Sony v Londýně představilo nový přírůstek do rodiny závodních her Gran Turismo s podtitulem Sport. Hra se zaměřuje na multiplayer a soutěžní hraní. V zádech má vedle kvalitního závodního základu mimo jiné i podporu Mezinárodní automobilové federace (FIA), což je určitě skvělý úspěch, ale běžnému hráči to asi bude dost jedno.
Tiskovka ostatně vyvolala řadu otázek. Například proč dobrá čtvrtina času připadla prezentaci fotorežimu. V něm bude k dispozici snad tisíc různých lokací, kam můžete umístit auto, vyfotit ho a na snímek aplikovat nejrůznější úpravy, například upravit expozici, zaostřit/rozostřit popředí/pozadí nebo zoomovat. Dají se s tím vytvořit fakt parádní obrázky, ale asi to není něco, kvůli čemu byste si kupovali závodní hru.
Představení závodů Gran Turismo Sport v Londýně
Rozpaky budí i pouze 137 vozů a 27 tratí v 19 prostředích. Respektive takto: pokud k tomu budeme přistupovat jako ke klasické „ochutnávce“ před vydáním řadového dílu, jsou to čísla více než dostatečná.
Ale trochu zamrzí, že nemalá část aut budou vlastně jen koncepty. I ony samozřejmě vypadají parádně a jsou to pořádná žihadla, ale faktem je, že koncept může jezdit jakkoliv, protože tu není srovnání s reálem. Až by se mohlo zdát, že se nám studio Polyphony Digital snaží nenápadně naznačit, že trošku nestíhají zpracovávat parametry reálných aut, tak prostě jízdní vlastnosti nastříleli od oka ke konceptům.
Auta jsou ve hře rozdělena do čtyř tříd, přičemž jde o ty vyšší kategorie. Jsou tu samozřejmě i slabší vozy, ale takové ty pravověrné „nákupní tašky“ tady podle všeho nenajdeme. Prohánět se s nimi budeme na městských tratích (Tokyo), klasických okruzích (Brands Hatch), amerických oválech a samozřejmě nesmí chybět ani legendární dlouhý Nurburgring alias Nordschleife. Slíbeny jsou i rallyové tratě, ale otázkou zůstává, kolik aut z nabídky pro ně bude vhodných. Jasně, dá se tam určitě jezdit i s Le Mans speciálem, ale v universu Gran Turismo to zcela jistě nebude to pravé.
Gran Turismo Sport
Ačkoliv je hra jednoznačně orientovaná na multiplayer (dokonce má obsahovat i hraní na rozdělené obrazovce pro dva hráče), bude obsahovat i režimy pro jednoho. Kromě rychlých závodů v režimu Arcade tu bude i mód Campaign, což je víceméně to samé, čemu se v GT dosud říkalo GT Mode. Počítá se i se školou jízdy pro začátečníky, v režimu Circuit Expert budete pilovat jízdu na konkrétních tratích a chybět nesmějí ani klasické řidičské licence, kterým se teď říká Mission Challenge. Slovo licence totiž na prezentaci zaznělo jen v souvislosti s FIA.
O víkendech totiž budou probíhat závody právě pod záštitou FIA a ve hře bude možné získat tzv. FIA Gran Turismo Digital License. Zaznělo, že to má lidem usnadnit vstup do skutečných závodů, ale popravdě si to nedokážu moc představit. Sony a Polyphony sice už roky organizují akce těsně spojené se skutečným závoděním a pár elitních hráčů už se od televize do závodního vozu dostalo (ostatně i v Londýně se ukázal Lucas Ordoňes, který to od GT3 dotáhl až do závodního týmu Nissan), ale mám zkrátka pocit, že v této fázi prezentace jsem asi něco přeslechl. Ale tak jako tak, tato věc je zatím potvrzena jen v několika málo zemích a Česko mezi nimi pochopitelně chybí.
Gran Turismo Sport
Ale nejen oficiálními FIA závody bude on-line závodník živ. Dalšími dvěma důležitými pilíři budou dvě globální ligy: Nations Cup a Manufacturer Fan Cup. Z názvů je zřejmé, že v jednom budou hráči závodit pod vlaječkami svých států, zatímco ve druhém s logem oblíbené automobilky na hrudi. V obou případech postupně vykrystalizují ti nejlepší z jednotlivých regionů (Amerika, Evropa a Střední východ, Asie a Oceánie), a ti se pak utkají ve velkém světovém finále.
