Nikdy jsem nehrál žádný díl Ghost Recon, ať už v jeho původní taktické podobě, nebo v jeho akčnějších variacích, jako byl třeba Future Soldier. Po pravdě až teď při rešerši k psaní článku zjišťuji, koho tolik vůbec v této sérii vyšlo. A moje ignorance by patrně trvala dál, kdybych díky lehkému zmatku na stánku Ubisoftu neskončil místo na prezentaci posledního Assasin’s Creed právě v sousední místnosti s Wildlands. Ale rozladění mi nevydrželo dlouho.
Umění prezentace
Pokud bych měl vybrat nejlepší prezentaci letošní E3, mám vcelku jasno. A kdybych měl vybrat nejlepší prezentaci, jakou jsem v životě viděl, nemusím přemýšlet o moc déle. V malé místnosti seděli čtyři týpci, každý na svém monitoru hrál svou vlastní hru. Uprostřed mezi nimi pak byla obří obrazovka, na kterou se střídavě přepínal obraz od každého hráče.
Ghost Recon: Wildlands
Ghost Recon: Wildlands
Vtip byl v tom, že to z počátku vypadalo, jako by každý hrál když ne jinou hru, tak alespoň jiný level. Jeden lezl po horách, další se protloukal džunglí, třetí zevloval v malé vesnici a čtvrtý byl uprostřed pouště.
Představení měli na starosti rovnou dva moderátoři a jejich naučené vystoupení připomínalo spíše show než obyčejnou předváděčku nové hry. Hlasem jako vystřiženým z filmových trailerů jsme se dozvěděli, že je to první hra s otevřeným světem na motivy Toma Clancyho a rovnou také nabídne ze všech ubisoftích her svět největší.
Po experimentech se zasazením do blízké budoucnosti plné vědeckofantastických propriet se tentokrát vracíme rovnýma nohama do reality. Konkrétně do Bolívie rozvrácené válkami drogových kartelů, kam americká vláda, znepokojená eskalujícím násilím, vysílá elitní tým „Ghosts“ s cílem situaci uklidnit. Sporný politický charakter vměšování se do záležitostí cizího státu ponechme nyní stranou a podívejme se na samotnou hru, která vypadá vyloženě fantasticky.
Klíčové slovo: kooperace
Mise, kterou nám pánové předvádějí, je v podstatě klasická přepadovka s cílem osvobodit vězně, kterého se povstalci chystají popravit. Jak cíle dosáhnete, je na vás. První úkol je tedy zjistit, kde zajatec vlastně je. Hráč nacházející se v džungli volí poněkud primitivní, avšak účinnou taktiku: jednoduše to z někoho vymlátí. Ale cest ke stejné informaci je mnoho, od leteckého průzkumu pomocí dronů až třeba po krádeže dokumentů z nepřátelských základen.
Ghost Recon: Wildlands
Zajatec se nachází v přísně střeženém táboře na úpatí hor, jako nejlepší plán se tedy jeví útok ze vzduchu. K tomu je však potřeba někde ukrást vrtulník. A tady přichází konečně ke slovu ona tolik zdůrazňovaná spolupráce. Tým se rozděluje na dvě části: jedna skupina infiltruje nedaleké městečko a skryta v davu se nenápadně blíží k chráněnému letišti, zatímco ta druhá to vše pozoruje přes hledí odstřelovačích pušek z nedalekého kopce.
Určitě všichni znáte ty předskriptované situace z her typu Call of Duty, kde vás přes vysílačku vede vzdálený hlas a vy ho musíte přesně poslouchat, jinak vás hra potrestá. No a následující scéna vypadala hodně podobně až na to, že vše byla čirá improvizace.
Tým ve vesnici se rozděluje a potichu likviduje hlídající stráže. Snipeři jim hlásí, odkud hrozí nebezpečí, případně je sami zlikvidují. A ve chvíli, kdy dojde k prozrazení, se pak všichni navzájem kryjí a spolupracují. Díky střídavému přepínání obrazu na hlavní obrazovce sledujeme stejnou situaci z různých pohledů všech členů týmu a výsledek připomíná špičkový akční film.
Upadlou dolní čelist ani nemá cenu sbírat, protože navazující útok na horský tábor je snad ještě působivější. Na explozivní výsadek a následnou honičku, kdy jeden hráč řídí ukradené auto, druhý sestřeluje ze zadního sedadla najíždějící motorkáře a o těžší pronásledovatele se postará pomocí rotačního kulometu duo ve vrtulníku, můžu říct jen jediné: Wow!
Návrat do reality
Prezentace byla tedy perfektní, ale po opadnutí prvotního nadšení se mi hlavou honí spousta otázek a pochybností, na které mi už ovšem nikdo neodpoví. Největší obavy vzbuzuje fakt, že jedna věc je několikrát opakovaný a naučený postup party profesionálů, něco jiného pak skutečná spolupráce party kámošů, kteří nejsou tak dokonale koordinovaní. A to ani nemluvím o zmatku s náhodnými hráči nalezenými přes internet. Obávám se, že v ten okamžik se vše změní jen ve vcelku obyčejnou týmovou střílečku, kde si každý jede jen na své triko.
Ghost Recon: Wildlands
Ghost Recon: Wildlands
Další potenciální nebezpečí vidím v pojetí otevřeného světa á la Ubisoft, které se mi už pomalu začíná zajídat. Dobývání nepřátelských základen, lezení po majácích, objevování mapy, hromadění lepšího vybavení, to vše je fajn, ale posledních pár let díky Far Cry, Assassin’s Creed a Watchdogs už poněkud okoukané. A z toho, co jsem na prezentaci viděl, to na nějakou větší originalitu nevypadá.
Ghost Recon: Wildlands vypadají na první pohled fantasticky. Ale aby vše plně zafungovalo, kladou na hráče daleko vyšší nároky, než je v dnešní době zvykem. V plně spolupracujícím týmu lidí, kteří se znají a jedou na stejné vlně, to bude zřejmě bomba. Jak se pobaví zatvrzelí samotáři, není zatím jasné.
