Když od pokračování nějaké hry očekáváte hodně a dostanete více, než jste čekali, je to obvykle vzácnost. Vývojářům Epicu se to jednoznačně podařilo u druhého pokračování Gears of War, minimálně při první prezentaci gameplaye.
Odpálení pumy v podzemí Locustů se zdařilo, podzemní monstra si vedou nadále skvěle.
Původní Gears of War je hra kontrastů. Obrovský úspěch, ale když hru dohrajete, ptáte se proč vlastně. Proč přes čtyři miliony lidí šly a koupily právě tento titul? A přesně tady je její kouzlo. Jdete se ptát až poté, co se hrou skončíte. Protože vás celou dobu drží, s bezmeznou drzostí vám vystavuje na odiv své chyby a vy přesto nevstanete, nevyměníte disk za jiný, nebo nejdete prostě ven. Hrajete a hrajete a hrajete. Je vám putna, že dějová linie téměř zcela absentuje, logika se ztrácí, nevadí vám, že gong oznámí příchod nepřátel a další konec bitky. Přejdete s mlčením fakt, že hlavní hrdina je přibitý k zemi a ohraničený neviditelnými zábranami, takže jediné, co zvládne, je rozplácnout se o zeď či balvan a zpoza krytu střílet. Protože vy přesně toto děláte. Odstřelíte finálního bosse generála Raama, vůbec neřešíte, odkud to monstrum získalo generálský titul a těšíte se na druhý díl.
GAMEPLAY VIDEO
A ten se dostaví s arogancí sobě vlastní. Gameplay trailer stáhnete a prohlížíte s nadšením několikrát po sobě, ve zpomaleném režimu, snímkujete si. Je vám jasné, že Epic si z vás opět svým způsobem dělá blázny, ale jste mu vděční. Protože Gears of War 2 mají šťávu, mají atmosféru a je úplně putýnka, že hlavní hrdina Marcus Fenix se vlastně pohybuje jen po pár metrech čtverečních, že desítky Locustů na zemi jsou krásnou kulisou a ne skutečnými vojáky a že gigantický Brumak vedle vás a pak proti vám je víceméně pro efekt, než abyste s ním svedli lítou bitvu, vyžadující nápady. O to tady totiž vůbec nejde. Epic dobře pochopil, oč jde. O to, postarat se o takovou porci vizuální a atmosférické hostiny, že se nijak nestaráte o opět poměrně mizivou logiku. Bravo, Cliffy, pochopils, že pocit autentického prožitku pobytu v neskutečnu je to, co se počítá. Před tebou to pochopil tvůrce jiného GoW, David Jaffe při tvorbě God of War her. Dejte sem charismatického hrdinu, co nejfantastičtější, ale uvěřitelné prostředí a akci v tom nejkrásnějším hávu.
Ale zpět k druhému dílu. Odpálení pumy v podzemí Locustů se sice zdařilo, ale podzemní monstra si vedou nadále skvěle. Jsem osobně zvědav, zda se v druhém dílu scénáristé budou namáhat vysvětlit jejich původ. Nadále tipuji, že se projeví inspirace Strojem času, knihou H. G. Wellse z roku 1895 (!!!), jejíž autor předpokládal, že se lidstvo rozdělí na dvě rasy a během 802 701 let nechal z podzemní rasy Morloků vzniknout nestvůrné lidožravé, přesto však inteligentní netvory, kteří o temných nocích vylézají z podzemí a hodují na půvabné nadzemní rase ovocem se živících Eloiů. Ale zatím obyvatelstvo planety Sera řeší jiný problém, než původ Locustů. Totiž jak přežít. Pamatujete na emergency holes, ze kterých vždy několik těchto nestvůr vylezlo ze svého podzemí, aby vám maximálně zatopilo? V druhém díle již vesele potápí do titánských uměle vytvářených propastí celá města. Markus tedy musí se svým komandem za nimi do podzemí.
