Je to unikátní koncept a šéf vývoje Dean Hall srší působivými nápady. Zářnou budoucnost však kalí technické zpracování. Jistě, hra je k dispozici teprve v alfaverzi a autoři nabádali k rozvážnému rozhodování o nákupu.
České studio Bohemia Interactive je však mírou chyb ve svých hrách proslulé a některé problémy jsou spíše otázkou nešťastného návrhu. Třeba nastavení hry a jeho vzhled.
O co vlastně v DayZ jde? Je to síťová hra, ve které je jediným hráčovým úkolem přežít v postapokalyptickém scénáři. To komplikují zombíci, ostatní hráči, potřeba jíst i pít, možnost krvácet a smrt jako definitivní konec. DayZ je tedy jakousi obdobou pískoviště. Vývojáři se hráčům snaží nabídnout co nejvíce možností a zábava spočívá především v interakci s jinými lidmi (čtěte více o duchu hry).
Jejich chování však až děsivě odráží skutečnou společnost. Někteří jsou altruisticky přátelští, jiní zpropadení darebové. Tuto atmosféru vytváří fakt, že smrt je definitivní, hledání decentní výbavy zabere i několik hodin. O svou postavu se tak vskutku bojíte a jen v málokteré hře zvuk otevírajících se dveří vyvolává takový adrenalin.
Jakýkoliv hráč vás totiž může v libovolnou chvíli zastřelit a setkání s jinými lidmi se odvíjí od jejich povahy a motivů. Někoho baví pomáhat nováčkům, jiný vás bude pro zábavu týrat či bez jediného slova popraví. A v potaz je třeba brát, že lidé si v DayZ opravdu nejsou rovni.
Ve hře se totiž objevíte bez jakékoliv výbavy. Hladový, žíznivý a schopný přežít jen několik desítek minut. Hraje se na jedné rozlehlé mapě ve fiktivní zemi Černorusko. Hráči se však rozprostřou na řadu serverů, a zpravidla tak nehrajete s více než čtyřiceti lidmi. To však není ideální. Ve velké části mapy totiž obvykle nikoho nepotkáte. Na několika místech s dobrou kořistí pak pro změnu bývá přelidněno.
Hráči se vždy rodí u pobřeží. To je sice rozlehlé, výskyt nováčků je však možné předvídat. Někteří po zuby vybavení lidé tak chodí ostatní hráče do "startovních" lokací terorizovat. Někdo vás bude nutit zpívat národní hymnu, jiný vás požene hasičskou sekerou. Najdou se však i tací, kteří budou zlé hráče tiše odstřelovat z povzdálí.
I kamarád může zkomplikovat život
Vaše postava využívá zajímavě pojatý inventář. Nasoukat se totiž můžete do různých typů oblečení s odlišnou kapacitou. Do trika tak pochopitelně žádné předměty nevložíte, mikina s dvojicí kapes už je lepší.
Největší výhru však představuje batoh, do kterého umístíte úctyhodné množství výbavy, život bez něj je naopak strast. Příliš výbavy totiž jinak nepoberete a zajímavé předměty musíte mnohdy ponechat na místě.
Míra realističnosti v DayZ někdy zachází až do extrému. Zpočátku nebývá nijak výjimečné, že zemřete hlady. I přestože po kapsách nosíte několik plechovek s jídlem. Pokud je totiž nemáte čím otevřít, jsou vám k ničemu. Nejlepším způsobem, jak si zpřístupnit obsah konzervy, je pochopitelně otvírák. Pokud jste však ochotni obětovat část obsahu, použít můžete například i šroubovák.
V úvodních fázích života bývá objevování potravy i pitiva tuhým bojem o přežití. A od smrti vás často dělí jen minuty. Mnohdy tak nezbývá, než se modlit, že v příští vesnici objevíte i něco jiného než jen shnilé ovoce.
To sice můžete zkonzumovat také, otrávíte se však a bez patřičné lékařské výbavy stejně zhynete. Jako zjevení pak působí studna s vodou, ze které můžete pít co hrdlo ráčí a ještě si natočit do lahve.
Tempo hry je v DayZ zvláštní. Desítky minut můžete trávit běháním po zemi nikoho, kde jen pročesáváte prázdné budovy. Prostředí je ponuré, ale jeho atmosféra ke stylu hry výtečně sedne. Lepší typy výbavy se však objevují jen v některých částech mapy a ty tak bývají až nebezpečně přeplněné.
Ačkoliv se u většiny síťových her zabavím výtečně i sám, DayZ je titul, který po spolupráci intenzivně volá. Výpravy jsou zábavnější s přítelem a hlasovou komunikací. Přesun na významná místa totiž zabere klidně i třicet či více minut. Více než kde jinde tu také platí rčení: Ve dvou se to lépe táhne.
Větší počet hráčů může lépe čelit nepříteli, rychleji prohledat vesnici a informovat se o podezřelém dění v okolí. Vzhledem k nekompromisnímu duchu hry však i spolupráce s kamarádem může mít své stinné stránky.
