|
Méně je někdy více
Codename: Panzers je zaměřeno celkem úzce. Kdo by se těšil, že bude ovládat stovky jednotek, celé tankové brigády, vést německé stíhače při útoku
na Británii a řádit ve velkých bitvách v Africe, bude možná trochu zklamán. Všechny tři zmiňované kampaně staví hráče do role seržanta či jiného vojenského hodnostáře na podobné úrovni. Zejména zpočátku je v jednotce daného hlavního hrdiny jen minimum vojáků a techniky, postupem času lze ovšem získat další kousky pod své velení. Za úspěšný postup misemi je hráč odměňován body prestiže a ty lze čas od času proměnit v nákup zbrusu nových jednotek z řad pěchoty, tanků či dělostřelectva (jejich cena není zcela fixně dána a závisí i na vybavení, takže v obchodě si lze hrát celkem dlouho).
Volba, kterému z tanků či pěšáků dát svou důvěru, je klíčová, protože v samotné misi už nelze nic těžit ani vyrábět, a tak padne-li jediný medic, nepomůže už zraněným vojákům ani deset kouzelných dědečků. Panzers se evidentně soustředí především na bojovou taktiku v menších počtech jednotek, ne sice až na úrovni Commandos a podobných taktických strategií, nicméně efektivní využití malých zdrojů je podmínkou úspěchu.
|
Udržte most za KAŽDOU cenu!
Úkoly misí jsou celkem variabilní, i když že by byly nějak objevné se říci rozhodně nedá. V této oblasti už nicméně mnoho vymyslet nejde – a některá zpestření, s nimiž autoři přišli, působí spíše groteskně kontraproduktivně. Je minimálně podivné, když v misi, kde hlavním cílem je zajmout nepřátelského vojenského hodnostáře ukrývajícího se v jednom domě v centru Varšavy, nemohou tanky prorazit cestu dovnitř, ale vojáci musí oběhnout půlku města a ze skladu ukrást obří klíč, kterým si teprve otevřou úkryt zmiňovaného papaláše.
Na druhou stranu, design misí lze hodnotit velmi pozitivně. Základní cíle se často změní, mise jsou dynamické a ač je řada událostí dopředu nakriptována, nepůsobí to nijak násilně. Navíc ke strhujícímu dojmu přispívají in-game videa, jež uvozují a ukončují všechny důležité zvraty v ději. A když se ozve charismatický hlas, jenž zkoprnělému hráči dramaticky oznámí, že se blíží německé tanky a s omezenými zdroji je potřeba udržet klíčový most skutečně za KAŽDOU cenu, rozklepou se kolena i leckterému velmi zkušenému hráči. Autoři Codename: Panzers dobře vědí, jak zabrnkat na nervy a ponořit hráče do děje – a této schopnosti neváhají pořádně využít...
Technika a lidé
Codename: Panzers podle všeho nezpracovává druhou světovou válku z technického hlediska až tak maniakiálně detailně, jako tomu je u další podobné hry ruských autorů, taktéž ze stáje distributorské firmy CDV: Blitzkriegu, potažmo jeho (nedávno na BonusWebu recenzovaného) datadisku Burning Horizon. Přesto je k mání skutečně široká škála jednotek. Mezi pěchotními výdobytky se najdou speciální jednotky, snipeři, účinní plamenometčíci, granátometníci, vojáci s panzerfausty či kulomety – a chybět samozřejmě nemohou ani velmi potřební zdravotníci a inženýři. Mezi tanky vedou německé Tigry či anglická Matilda MkII, velkého využití v německých misích se dočká kupříkladu mobilní dělo Bizon. A dělostřelectvo pak zastupují různé na náklaďácích vláčené kanóny, v čele s 88mm flaky.
|
To je nááádhera!
Na první pohled Codename: Panzers i ty, kdo nejsou militaristicky založeni a neholdují válečným strategiím, usadí na zadek svým parádním audiovizuálním zpracováním. Hra běží na vlastním 3D enginu a ten ukazuje leckdy naprosto neuvěřitelné věci: výtečně vymodelované prostředí je samozřejmostí, ovšem vše je interaktivní, a tak když tanky projíždějí lesem, boří se stromy, padají k zemi, sklepává se z nich listí a v okamžiku dopadu se okolo efektně rozvíří prach. Částicové efekty jsou vůbec dokonalé, každou chvíli je co obdivovat: výbuchy, kouř stoupající od zahřátých hlavní děl, či bořící se domy, ploty, lampy nebo vegetaci. A jak dokazuje jeden z inforámečků poblíž, zničitelnost není omezena takřka nijak.
Alespoň zmínku si ještě zaslouží v další tabulce vychvalované in-game cutscény, jejichž kvalita je neoddiskutovatelná jak po stránce efektů, tak po stránce kvality záběrů. V průběhu mise potěší změny v aktuálním počasí a někdy i plynulé střídání dne a noci. Někdy se spustí takový slejvák, že není takřka vidět na vlastní tanky, jindy zase svítí sluníčko a nezásobovaní pěšáci zmírají vedrem. Když se k tomu přidá ne zvlášť originální, ale správně válečně monumentální hudební doprovod, dá se říci, že hraní Panzers je opravdu velkým zážitkem.
Hratelná demoverze Codename: Panzers ukázala, že řeči o novém králi válečných realtimových strategií nemusely být ani zdaleka přehnané. Jakkoliv je hra s originalitou poměrně na štíru a nepřináší kdovíjak nové prvky ani z hlediska designu misí, její hratelnost je na vysoké úrovni a svou prezentací převyšuje vše, co bylo dosud v této oblasti viděno. Snad jen nepříjemně vysoké hardwarové nároky by mohly ohrozit jejich cestu za masovou prodejností, nicméně maďarští vývojáři z týmu Stormregion odvádějí po perfektní parodické RTS S.W.I.N.E. dobrou práci i na poli seriózních simulátorů bitev druhé světové války.