Loňská E3 přinesla jedno z největších překvapení minulých let. Half-Life 2 je ve vývoji a dokonce již pěkně dlouho. Hráči by jeho kvality měli okusit již 30. září 2003. Ovšem, jak všichni víme, nestalo se tak. Je celkem zarážející, nakolik i, na herní scéně zkušenější pardi, uvěřili slibům Gaba Newella a jeho Valve Software. Vždyť jen minimum všech her se dočkalo zdárného vypuštění v prvním ohlášeném termínu. U Half-Life 2 se však na tyto zkušenosti, zřejmě vlivem omračujícího přívalu novinek a špičkového zpracování, hodně pozapomnělo. O to větší pak bylo zklamání, když se po měsíčních periodách vydání přesouvalo, až se přehouplo do nového roku. Všechny naděje byly ztraceny a nikdo nebyl a dodnes není schopen říci, kdy toto pokračování jedné z nejrevolučnějších her skutečně spatří světlo světa. Newell přiznal, že první ohlášený termín byl opravdu jen marketingovou hrou, která k titulu sice přitáhla masy, čímž krátkodobě překonal rivala od iD Software – DOOM 3, ale na druhou stranu přišlo i nevídané a do značné míry oprávněné rozhořčení hráčů, vzdáleně připomínající znechucení Romerovou Daikatanou. Navíc zažili autoři krušné chvilky ještě díky krádeži prakticky kompletního zdrojového kódu, což k úspěšnému finiši ani omylem nepomohlo.
|
Nedávno proběhla i aktuální výstava E3, na níž Half-Life 2 nechyběl, ale ani zdaleka jeho prezentace nevzbudila takový rozruch jako před rokem. A je to logické, německý CryTek vydal vynikající Far Cry, který přes mírnou skepsi překonal snad všechna očekávání a svým technickým zpracováním i hratelností vzal Half-Lifu 2 tak trochu vítr z plachet. Z předváděček HL 2 tudíž redaktoři herních magazínů již neodcházejí s nechutně poslintanými svršky, ba právě naopak – nacházejí mezery a upozorňují na to, že hra již rozhodně nevypadá tak hvězdně, samozřejmě v porovnání se současnými hity i blížícím se DOOMem 3. Nebudeme ale pořád hanit, protože Half-Life 2 má pořád co nabídnout a ať si kdo chce říká co chce, vypadá pořád nadějněji než většina chystané produkce a má pořád reálnou šanci stát se hitem, blockbusterem, grafickým opusem a kdo ví, čím ještě. Už to asi nebude taková revoluce, ale koho to dnes zajímá. Hlavně když se budou dobře bavit začátečníci i zkušení harcovníci, a přesně to nesmírně talentovaný a vypracovaný personál Valve Software slibuje. Vzhledem k novým vypuštěným informacím by bylo neodpustitelné, abychom vás o této nadějné pecce obsáhle neinformovali.
Původní Half-Life nás v roce 1998 zaujal především vynikajícím, originálním a obšírným příběhem, což bylo na tu dobu, minimálně v žánru akcí, víceméně nevídané. A světe div se, ani úspěch prvního dílu nepřinutil vývojáře v dlouhodobém horizontu vyzdvihovat dějovou linku nad béčkovou úroveň. Ani autoři Far Cry se v tomto směru nepoučili. Budeme si tak muset počkat právě až na druhý díl „polovičního života“, který přijde opět s požadovaným důrazem na pořádnou story. V otázce hlavního hrdiny se nemusíme bát žádných změn. Přes všechny předsudky se vědec Gordon Freeman stal natolik oblíbeným, možná i pro svou lidskost, že by jeho střídání bylo nesmyslným pobouřením hráčské obce. Každopádně, s laboratořemi Black Mesa to nedopadlo dvakrát nejlépe, tudíž se do nich s největší pravděpodobností nepodíváme. Dějištěm všeho důležitého se stane fiktivní město City 17 s přilehlými oblastmi, kam se Gordon dostane na požádání záhadného a z prvního dílu známého G-Mana. Město, až nápadně připomínající východoevropské metropole v čele s Prahou říznuté futuristickými prvky, zažije stejně jako pár dalších příliv nevítaných návštěvníků z jiné dimenze. A je to opět tady. I když zatím neznáme přesné souvislosti, které si tvůrci logicky nechávají jako zlatý hřeb samotné hry, již nyní víme, že potkáme dobře známého vědce Elliho, jenž přišel o nohu a nyní si vypomáhá pěknou protézou. Mnohem důležitější je však skutečnost, že se střetneme s jeho pěknou dcerkou Alyx, jíž je vyhrazena hodně důležitá role.
