"Chrome je taktická 3D akce snažící se vnést..., ale víte co je na Chrome nejzajímavější? Máte misi, jejíž cíle se můžou během jejich plnění změnit. Ovšem to, jak si s každou úrovní poradíte, respektive jakou taktiku si zvolíte, záleží čistě na vás. Můžete hrát jako odstřelovač, plížit se podél nepřátel nebo naopak, zabijete je všechny. Je to jen na vás." vyslechli jsme si na neformální domluvené prezentaci na veletrhu E3. Zajímavé, určitě ano. Následovala zkušební hra hned vedle na počítači, která vesměs potvrzovala vše, co nám bylo řečeno a tak jsme se zeptali, "jestli jako nemůžeme dostat nějakou hratelnou verzi domů". A máme ji.
Na příběh se začíná čím dál tím více her spoléhat a ani Chrome není výjimkou. Hráč alias Logan se stává nájemným žoldákem, jedním z nejlepších, avšak dospěje do okamžiku, kdy musí setnou hlavu minulosti a začít znova. Zatím klišé, avšak přímo ve hře už je všechno jinak. Během první mise máme získat tajné plány, avšak jak už to chodí, jsme zrazeni. Dochází ke změně priorit, spojujeme se s pohlednou ženštinou a společně, misi od mise, vyděláváme peníze. 
Samozřejmě nechybí jak lokální příběhové linie pro tu kterou misi – planetu, tak globální příběhová nitka, jež se táhne skrze celou hru. Před misí, dle předpokladu, sledujeme in-game briefing, ovšem i během samotného plnění úkolů se hráč až nebývale často spojuje s operátorkou na lodi. Ale ne samoúčelně. Občas se Logan dozví, že některé věci jsou trochu jinak, jindy získá důležité informace o rozmístění cílových objektů. Tak či onak, atmosféře hry to hutně napomáhá, zejména pak při okamžicích, kdy jste pobízeni tím, že za chvíli místo, kde se právě procházíte, vyletí do povětří.
Příjemné je, že akce se odehrává jak v exteriérech, často velmi pěkných sceneriích s mořem, jezírkem, palmami a kopci, tak stísněných interiérech základen a jejich úzkých chodbičkách. Podstatně se liší taktika boje venku a vevnitř, protože autoři vybalancovali hru tak, aby se hrála celkem realisticky a zábavně zároveň. Co to znamená? Nemůžete si například dovolit jen tak vběhnout do místnosti – za dveřmi klidně čeká voják, jehož dávka z útočné pušky vás rychle přiblíží smrti. Navíc dostane-li hráč zásah, 
škubne tělem a mnohem hůře se mu zaměřuje. Také by se nemělo stávat, že sice vychytáte pozici protivníka, ovšem vystřelíte třikrát a dojdou náboje v zásobníku. Než se vám podaří opětovně nabít, opouštíte svět živých. Vyplácí se krýt a spoléhat se na techniku nošenou při sobě (o ní podrobněji později), ovšem tím nejdůležitějším faktorem je zkrátka rozvaha a opatrnost. Ve venkovním prostředí platí trochu jiná pravidla. Pokud už na dálku z lesa z křoví zahlédnete věž s odstřelovačem, buďte si jisti, že se skoro většinou jedná, nezávisle na cílech mise, o první cíl. S odstřelovačem v zádech se totiž nikam moc nehnete a věřte, že žold za svoji práci si zaslouží i s prémiemi za dobrou mušku. A o tomhle jsme slyšeli při prezentaci – po odstřelovači zůstane puška, kterou vyměníme za svoji zbraň a opatrným průzkumem zničíme cíle v oblasti. Nebo budeme dál pokračovat se svoji původní zbraní. Musíte si vybrat, protože klasický adventure či RPG inventář je malý a vejdou se do něj jedna, či podle druhu maximálně dvě slušné střelné zbraně (na sniperskou pušku a útočnou pušku zároveň rovnou zapomeňte).
