|
|
Fenix Team, který stojí za vznikem hry Legenda, už pravděpodobně znáte díky jejich prvnímu projektu nazvaném Poselství trůnu. Freewarová tahová strategie byla zasazena do oblíbeného fantasy prostředí, což jí ve spojení s propracovaným herním systémem a jednoduchou grafikou zajistilo přízeň hráčského lidu zemí koruny české. I přes několik chyb, které se daly omluvit dobrovolným a bezplatným vývojem, totiž Poselství trůnu nabízelo velké množství zábavy za naši nejoblíbenější cenu. Když se pak objevily zprávy o tom, že má vzniknout pokračování a tentokrát dokonce na profesionální bázi, velice nás to zaujalo.
K přeměně amatérského týmu na profesionální došlo v květnu tohoto roku, kdy už více než rok probíhal vývoj. Nyní se práce na hře chýlí ke konci, takže jsme dostali možnost otestovat, co Legenda nabízí - a pokud patříte mezi PROFI čtenáře, mohli jste to v exkluzivní hratelné demoverzi okusit i vy. Ještě než se pustím do rozboru preview verze hry, upozorňuji, že ve finálním produktu může dojít a téměř jistě i dojde ke kvalitativním posunům. Věříme, že i tato stať pomůže k vychytání některých chybiček a zvýšení hratelnosti.
Příběh je v dnešních hrách často jen přívěskem, který má ospravedlnit vznik další variace na obehrané téma. V případě Legendy to není tak strašné. Hodně se asi projevilo sdílení prostor s redakcí časopisu Pevnost, takže pokud vás láká heroická fantasy, barbaři, elfové a trpaslíci, bude Legenda právě pro vás jako stvořená. Autoři si zvolili motiv rasového konfliktu, který ve svých
prózách mistrně ztvárnili klasici fantasy, i když v provedení Legendy půjde přeci jen o přímočařejší záležitost. Rozbroje mezi lidmi a barbary, trpaslíky a elfy, žádná diplomacie, jenom řežba a sem tam nějaké kouzlo.
Hratelná demoverze začíná intrem, které snoubí poměrně povedenou grafickou část s minimálně rozpačitým dabingem. Snaha o dosažení fantasy dojmu vedla tvůrce k brutálnímu nadužití efektů typu reverb a echo, ale při vší té práci trochu zapomněli na korekturu, takže se v textu intra objevuje i gramatická chyba. Ve zvratných zájmenech se chybuje dost často i na střední škole, ale ve hře bych to nečekal. Já vím, že bych možná neměl, ale neodpustím si ani poznámku, že by bylo možná lepší text trochu zcivilnit nebo naopak držet pevně fantasy linii bez používání moderních formulací a výrazů.
Samotná hra zatím působí stejně nevyrovnaným dojmem jako intro. Idea strategické hry s PRG prvky není dnes už ničím novým a všichni víme, že tento koncept má velký potenciál. Na způsob využití v Legendě si budeme muset počkat až na plnou verzi, protože z několika misí vývoj postav posoudit nemůžeme. Proces hraní, jak jsme si ho mohli vyzkoušet, není špatný, ale nenabízí nic nového, v mnoha ohledech spíše zaostává za současnými standardy. Ovládání je velice jednoduché, ale to je možná díky tomu, že hráč nemá příliš možností, co vykonávat - alespoň zatím. Trochu mě, s ohledem na RPG elementy hry mrzí, že jednotky sice mohou doplnit své zdraví vypitím lektvaru (přejitím po něm), ale nemohou si lahvičky naskládat do batůžku pro pozdější
použití. Pravidla pro boj také nejsou moc složitá, v podstatě je Legenda klasická realtimeovka ve stylu: seber hromadu panďuláků a pošli je na druhou hromadu panďuláků. Vrcholem strategie je poslat dvě hromady panďuláků na hromadu panďuláků ze dvou
protilehlých stran. Chybí ale možnost postupu ve formaci nebo nastavení chování jednotek (obrana, hlídka, bezhlavý útok). Vytváření lepších jednotek se drží standardu, vývoj nové zbraně a následná výroba nových jednotek. Zpětný upgrade/ přezbrojení neprobíhá. Odměnou, za zdárné splnění mise bude video sekvence, které jsou z našeho pohledu zatím nejpovedenějším prvkem hry.