Mnohdy vám pomůže v boji a dá nejednu cennou radu. Navíc se s ní otevírají dveře vtipnému špičkování i pokročilejší spolupráci. Již nyní je jasné, že budeme mít co do činění s velkou spoustou NPC postav a s jejich valnou většinou bude možné konverzovat a dočkáme se i dalších interakčních serepetiček. Rozhovory by se měly dělit na důležité a víceméně zbytečné, přesto však nemalou měrou dodávající na atmosféře. Half-Life 2 klade značný důraz na kooperaci, ať už náhodnou nebo předem naskriptovanou. Velkou roli si tak zahraje například Barney, hlídač z minulého dílu, nebo kněz Gregory, kterého potkáme na opuštěném a hororový nádech vyvolávajícím hřbitově. Ti a mnozí další budou bojovat po našem boku za společnou nebo vlastní věc. Prakticky na každém rohu pak budeme zakopávat také o bezejmenné bojovníky, jakési milice bránící své domovy před invazí. A vězte, že boj v jejich hloučku proti obrovským bestiím patří ke skvělým zážitkům. Když už jsme u nich, nemůžeme nezmínit propracovanou, nenaskriptovanou umělou inteligenci. V tomto případě se nemusíme spoléhat jen na sliby, ale opravdu chytré chování i základních vojáků jsme měli možnost vidět v mnoha videích. Týká se to jak spolubojovníků, tak i četných protivníků. Elitní komanda zvládají chytré strategie a efektně je přizpůsobují danému prostředí. Dokáží se krýt za všemožnými překážkami, obkličovat a v případě potřeby i utíkat. Často mají vůdce, který efektně koordinuje jejich postup, což znamená, že by se vaše zvýšená pozornost měla zaměřit právě primárně na něj. Velcí vetřelci operují povětšinou po jednotlivcích, to ale vůbec neznamená, že by měli být nějakým lehkým soustem, ba právě naopak. Souboje s nimi se prý budou takřka rovnat velkolepým bitvám s bossy v ostatních hrách a vzhledem k tomu, že je Half-Life 2 nabídne na plynulém pořádku, máme se na co těšit.
|
Co se týče typů nepřátel, nemusíme se vůbec bát jejich nedostatku, jelikož tvůrci si s nimi dávají pěknou prácičku. Dostavit by se tak měla nejen kvantita, ale i potřebná kvalita v podobě jejich rozdílnosti, ať už vizuální nebo funkční. Setkáme se jak se slizkými obludami či jejich technologickými vymoženostmi, tak i všemi možnými druhy vojáků. Na E3 jsme například viděli jakési nezničitelné koule, které poletovaly na určitých místech a permanentně na hráče útočily. Jejich zákeřnost spočívala v tom, že nešly nijak zničit, maximálně je možné před nimi uhnout, avšak ve spojení s bojem s ostatními neřády nejde o nic jednoduchého. Na každého z nich nebo jimi tvořené skupinky by měla platit zcela odlišná taktika, jíž se v průběhu hry naučíme efektně využívat. V HL 2 bude více než v jakékoliv jiné akci z vlastních očí fungovat obezřetný postup i zapojení mozkových buněk, což sice znevýhodní hráče odkojené na Doomu a pokračující v Painkilleru, na druhou stranu to dodá kýžené napětí, které se v podobných hrách vyskytuje čím dál tím řidčeji a věřím, že si ho až na výjimky všichni oblíbí.