Cliffy bere tu i onde. Vyšlo mu to poprvé a zaboduje i podruhé.
Výhoda béčkových scénářů je v tom, že si nemusí režisér příliš lámat hlavu s 
logistikou. A tak v troskách města Jacinto náhle vznikají nové stroje jakým je The Derrick, pojízdná plošina k odpalování dvoumístných sond do podzemí Locustů. Už Edgar Rice Burroughs, otec Tarzana, nechal proniknout do podzemního Pellucidaru svého hrdinu v mechanickém krtkovi, tak proč by si to nemohl dovolit Cliff Bleszinski v Gears of War 2? Kolona vyráží do nádherně designovaného kraje, aby pronikla na správném místě do locustí říše. Vůbec není důležité, zda okolní lesy, krajina a hory jsou či nejsou dostupné, Gears 2 není Crysis, ačkoliv vypadá ještě lépe. Nejde o to, jak se efektu docílilo, ale jakého. A právě gameplay trailer z tohoto prostředí ukazuje, že Epic si zasluhuje uznale poklepat na rameno.
Podzemí. Dantovo peklo plné příšer, monstrozit titánských rozměrů. Nepochybně se setkáme se všemi starými známými, kteří vedle těch nových, s nimiž se za dramatických okolností teprve seznamovat budeme, budou působit jako neviňátka. Velikost se počítá. Mystičnost se počítá. A tak v bojích najdeme nejenom monstra, 
která jako kdyby utekla z nějakého japonského RPG, ale i oživování mrtvol. Locustí mniši mají tuto schopnost. Cliffy bere tu i onde. Vyšlo mu to poprvé a zaboduje i podruhé. Kdo vymyslel locustí samici Berserker, na níž působí pouze dva zásahy laserového děla z orbitální zbraně, pro toho neexistují žádné bariéry a to je skvělé. Nakonec, vychází to Kojimovi u Metal Gearu, tak proč by to nemohlo vyjít i Gears of War 2? Teď ještě zdatně napsaný příběh. Má být prezentován nikoliv animacemi, ale rozhovory přímo při hraní, což nepochybně atmosféře jen přidá.
A pokud jí něco totálně katapultuje, jsou to souboje motorovými pilami. Pokud posledně něco skřípalo jak pouštní písek mezi stoličkami, byl to moment, kdy Marcus rozřezával Locusty motorovou pilou na své pušce. Nejde o zbraň, jde o to, jak byla animace zpracovaná. Locusté se většinou nechali trpně rozřezat na kousky a hotovo. Vidět ale duel na motorové pily, to je ten správný adrenalin do srdeční chlopně. Jistě, stačí rychle mačkat dvě tlačítka, ale nepochybně to bude jeden z 
fenoménů, o kterých si hráči budou vyprávět hodiny. Že je Marcus chlapák, to víme, ale přece jen moment, kdy popadne tělo Locusta, do kterého nasypal zásobník, aby si z něj udělal živý štít, ukazuje, že jsme nevěděli jak VELKÝ chlapák to je. Epic totiž neprozřetelně prozradil, že jeden Dron, jak se samec Locusta jmenuje, váží přes 120 kg. Pořád lepší než Berserker s 260 kg nebo Brumak s deseti tunami.
U Gears of War 2 není důležité, zda bude multiplayer v co-op režimu pro čtyři hráče, jak se neustále ohnivě diskutuje na internetu. Důležité je, že bude. Protože vyrazit si do hry s kamarádem je přece jen další plusový bod. I když, ne že by je Gearsy nějak potřebovaly. Představují totiž největší lákadlo Xboxu 360 v tomto roce a tipujeme, že se stanou jednou z nejprodávanějších her roku a po dohrání se budou hráči zuřivě pídit po tom, kdy už bude díl třetí. Ovšem přejme to Epicu. Stejně jako sobě.
Index očekávání: 90%