Autoři slibují, že ve hře najdeme až stovky různých jednotek čtyř ras. V praxi to asi nebude tak horké, půjde jen o několik typů postav, které se budou lišit výzbrojí a svým útočným a obranným číslem, což je další viditelný prvek RPG. Dočkáme se ale námořních i vzdušných jednotek, což samozřejmě zvýší variabilitu jinak chudších taktických možností. Když se podíváme na technické provedení, musíme si znovu uvědomit podmínky, ve kterých vývoj probíhal. Jako profesionálové začali členové Fenix Teamu pracovat teprve v květnu, přičemž do Vánoc má produkt dorazit k hráčům. Investorem navíc není žádný renomovaný vydavatel, ale společnost DXT, jejíž zdroje nejsou srovnatelné s financemi, kterými disponuje Illusion Softworks.
Začneme grafikou. Rozlišení hry se pohybuje od 800 x 600 bodů až po 1280 x 1024, což bude vyhovovat většině hráčů. Použití isometrického pohledu můžeme jen pochválit, protože 3D grafika se často projeví negativně na hratelnosti. Prostředí ve hře jsou
skutečně variabilní, i když třeba plastičnost terénu by šla jistě zpracovat lépe. Celkově je grafika velice přijatelná, i když někomu
prostě hromady polygonů a textur mohou chybět. Spíš je škoda, že se autoři ve své touze po variabilitě prostředí nedrželi trochu zkrátka. Nejvíce vás to napadne při pohledu na architekturu barbarů. Pět typů stanů je sice vysoké číslo, ale takto různorodá vesnice působí velice nepravděpodobně. Protože barbaři jsou v podstatě fantasy ztvárněním předchůdců homo sapiens, bylo by dobré si prostudovat nějaké historické materiály. Architektura primitivních kmenů je totiž poměrně uniformní. Všechny stavby nejsou stejné, ale jsou ve stejném stylu. A to se v Legendě nepovedlo. Většině to asi vadit nebude, z pohledu fanouška archeologie mám však výhrady.
Další záležitostí technického rázu je hudba: té se ujala jakási mostecká skupina PWC, o které jsem v životě neslyšel. Těch několik skladeb, se kterými měly moje uši tu čest, se snažily snoubit elektronický rock s fantasy bubny. Dlužno říci, bez valného úspěchu. Přesto nemohu říct, že bych měl nutkání vypnout okamžitě hudební doprovod. O dost horší je to ale se zvukovými efekty. Člověka, který postavám přisoudil po sebrání lektvaru bohatýrské krknutí, bych s radostí inzultoval. Zde platí to, že opakovaný vtip přestává být vtipem. S ostatními hláškami postav je to dost podobné. Herní engine jaksi nerozlišuje, co po vojáčcích požadujete, a tak vesele křičí „zabiju tě“, i když je posíláte pro léčivý nápoj. Holt bojovníci tělem i duší. Legračně to vyzní, pokud pošlete do boje dělníka. Bojový pokřik: „Postavím to!“ je asi nejoriginálnějším způsobem, jak zastrašit nepřítele.
Ve hře však kromě jednoduchých odpovědí jednotek na vaše povely najdete i mluvené slovo v podobě animovaných sekvencí v engine hry, které dotvářejí příběh. Možnosti enginu jsou velice omezené, což by ovšem nevadilo tak, jako kvalita dialogů. Chápu, že barbar nemůže disponovat inteligencí a slovníkem laureáta Nobelovy ceny za literaturu, ale to, co předvádějí postavy ve hře, je skoro tragické. Heroická fantasy se vyznačuje vyhrožováním, krví a násilím, ale musí se to umět. Něco jiného je, když barbara nechává mluvit Howard, tvůrce barbara Conana, a něco jiného je, když totéž zkouší člověk, který si jen myslí, že umí psát.
I když to tak možná z masivní konstruktivní kritiky nevypadá, u Legendy jsem strávil několik hodin docela zábavným způsobem. I když hra nesplňuje v této podobě to, co autoři slibovali, určitě nejde o hru, která by byla úplně špatná. Jen se na ní podepisuje pouze poloprofesionální přístup autorů omezených financemi. S dobře nastavenou cenou má ale Legenda šanci hráče oslovit. V případě nerealistických očekávání a přecenění potenciálu hry ze strany vydavatele pak ovšem může jít o pěkný průšvih.