Jen stěží bychom si mohli nechat pro sebe natolik důležitou součást hry jako je samotné nádobíčko hlavního hrdiny. Samozřejmě se můžeme těšit na futuristické obdoby samopalů, pistolí, brokovnic se sekundárními módy střelby a na scénu se jistojistě vrátí i starý dobrý hasák, který však tentokrát dojde mnohem většímu využití. Napětí v srdcích hráčů teď vyvolávají spíše nové speciální kousky, jako je manipulátor, s jehož pomocí není problém uchopit i těžší věc a vrhnout ji třeba proti nepříteli. Díky němu si také můžeme přivlastnit zmíněné nepříjemné koule a využít je v náš prospěch. S jeho pomocí údajně půjde konvertovat slabší nepřátele na svou stranu, i když ještě není jisté, jaké optimalizace se tato serepetička dočká, jelikož v případě, že by fungovala bez jakékoliv šťávy, chcete-li munice, stala by se až nepříjemně silnou, tudíž očekávejme její výrazné šetření. Valve Software si ta největší překvapení chce schovat až do samotného vydání, takže se ještě máme na co těšit, jelikož fantazie jim opravdu nechybí.
|
Vynikající zprávou pro všechny je jistojistě přítomnost říditelných vozidel, s nimiž si díky propracovanému fyzikálnímu enginu, o němž je řeč níže, užijeme obří porci zábavy. Sice se nebudou chovat kdovíjak realisticky, spíše arkádově, aby jejich využívání nebylo frustrujícím, ale i tak je pocit z jízdy více než impresivní. Můžeme se těšit na různé druhy bugin, jeepy, omlácené přepravníky, vznášedla i další prostředky provozu budoucnosti. Často do nich nebudeme usedat sami, nýbrž s nějakým tím parťákem po ruce, který se postará o jednu ze složek správného využití. Buď to bude řízení či střílení, zatímco vy zastanete práci druhou. A ani protivníkům nebudou vozidla znepřístupněna, což dává velký prostor pro boje mezi nimi. Nepřátelé by měli disponovat dokonce vrtulníky i dalšími ryze vzdušnými přístroji a není vyloučeno, že se do některých z nich podívají i hráči.
Samotná akce by měla představovat zcela novou zkušenost, která si s dosud viděnými vůbec nezadá. Půjde totiž o mix městského boje, zajímavých interiérů i rozsáhlejších plání. V každém z případů budeme muset zvolit jinou taktiku a rozhodně neuspějeme s bezhlavým postupem proti četným nepřátelům. Ve městech si zabojujeme na barikádách, právě především s mnoha pomocníky. Tyto bitky vypadají opravdu úchvatně, zvláště ve spojení s takřka plně zničitelným prostředím. Tak například, když se dobře známý Strider prochází a likviduje lidi, dělá sám o sobě nepěknou paseku. Není pro něj problémem zrušit mostík nebo menší budovy. V případě, že jednu z klíčových bašt budou obývat nepřátelští vojáci, není možné, abychom před ni naběhli, jelikož by to znamenalo hodně rychlý a smutný konec. Mnohem chytřejší je obejít ohnisko okolo několika bloků zadem, vpadnout protivníkům do zad a ladně je zlikvidovat.
Současnými hrami hýbe propracovaná fyzika a jen těžko bychom si dnes mohli představit vznikající titul bez jejího řádného implementování. A ani HL 2 nezůstane stranou trendů, ba právě naopak, uvede Newtonovy i zákony dalších protřelých fyziků do doposud nevídané praxe. Interaktivita prostředí bude prostě ohromná, přičemž ustřelení lanka s železnou bednou patří mezi ty nejméně spektakulární kousky. Je jasné, že se podobné vychytávky budou využívat v hratelnosti jedna báseň, a je tomu tak jedině dobře. Pokud se například ocitnete v místnosti a začnou na vás dotírat nepříjemná monstra, není nic jednoduššího, než že ke dveřím nanosíte co možná nejvíce krámů, aby se do nich vetřelci dostali co možná nejpozději a vy měli alespoň nějakou šanci na záchranu v podobě NPC pomoci. Kupodivu barikáda funguje, ale může se klidně stát, že protivníci dveře i se vším harampádím vyrazí, což je zpracováno velice efektně. Jedním z předváděných vrcholů je zřejmě ovládání magnetického jeřábu, který se chová naprosto realisticky, i když jsme s ním zatím neměli tu možnost v reálu pracovat. Každopádně je jasné, že si s ním užijeme spoustu srandy, vždyť, kdo by si nevzal pěkný kontejner a nemrštil jím proti nepříjemným protivníkům? A co teprve, když si přitáhnete vojáka přijíždějícího v bugině! Ten asi nebude mít moc velkou radost. Na E3 jsme se přesvědčili, že celková zničitelnost prostředí jde nejdále od dob akce Red Faction. Sice není možné zničit prakticky celý level, avšak při jejich značné rozlehlosti se vyřádíme dosyta. Zbořitelné jsou mosty, viadukty, podchody i nějaké ty baráky. Nutno dodat, že ani nepřátelská monstra se s jejich obcházením nepářou a jdou přímo skrz ně.