|
Tím se dostáváme k výbavě, která zde není jen "pro ten pocit", ale opravdu k využití během hry. Na prvním místě bych zmínil dalekohled s jednou drobnou vychytávkou – jednak dokáže zoomovat, ovšem za druhé 
kolem živých cílů v dohledu vytváří jasné zaměřovací kolečko. V exteriérech se jedná o neocenitelnou záležitost, protože přehlédnutí nepřítele v lesíku mezi stromy či travinami je naprosto běžná věc. Stačí, aby vám svítilo do očí sluníčko a najednou nevěříte, jak jste mohli nevidět toho maníka s útočnou puškou vedle vás. Ale pozor, dalekohled vám nic neřekne o nepřátelích schovaných za zdí či za stromem, jedná se také jen o stroj, jenž nemusí nutně fungovat na sto procent. Dále tu máme detektor pohybu – ten v klasických pulsech zobrazuje pohyblivé objekty coby tečky. Pokud ho berete jako pomocníka, který prozradí, že někde blízko něco je, plní svůj účel dokonale. Pokud se na něj ale chcete bezvýhradně spolehnout, zradí vás. K manipulaci se zbraněmi a výbavou mohu dodat, že se jedná o přívětivě vyřešené uživatelské rozhraní. Interaktivní objekty k manipulaci zase vyznačí barevný čtvereček, mezi věcmi v inventáři lze rotovat bez jeho otevření. Prakticky jedna klávesa slouží k používání věcí v inventáři (lékárna, dalekohled, výbušnina...) a druhá k interakci s okolím (logování se do počítače, přivolání výtahu...). V neposlední řadě máme mapu, která zobrazuje cíle mise a 
vyznačuje důležité objekty a místa, kde je potřeba něco splnit. Herní radar nás pak k těmto místům spolehlivě navádí. Drobná vychytávka spočívá i v tom, že si na mapu můžeme umístit vlastní bod, ke kterému nás radar taktéž směruje.
Na tom, že hra by měla být svěžím vánkem mezi dnešními 3D akcemi však něco pravda bude. Jednak tu máme implantáty spojené s nervovým systémem, díky nimž si lze dočasně vylepšit dovednostní atributy. Mluvíme o schopnostech lépe zacílit, vidět dál při míření, lepší absorpci zranění, dovednosti hackovat počítač – celkem jich je osm. Nejdůležitější na nich je, že se jejich zapnutí výrazně projeví ve hře a plní tak svůj účel. Jenže... nic není zadarmo. Všechny implantáty jsou přímo napojeny na nervových systém a jejich delší používání zkrátka vede k poškození – ztráty zdraví. Navíc se vám začne motat hlava, zatmí se před očima (přímo ve hře), což rozhodně není to, co během bitvy voják potřebuje. Takže ano, pomáhají, ale každý si musí rozmyslet načasování a hlavně nesmí zapomenout používání implantátu zavčasu vypnout (k indikaci slouží modrý proužek v pravé 
dolní části – zelený = náboje v zásobníku, červený = zdraví). Lze používat i více implantátů naráz, ale tím více se krátí čas, během kterého je použití bezpečné.
Mimo implantátů se však dočkáme i dalších zajímavých kousků, mezi které dozajista patří i používání všemožného vozového parku. Projedeme se například na pozemním kluzáku, v bugině – skvěle jezdí do kopců, ale ani vzduch není hráči zapovězen. Jedná se především o sympatické zpestření. Celkem slušně reaguje i umělá inteligence, která ovšem hraje fér – lze se třeba přiblížit k vojákovi zezadu a jednou ranou do hlavy jej sejmout. Pokud vás spatří, kryje se, nadbíhá si do stran – ovšem když jsem se ukryl ve prostorách vznášedla, prakticky sám sebe uvěznil v pasti, žádný z vojáků mi nevběhl dovnitř. Všichni čekali venku stranou až půjdu ven – oni přece měli času dost :-).
Nabídka zbraní je celkem solidní, navíc před každou misí se vyzbrojujeme ze skladu sami. Během mise však 
využíváme místní nabídky po nepřátelích, protože pokud nepoužívají stejné zbraně jako vy, musí hráč chtě nechtě po čase přezbrojit – to když mu dojdou náboje. Neocenitelným pomocníkem se stávají granáty. Zaujala i odstřelovací puška s možností přibližování, která při výstřelu logicky trošičku cukne a hráč okamžitě (při maximálním přiblížení) nevidí, jestli zasáhl svůj cíl. Také se mi moc líbí, že se u odstřelovací pušky a dalekohledu, protože se jedná o elektroniku, zobrazuje šum a různé výkyvy. Z hlediska grafického zpracování se jedná o příjemnou záležitost a to i přes fakt, že nelze deformovat terén – jde o taktiku. Ovšem klidně lze nepřítele střelit tak, že přeletí přes zábradlí, spadne na kopec a z něho se sesune dolu. Zkusmo jsem střelil do mrtvoly, která se začala logicky převracet a škubat podle směru a intenzity střelby. Co dodat – Chrome se mezi nadcházejícími akcemi rozhodně neztratí.
 |
Tuto hru si můžete koupit na GameStore za zvýhodněnou cenu 899 Kč |