Já se s jedním z nich vydal na letiště, kde je možné objevit výtečnou výbavu. Ze stejného důvodu se však po území pohybuje řada nepřátelských hráčů a každý krok zde vyžaduje opatrnost. S kamarádem jsme se proto rozdělili a každý vyrazil prohledat odlišnou budovu. Naproti sobě stála dvojice kontrolních věží a nám zářily oči při představě velkolepého lupu.
Dveře u řady budov v okolí však byly otevřené. A to bývá znamení, že tu již chvíli před vámi někdo byl a je třeba opatrnosti. Jenže můj spoluhráč pro mne v kontrolní věži objevil lepší batoh, a já se mu proto vydal v ústrety.
Opakovaně však slyším otevírání dveří a křičím: Pozor, někdo tu je. Blížím se za kamarádem, který z obavy o svůj život zpanikaří a začne na mě pálit. Mé hodiny vypiplávané postavě stačí několik kulek a sesouvá se k zemi. Nejhorší na celé situaci je, že můj parťák má v batohu defibrilátor. Ten však nelze použít na mrtvé hráče. Pouze na ty v bezvědomí.
Chyby, chyby, chyby
Vyznění titulu shazují chyby technického rázu. Nejfatálnější je pohyb myši, který působí jako u hry špatně převedené z konzole. Je to zřejmě nejhorší pojetí myši, které si ve hrách od devadesátých let vybavuji. A soudě dle diskusních fór je to zkrátka stávající vlastností hry.
Myš zahrnuje negativní akceleraci, při rychlých pohybech tak ve skutečnosti zpomaluje. Navíc se hýbe jinak rychle směrem nahoru či dolů, a to i při identickém nastavení citlivosti pro jednotlivé směry. Reakční doba myši pak i se stabilními šedesáti snímky za vteřinu odpovídá maximálně polovině, a rozhlížení se či míření tak působí spíše jako jízda na ledu.
Narazíte i na řadu dalších obtíží. Síťový kód hry je od optimalizovaného stavu na světelné roky vzdálený. Pokud například vyhodíte předmět z inventáře, na zemi se mnohdy objeví zhruba po půl minutě. Taková odezva serveru se pak pochopitelně projevuje například i při snaze zasáhnout zombíky zbraní na blízko.
A některé drobné chyby vám zcela zkazí zážitek z hraní. Například krok do schodů, při kterém si zlomíte nohy. Bez patřičné výbavy se pak postava může jen velmi pomalu plížit a sebevražda je tak nejlepším řešením.
Zcela běžné navíc je, že zombíci probíhají zavřenými dveřmi, zdmi i podlahou a na hráče reagují v závislosti na konstelaci Marsu s Jupiterem. Někdy jim můžete proběhnout přímo pod nosem a nic se neděje, jindy se na vás bez zjevné příčiny vyřítí z desítky metrů vzdáleného lesa.
Testovací konfiguraceCPU Intel Core i5 2500K (3,3GHz); GPU Gainward GTX 570 Phantom, 1280MB GDDR5; paměť 4x4GB DDR3 1600MHz |
Ideální to není ani s náročností titulu, který vychází z technologie hry Arma 2 z roku 2009. Na svém počítači ho spustím plynule jen s nejnižším nastavením a grafika odpovídá spíše stavu deset let nazpět. Částečně to však bude souviset s nesmírně rozlehlou mapou a to prakticky bez omezení vykreslovací vzdálenosti.
Opět je také třeba upozornit, že se jedná o alfaverzi hry a chyby jsou v této etapě vývoje zcela běžné. Pokud vás však podobný popis naplňuje hněvem, je zřejmě lepší s hraním ještě pár měsíců počkat. Snad se situace během této doby zlepší.
Revoluční nápad
Základní koncept titulu je geniální. Nabídněte hráčům dostatečně pestré možnosti a oni si zábavu vymyslí sami. V současné době ale existuje jen velmi málo důvodů, proč neznámé hráče nechávat naživu.
Téměř vše hraje do karet neúprosným jedincům, kteří ostatní hráče zabíjejí. Být přátelský se příliš nevyplácí a nezřídkakdy se stává, že vás hráč třeba i po hodinové spolupráci usmrtí. Stačí chvilka nepozornosti a v hlavě máte sekyru.
Ve stávající verzi hry však není až tolik obsahu a sbírat výbavu po několikáté smrti již může unavovat. Samostatná verze DayZ je tedy momentálně jakýmsi stínem sebe sama. Z obrysů lze vycítit možnou velkolepost a nesmírný potenciál. Je to však stále jen stín.
A realizování vyžaduje ještě úctyhodné množství práce, což DayZ ani nemusí dovést do zdárného konce.
Popularita hry nicméně vedla k vývoji řady obdobných titulů, které se formulku snaží zpracovat po svém. A pokud se králem nového žánru nestane právě DayZ, žezlo ochotně převezme někdo další. Koncept hry totiž udá směr řadě nových titulů.
