Protože vás už nějaký ten měsíc poměrně hojně na BonusWebu bombardujeme screenshoty z připravované akční adventure From Dusk Till Dawn, počítám, že jste nemohli tento titul nezachytit. A protože je zároveň z hororového soudku (a my v redakci horory rádi :-)), tak jsme se hned po vydání hratelné demoverze poprali o to, kdo si ji zahraje a napíše na ni preview. Ne snad že bych vyhrála redakční bitku, ale povedlo se mi kolegy umluvit a podplatit, takže se teď v klidu můžeme podívat, co si pro nás zmiňovaná hra nachystala.
Tak předně je třeba zmínit ten fakt, že námět hry není úplně původní, ale vychází ze stejnojmenného filmu Roberta Rodrigueze, natočeného roku 1996. Hlavních rolí v tomto hororovém dílku se ujali George Clooney, Harvey Keitel a Quentin Tarantino, který ho dokonce podpořil i vlastnoručně napsaným scénářem. Nebudu předstírat, že jsem ten film viděla, když pravda je mnohem smutnější - neviděla. Proto vypustím všechny pasáže, které by se týkaly porovnání filmu a hry, a pustím se rovnou do hry.
Ta je výsledkem spolupráce firem Cryo Interactive a GameSquad, přičemž posledně jmenovaná společnost už se proslavila například akční adventure The Devil Inside, což, jak sami jistě uznáte, nezní jako úplně špatná příprava. Navíc scénář k FDTD píše Hubart Chardot, 
který napsal nejen příběh ke zmiňovanému Devil Inside, ale i k prvním třem dílům série Alone in the Dark. Se zápletkou FDTD to měl sice jednodušší, protože ji nemusel vymýšlet od základů, ale na druhou stranu může být někdy složitější přepracovávat dané téma než vymýšlet kompletně nové.
Hlavním hrdinou je chlapík jménem Seth Grecko, který má jednu takovou zásadní potíž se svým bratrem - musí totiž pykat za jeho zločiny. Seth byl zatčen a uvězněn místo něj a teď se nachází na obrovské lodi s optimistickým jménem Rising Sun. Na samotné lodi však není optimistického nic - je to vězení a velmi dobře hlídané k tomu. A zrovna když je do něj Seth deportován, dojde k nevysvětlitelné události - vězni se změní v krvelačné upíry a začnou na lodi řádit takovým způsobem, že se Seth rozhodne jim to překazit. Bohužel má na to pouze 72 hodin - než loď dopluje do cíle svého určení, do New Orleans (jestli to má nějakou spojitost s voodoo kultem, který je s tímto městem těsně spjatý, to netuším :-)). Příběh se bude před vašima očima odvíjet především pomocí cinematických sekvencí, které poběží mezi jednotlivými úrovněmi a o jejich kvalitě bych řekla asi následující - namluvené solidně, ale postavičky se mi jevily víc hranaté, než by bylo záhodno.
Jak to tak zatím vypadá, FDTD nenabídne alespoň ve svém konceptu nic, s čím bychom se už jinde nesetkali. Se svým hrdinou budete procházet jedním patrem za druhým, a až projdete tím posledním, nejhořejším, jste na konci. Kolik přesně bude pater, to netuším, ale úrovní by měla být rovná dvacítka. Trochu bych se obávala jistého stereotypu - pokud se celá hra má odehrávat v podstatě v témž prostředí, nedovedu si představit, čím lze interiéry věznice oživit tak, aby nebyly stále na jedno brdo. Nicméně lámat nad nimi hůl taky ještě nebudu, možná se autorům skutečně povede vytvořit takové prostředí, kde se nudit nebudeme, a podle všeho by ve hře měly být přítomny i zajímavější lokace jako například kino. To, co je vidět v demu, jsou celkem klasicky vystavěné chodby vězeňského zařízení - šedivé stěny, trubky se sem tam unikající párou, dveře na číselné zámky a do toho všeho ještě blikající rudá světla. Pouze na úplném začátku je k vidění něco zajímavějšího - shluky svíček s mihotajícími se plamínky, oltář s křesťanským křížem a nezbytné krvavé fleky na dlaždicové podlaze.
