Horor House of Ashes bude poctou osmdesátkovým krvákům

  • 1
Ani třetí díl série The Dark Pictures nehodlá přinést do oblíbeného žánru interaktivních hororů žádnou zásadní novinku. Originální na něm bude jen zasazení do doby války v Iráku.

Videoherní branži se sice v době pandemie koronaviru daří, ovšem i tady nutnost omezit mezilidský kontakt na minimum zásadně překopala zavedené pořádky. Možnost podívat se v předstihu na vyvíjenou hru a popovídat si s jejími tvůrci byla vždy jednou z nejpříjemnějších částí novinářské práce, tomu bohužel, minimálně dočasně, odzvonilo.

Samozřejmě v kontextu celospolečenské krize je zcela nemístné si jakkoliv stěžovat, ovšem chystaný třetí díl hororové série The Dark Pictures by si asi zasloužil více, než jen dvacetiminutové video bez možnosti popovídat si s tvůrci. Vypadá totiž více než zajímavě.

Ani tentokrát samozřejmě nepřijdeme o vyprávěče v podobě herce Pipa Torrense.

Britští Supermassive Games sice ani tentokrát neotřesou herním průmyslem svým originálním přístupem, nicméně v žánru interaktivních hororů nemají konkurenci. 

I House of Ashes pokračuje ve stejném stylu vytyčeném už v roce 2015 Until Dawn (naše recenze) a nabídne pořádnou porci děsu, inspirovaného klasickými béčkovými horory. 

Pod kontrolu dostanete pětici různorodých hrdinů, které budete muset provést skrze sérii život ohrožujících situací. Každé vaše rozhodnutí má dopad a záleží jen na vašem dobrém úsudku (a postřehu během QTE sekvencí), kolik z nich se dožije závěrečných titulků.

Po lodi duchů v Man of Medan (naše recenze) a čarodějnických procesech v Little Hope (naše recenze) se i tentokrát autoři nechali volně inspirovat skutečnými událostmi. Děj své chystané novinky zasadili do doby válečného konfliktu v Iráku roku 2003, kdy se speciální jednotka amerických mariňáků během přestřelky propadne do kobky mezopotámského vládce Narám-Sína. Asi vás nepřekvapí, že kromě přeživších nepřátelských bojovníků se vaši hrdinové budou muset vypořádat i s prastarým zlem.

Autoři zmiňují inspiraci v klasických vyvražďovacích hororech, jako je Vetřelec nebo Predátor, potěšit by ale prý měla i fanoušky díla spisovatele H. P. Lovecrafta. Snad ještě více než kdy v minulosti u tohoto dílu platí, že jde o záležitost jen pro dospělé publikum. Kromě explicitní brutality se tady „fuckuje“ za každým třetím slovem.  

Pokud jste hráli předchozí hry série, máte poměrně jasno o tom, jak se hra bude hrát, byť tentokrát má být kamera méně filmová, a tak dostanete možnost se kolem své postavy volně rozhlížet. Klíčovým prvkem hratelnosti má být tentokrát zacházení se světlem, které k sobě láká nepřátele. Bez něj ovšem pod zemí neuvidíte ani na krok, a tak je důležité se s ním umět naučit hospodařit.

Po stížnostech na přílišnou jednoduchost minulého dílu přibude možnost volby obtížnosti akčních sekvencí, samozřejmostí pak už je možnost sdílení zážitku pomocí různých forem kooperativního multiplayeru. Zaujala mě fantastická grafika, která si nezadá například ani s takovým Detroitem Davida Cage.

House of Ashes vypadá jako klasické pokračování, které svým fanouškům nabízí další dávku oblíbeného materiálu v o něco lepší grafice než minule. Na hru roku to nejspíše stačit nebude, ale milovníci pokleslých žánrů už teď mohou odpočítávat minuty do vydání. To by mělo být podle všeho ještě letos.