Pro nováčky a ne úplně fanatické hráče tu pak bude Nissan Academy. Pod tímto již z dřívějška známým názvem se skrývá mód, který bude hráče dělit podle věku, lokality a dalších parametrů. „Režim Nissan Academy je vhodný pro hráče od sedmi do sedmdesáti let. Dělení do tříd dovoluje zvítězit každému,“ řekla k tomu z pódia živoucí legenda závodních her a hlavní postava za značkou GT Kazunori Yamauchi. Těžko zatím usuzovat, jak to bude fungovat v reálu, ale takto na papíře to vypadá jako nebývale vstřícný krok od značně tradicionalistické a místy snad i lehounce komisní značky.
Gran Turismo Sport
A jak se to hraje? Samozřejmě skvěle, vždyť je to přece Gran Turismo a to má velmi kvalitní základ už od prvního dílu. Trochu mě sice překvapilo, že ohledně hratelnosti či fyzikálního modelu nepadlo na tiskovce vlastně ani slovo, ale na druhou stranu jsme si to mohli vyzkoušet sami.
Soupeři jsou zase o něco „příčetnější“, takže se dokážou slušně bránit předjetí a zároveň docela agresivně předjíždět, aniž by do vás bezhlavě remplovali. Zároveň je to i na nejnižší obtížnost docela výzva. Prvních několik aut sice předjedete s prstem v nose, ale se dvěma, třemi jezdci v čele si i docela zazávodíte. Samozřejmě to není nic nepřekonatelného, ale vyhrát závod zkrátka není úplně triviální. Na vyšších obtížnostech samozřejmě závodíte hned od začátku. Zejména pokud tedy hrajete na DualShocku.
Gran Turismo Sport
Každá chyba v práci s plynem či ovládáním se projeví ustřelením, nedotočením a dalšími symptomy nedokonalého řidiče. Na druhou stranu můžeme v plné verzi očekávat standardně bohatou nabídku asistencí, které hraní zjednoduší, ale samozřejmě nedegradují. V demu například chyběla možnost nechat si vyznačit brzdné body, což by se určitě hodilo, protože člověk v paměti úplně nenosí načtený okruh Brands Hatch. Takže to chtělo pár vcelku tragických jízd na rozkoukání.
Je ovšem zřejmé, že tentokrát to zase o kousek více bude chtít volant. Jasně, v hale, kde celou dobu vyhrávají trendy písničky, jejichž žánr neumím zařadit ani přibližně, tudíž člověk ani neslyší motor, není soustředění na závod úplně ideální, ale přesto jsem občas ovládací páčkou kvedlal podstatně více, než bych čekal. Osobně mě to trochu mrzí, protože jako starý bratr zpátečník mám zkrátka rád hry, které si člověk dokáže užít i se „základním vybavením“. Ale je jasné, že pokud si série Gran Turismo už vcelku dlouhodobě klade za cíl selektovat ty nejlepší hráče světa, tak zkrátka nemůže jít jinou cestou.
Gran Turismo Sport
A přestože jsem založením ortodoxní singlista, nakonec musím pochválit i ten příklon k soutěžnímu hraní. Součástí londýnského odhalení totiž byl i turnaj nejlepších hráčů, který se promítal i na plátno a obrazovky v hale, a bylo se na co dívat. Když se ke kroužení šestnácti hráčů přidají dynamické prostřihy a velmi dobré zvuky závodní vřavy, tak to občas působí skoro jako přenos v televizi. Snad poprvé v životě jsem se přistihl, že mě baví sledovat, jak hrají jiní. Takže až se po vydání objeví nějaký „GT TV kanál“, určitě mu dám šanci. A ano, i ti dva blbečci odkudsi z YouTubu k tomuto výbornému dojmu nemálo přispěli decentním komentářem, přestože v pauzách mezi závody byli na zabití.
Trochu otázkou zůstává ještě grafika. Ta je na první pohled vynikající, ale na druhý už tolik ne. Auta vypadají bez výjimky nádherně, ta jsou tady zkrátka na prvním místě a ta se neodbývají. Ale přestože Kazunori Yamauchi zdůraznil, že okruhy známé z minulých dílů jsou graficky přepracované na novou generaci konzolí, občas se tu objevil poněkud krabicoidní objekt, jinde zase podivně „jednobarevná“ plocha, které by prospěla detailnější textura nebo jemnější nasvícení.
Gran Turismo Sport
I to je jeden ze střípků, které posilují můj dojem, že práce na novém řadovém dílu nepostupují tak rychle, jaká byla původní představa. Na druhou stranu, když si tuto hru představím obalenou další tisícovkou aut, několika desítkami dalších tratí a pár dalšími režimy, které si třeba ani neumíme představit, ale které v Polyphony velmi pravděpodobně kutí, pak bych se na to docela dost těšil. Pak to totiž dostane nálepku Gran Turismo 7 a asi netřeba pochybovat o tom, že to bude další nekonečná jízda. V tuto chvíli není vůbec jasné, jak dlouho si na ni počkáme, ale na Gran Turismo Sport budeme v Evropě čekat do 16. listopadu letošního roku.