Na začátku každé úrovně vám bude pokaždé svěřen ještě sekundární úkol, jehož smyslem je zřejmě oživit jednotvárné schéma vraždění. V těchto úkolech obvykle jde o něco 
dalšího - například někoho někam bezpečně eskortovat. Nápomocni vám v tom mohou být i další NPC, které na chodbách potkáte - většinou strážci či pomocný personál. V demoverzi se například poflakuje jeden, kterému zbyla jen jedna horní končetina a jeho hlava je ovázaná krví prosáklými obvazy - ještě štěstí, že tu jednu ruku má, protože vám s ní pomáhá otevírat zamčené dveře. Jeho nezanedbatelnou výhodou je rovněž to, že je nesmrtelný, což je sice podezřelé, ale příjemné - alespoň vás to nezdržuje :-). Jiné NPC vám buďto taktéž pomáhají nebo alespoň zadávají nové úkoly.
Protivníci se pak budou rekrutovat hlavně z upírských vězňů, na které v demu stačil jen taser (což je taková ta věc, která při zmáčknutí vydává elektrické výboje), jenž zastává pozici nejslabší zbraně. Je to poměrně zvláštní, protože původní zvěsti tvrdily, že zabít tyto stvůry bude možné jen přesnou střelou do srdce, případně tím, že jim dočista ustřelíte hlavu. V demoverzi však fungoval taser a fungovaly i vystřelovací hřebíky a velmi uspokojivě fungoval i oheň. Každopádně likvidace pomocí taseru je dostatečně atraktivní podívaná - někde na kolem ležících obrázkách můžete spatřit postavy omotané modrými blesky, tak to je přesně ono. Pochopitelně pouze s tímto vraždícím instrumentem byste si celou dobu nevystačili - v demu je ke shlédnutí všech devět typů zbraní, které zahrnují jednak nějaké ty pušky a pistole, ale i kuši, plamenomet nebo granátomet.
Graficky není FDTD nic moc co vytknout, ale ani co extra pochválit. Musím sice přiznat, že na mém GeForce 2 s 256 MB RAM mi demo chvílemi nepěkně trhalo i v rozlišení 640x480, ale nebylo to nic fatálního. Nicméně vzhledem k tomu, že do vydání konečné verze hry už mnoho času nezbývá, nemají autoři zas tak moc času na to, aby s tím něco udělali. Občas také dochází k tradičnímu nešvaru 3D akčních adventure a to k neposlušné kameře - když totiž bez předchozího varování vyjede ke stropu a začne bitku zabírat seshora, může se u některých jedinců projevit slabší dezorientace. Na druhou stranu se mi za celou dobu hraní nestalo, že bych při souboji neviděla na protivníka, což je vlastně to nejdůležitější. Líbit se vám nejspíš budou i pozůstatky po přestřelkách, kdy stěny zůstávají ozdobené dírami po kulkách, případně očouzené od plamenů. Sympatickou vlastností je i možnost přepínání perspektivy - můžete si tak kdykoliv vybrat, jestli je vám zrovna milejší perspektiva z pohledu vlastních očí nebo z pohledu třetí osoby. Poslední specialitou je možnost matrixovského zpomalení pohybu jako v Maxi Paynovi, která má dokonce čtyři stupně rychlosti, ale bůhvíproč mi nepřipadala ani zdaleka tak efektní jako u Maxe (možná je to proto, že Seth nedokáže tak pěkně skákat).
Závěrečné slovo se proto ponese v následujícím duchu - protože mě osobně demo nijak zvlášť nezaujalo, nečekala bych od FDTD žádné zázraky ani žánrové převraty, ale spíš spoustu střílení a nezbytných vyhřezlých vnitřností. Puzzly se budou nejspíš po většinu času omezovat na hledání možností, jak otevřít další dveře, ale čekáte snad od akcí něco jiného? Pokud tedy neberete slovo "adventure" ve spojení s FDTD vážně, tak se nejspíš můžete těšit na září, kdy by se tahle hra měla objevit ve své finální podobě. Do té doby si aspoň můžete vyzkoušet hratelné demo.
