoumáváte rozřezané tělo jedné kdysi nejspíš půvabné slečny a když se ho pokusíte sebrat, hlavní hrdina pronese hlášku ve stylu: "Kdepak. S tímhle by mě manželka domů nepustila." Ehm...
Tedy... Možná nemám smysl pro černý humor, ale myslím si, že podobné výlevy vážnou atmosféru spíše hroutí a sklouzávají k laciné rádoby-vtipnosti typu českého Poldy. Naštěstí podobné "vtipné komentáře" zde nenajdete na každém kroku.
Na druhou stranu musím tvůrce pochválit za to, že avizované akční sekvence a souboje s "příšerami" se nakonec nekonají. Alespoň kapitola v nemocnici byla čistě adventurní a podle Julie Gribonosovové tomu tak bude a v pokročilejších částech hry: "Hlavní hrdina se několika bojům nevyhne, například s kriminálníky, strážemi a jinými bytostmi. Ale tyto souboje budou prezentovány jako nehratelné sekvence."
Ovládání a interface je klasické myšoidní. Polygonová postava hlavního hrdiny pokorně došlape tam, kam ukážete kurzorem myši. Rozsah pohybu po jedné obrazovce ale není příliš široký, protože většina místností je zabírána několika kamerami (márnice třeba až šesti!), z nichž každá zabírá svůj vlastní prostor z poměrně velké blízkosti a postavička hlavního hrdiny je mnohdy velká téměř přes celou obrazovku. Tímto jsem vcelku často
ztrácel v rozsáhlejších místnostech přehled a orientaci. K interakci s prostředím slouží pět funkčních ikonek, umístěných v levém horním rohu obrazovky (těmi funkcemi jsou: jdi, prozkoumej, promluv si, seber a použij). Při interakci s jakýmkoliv předmětem se většinou automaticky aktivuje funkce "prozkoumej" a po kliknutí pravého myšítka se přepne na "seber" nebo "použij" - podle toho, co lze s daným předmětem provádět, takže výlety myši přes celou obrazovku na paletu ikonek nejsou zapotřebí. Všechny ikonky jsou funkční taktéž v inventáři, který po kliknutí pravého myšítka vyjede ze spodního okraje obrazovky a na rozdíl od inventáře v Jazz and Faust je přehledný a dokáže zobrazit hned 20 předmětů najednou. Jednotlivé předměty lze vzájemně kombinovat, ovšem je rozdíl, zdali použijete předmět A na předmět B či naopak. A to je podle mě zásadní chyba, kterou by tvůrci ještě měli opravit.
Letos na jaře podepsala společnost Cenega Czech smlouvu s Buka Entertainment o distribuci všech jejich titulů na území České Republiky. Každý projekt bude plně lokalizován do češtiny a Midnight Nowhere není výjimkou. Datum vydání se však oproti anglické verzi znatelně posune, neboť jak mi potvrdil šéf lokalizačního oddělení Cenegy Mirek Papež, hru mají v plánu lokalizovat až počátkem roku 2003. Dříve než na jaře příštího roku se tedy české Midnight Nowhere nedočkáme. |
Abyste si Midnight Nowhere mohli zahrát, potřebujete alespoň Pentium II 400 MHz, 64 MB RAM a samozřejmě grafický akcelerátor. Buka plánuje vypustit hru do obchodů ještě před Vánoci, ale ruku do ohně bych za dodržení tohoto termínu nedal. Ostatně vás tak jako tak anglická verze nemusí zajímat, neboť se můžete těšit na o kompletně lokalizovanou verzi od společnosti Cenega a té se dočkáte až v průběhu příštího roku.
Dodatek z 15.4.2003: Aktuální data vydání jsou následující: ruská verze: již vyšla, anglická & česká verze: srpen 2003. Hra bude v ČR distribuována s českými titulky a anglickým dabingem.