Grafika – jedna ze stěžejních věcí, na níž minulý rok stavěli tvůrci propagaci. Člověk by ani neřekl, kolik se toho za tak relativně krátkou dobu může změnit. Navzdory všem předpokladům vyšel Far Cry s překvapivě úžasným technickým zpracováním a v jeho světle, chcete-li stínu, už HL 2 nevypadá vůbec tak zázračně jako kdysi. Abyste mi nerozuměli špatně, pořád jde o titul patřící do úzké špičky, jen nám již při sledování prezentace nespadla čelist. Stejně jako ve zmiňované konkurenci se můžeme těšit na pěkné rozsáhlé levely, především pak ty venkovní, kdy budeme moci dojít k jakémukoliv objektu, který z určitého místa uvidíme, což je jedině potěšitelné. Textury patří k těm nejlepším, co kdy byly vytvořeny, jsou totiž opravdu ostré, realistické a vybavené vysokým rozlišením. Kapitola sama pro sebe jsou obličejové animace, které pořád ještě nemají konkurenci. Vyjadřování emocí je jejich prostřednictvím hračkou. Stejně se dá mluvit o samotných modelech postav, které se mohou pyšnit takřka deseti tisíci polygony. Velice pěkně je například vypracovaný vědec Elli s náležitou protézou místo nohy, na níž navíc kulhá. To všechno ale něco stojí a v tomto případě mám na mysli hardwarové nároky, které rozhodně nebudou z nejmenších, i když již teď tvůrci slibují nesmyslná minima. Jako kuriozitu bych uvedl, že před rokem tvůrci zmiňovali jako základní požadavek kartu úrovně TNT 2, dnes to je něco kolem GeForce 3, ovšem ani s její pomocí si mnoha detailů neužijete. Optimem tak budou karty předchozí generace, tedy kousky jako GeForce FX 5950 nebo Radeon 9800. Za zmínku ještě stojí, že to všechno bude pohánět zbrusu nový Source engine, jehož licencování jiným vývojářům již probíhá.
|
Half-Life bez modařské scény by byl jen poloviční a je hodně diskutabilní, zda by se o něm ještě dnes mluvilo, nebýt takových modifikací, jako Counter-Strike, Day of Defeat či Natural Selection. Nejen že ho tyto přídavky vynesly na progamingový trůn, ale získaly mu i nehynoucí popularitu mezi širokou veřejností, vždyť nové a nové mody pořád vznikají. A v neposlední řadě na některých modech chytří obchodníci z Valve vydělali nemalé peníze. Jde o retail verze CS a DoD. Navíc nedávno vyšla singleplayerová mutace CS – Condition Zero, která sice propadla, ale známé jméno nějaké ty chechtáky jistojistě zařídí. Byla by tedy hloupost, kdyby tvůrci do hry nezařadili editory, s nimiž sami pracovali. Obšírná nápověda je již samozřejmostí, a tak už dnes jsou hotovy desítky zajímavých konceptů na nové mody, což se v historii snad nikdy nestalo, vždyť samotná hra ještě nevyšla! Je tak zcela jasné, že se dočkáme takového množství modifikací, z nichž bude výběr hotovou radostí. Jde jak o přídavky pro jednoho, tak i více hráčů, tudíž si vybere skutečně každý. O CS 2 se zmiňujeme v samostaném infoboxu.
|
Tak a jsme na konci obsáhlého povídání, které vám, jak doufám, přiblížilo Half-Life 2 ze všech možných úhlů. Myslím, že je pořád na co se těšit, ač už to všechno možná nevypadá tak zázračně. Vynikající příběh, spousta NPC postav, nápadité zbraně i nepřátelé, možnost využití dopravních i bojových prostředků a v neposlední řadě podpora modařské scény, která má moc prodloužit zábavu mnohonásobně. To všechno a ještě mnohem více můžeme bez problémů čekat, Valve Software nepatří k vývojářské špičce jen tak. Zajímavý bude souboj s DOOMem 3, i když každý z titulů směřuje trochu někam jinam, přesto půjde o bitvu ve velkém stylu.
|
Index očekávání: 9/10