|
|
možností vést sedm velkých národů a obrovskou variabilitou budov, jednotek a úkolů misí.
Obecně pokryjí Empires: Dawn of the Modern World tisíc let lidských dějin, počínaje středověkem a konče v době moderní, přičemž čas bude rozdělen do pěti věků, v nichž budou zpřístupňovány nové technologie a upgradovány jednotky. Jednotlivé národy budou značně diferenciovány, ještě více, než je obvyklé, takže Angličané budou mít silnou ekonomiku a střelecké vojenské jednotky, Korejci budou zase početní a do rukou dostanou nekonvenční zbraně. Pro jednoho hráče budou přichystány samostatné scénáře, skirmish, ale hlavně epické kampaně, z nichž dvě mise byly k otestování i v singleplayerové demoverzi.
|
První z nich se odehrávala ve středověku, v období války mezi Anglií a Francií. Richard Lví srdce se v ní na výpravě na nepřátelském území dozvídá, že jeho otec – král Anglie – zemřel, s největší pravděpodobností rukou úkladného vraha, a on se tak stává nejvyšším mužem monarchie. Není ale čas oslavovat, je třeba pokračovat v boji. Vtom přichází nečekaný posel od krále Filipa, nabídka míru. Richard se vypravuje do blízkého kláštera, kde na něj k jeho překvapení nečeká žádná léčka. Komplikace přijdou až ve chvíli, kdy se dozví, že ho zradil jeho spojenec držící hrady na Loiře – zrovna ve chvíli, kdy má po řece přijet královna…
Druhá pak začíná pohledem na setkání politických špiček taktéž středověké Koreje. Na jejích jižních březích se vyloďují početná japonská vojska, která Korejce převyšují deset ku jedné. Žádají si jen průchod do bohaté Číny, ale je zřejmé, že kudy projdou, budou lidé trpět, vesnice budou páleny – a dost možná na místě zůstanou okupační síly. Je třeba se bránit, ale na otevřený boj není ani pomyšlení. Snad by se mohlo povést udržet opevněné hrady
a zatarasit před japonskými silami klíčový průsmyk…
Jak vidno, scénář obou misí je velmi rozmanitý. Příjemně překvapí, když mise namísto tří slov začíná dlouhou cut-scénou, v níž hráč dostane historické pozadí a je uveden do prvního úkolu, ještě lepší je pak neustálé pronikání děje přímo do průběhu mise, kdy hráč plní úkoly postupně, zjišťuje nové skutečnosti a sleduje další a další animované sekvence. Zkrátka a dobře – nenudí se. Prostor je však i na bojovou taktiku a dostane se i na poklidné minuty budování základny, těžby a výroby jednotek.
Kdybychom ze hry abstrahovali čistě jen systém, kterým se řídí, vyšla by víceméně čistokrevná RTS. Na začátku vůdce národa postaví ekonomické budovy, začne těžit několik druhů surovin (kámen, zlato, dřevo…), pak přidá vojenská cvičiště a výrobny dobývacích zařízení, vyprodukuje něco jednotek, vyšle je k nepříteli, svede megalomanskou bitvu a pokoří ho, nebo to zkusí později znovu.
|
Ani zpestřující prvky nejsou nijak objevné – jednotky získávají zkušenosti, čas od času se na bojišti vyskytne nějaký ten hrdina či generál, který přidává bonusy okolním vojákům, taktika počítá s vlivem terénu a morálky jednotek, ve skirmishi a multiplayeru je nutný výzkum a upgrady. Všechno to ale stále velmi dobře funguje a díky designu misí, který je neuvěřitelně variabilní, byť občas až trochu přeplácaný, to ani nepůsobí tolik jako stará vesta.
Grafické zpracování je naprosto parádní. Pochopitelně je vše kompletně 3D, hra umožňuje odzoomovat do slušné vzdálenosti (byť vyloženě ptačí pohled chybí, což je trochu škoda) stejně jako podívat se přímo na bojiště, což sice nemá praktické opodstatnění, je to ale dobrá podívaná a zdroj dramatických screenshotů, takže proč ne. Že hra běží na druhé generaci technologie svého předchůdce by poznal skutečně asi jen její programátor, protože rozdíl je značný, prostředí je mnohem živější, nechybí atmosférické efekty, pěkně je zpracována fog of war, velmi realistické jsou vodní plochy,
které budí v případě moře dojem pořádné hloubky, i řeka Loira je ale dostatečně majestátní, zkrátka – je na co valit bulvy.
Vedle singleplayerové spatřila světlo světa též demoverze multiplayerová, po dvou třech hrách si ale netroufnu ještě tuto část hodnotit. Zda jsou národy dobře vybalancované se obvykle pozná až po delší době a zde to bude obzvlášť obtížné už kvůli jejich velmi rozdílným založením. Každopádně na zábavnosti pro občasného hráče Empires určitě ztrácet nebudou, podobnost s Empire Earth je skutečně cítit na každém kroku.
Empires: Dawn of the Modern World se v demoverzi prezentovaly jako komplexní, byť nijak zvlášť originální strategie, která zřejmě přinese nejimpresivnější kampaň, jaká byla doposud v RTS viděna. Ale zda to bude stačit, není zatím vůbec jisté, protože konkurence v žánru je velká.
Index očekávání: 8/10
|
