Chernobylite se chce svézt na popularitě seriálu. A asi mu to vyjde

  • 18
Kolín nad Rýnem (Od zpravodaje Bonusweb.cz) - Havárie v Černobylu skrývala mnohem vážnější tajemství, než je známo. Tedy alespoň v podání připravované hry Chernobylite, která se odehrává třicet let po katastrofě a nebojí se ani výrazných sci-fi prvků. Vyložená pecka to však po zahrání není.

Tvůrcům seriálu Černobyl se podařil famózní úspěch a z více než 30 let staré katastrofy jaderné elektrárny udělali na krátkou dobu hodně cool popkulturní téma světa. Díky brilantní filmařské práci je Černobyl v kurzu. Cestovní kanceláře nestíhají odbavovat davy turistů, kteří chtějí vidět ruiny elektrárny na vlastní oči, knihkupectví zaplavují stále další zaručená svědectví samotných účastníků a hláška „Not Great Not Terrible“ se stala populárním memem napříč internetem.

Chernobylite

Chernobylite

Byl by hřích nevyužít tento oslí můstek, protože podobné dojmy jsem si odnesl i z půlhodiny hraní chystaného survival hororu Chernobylite. Jeho autoři z polského studia The Farm 51 si nyní musí mnout ruce nadšením, protože jejich hra si čistě z marketingového hlediska nemohla vybrat lepší datum vydání než konec roku 2019. 

Jakékoliv nařčení ze snahy svézt se na aktuální módě a odbytého vývoje jsou ovšem falešné: myšlenku na hru připomínající Stalkera totiž vývojáři prokazatelně nosí v hlavách již dlouho a okolí Černobylu navštěvují pravidelně osobně, aby co nejpřesněji naskenovali skutečné prostředí.

A to je možná největší tahák Chernobylite. Díky detailní telemetrii se budete moci podívat, jak to v oblasti Černobylu aktuálně vypadá. Nečekejte ovšem žádný realistický zážitek, naopak, scenáristé hry popustili svoji představivost daleko více než například bratři Strugačtí ve svém Pikinku u cesty.

Hlavní hrdina se do radioaktivní oblasti vydává třicet let po katastrofě jako tzv. stalker, který hledá v Zóně vzpomínky na svoji zmizelou manželku. Zní to sice zajímavě, ale popravdě řečeno část ze samotného začátku, kterou jsem si mohl vyzkoušet na vlastní ruce, působila po příběhové stránce spíše amatérsky. 

Záběry na chodící dívku, která se tváří děsně tajemně a zeleně jí svítí oči, by možná zafungovaly jako softcore video na PornHubu, ale nijak nevysvětlují fakt, proč se hlavní hrdina po třiceti letech ještě vůbec namáhá.

Chernobylite

Chernobylite

Samotná hratelnost mi pak nejvíce ze všeho připomněla legendární misi Prypyat z Call of Duty: Modern Warfare. Jdete nalinkovaným koridorem, posloucháte konverzaci a snažíte se nevzbudit moc pozornosti. Jenže bohužel tady není ta famózní přestřelka na konci. Jasně, později se hra trochu otevře a přibudou survival prvky a crafting, kdy budete muset sbírat řadu vybavení a starat se o své zdraví.

Chernobylite

Chernobylite

Grafika vypadá skvěle a i zvuky jsou atmosférické, ale přes nesporné technické kvality mi prostě hra nesepnula ty správné obvody, abych si ji užil. Naopak, už za tu půlhodinu vystřelila zápletka z uvěřitelného sci-fi někam na úroveň psychedelického výletu. Díky smyšlené látce Chernobylite totiž můžete vstupovat do jiné dimenze, cestovat časem, mluvit s mrtvými a vůbec dělat všechny ty nepravděpodobné věci, které projdou tak maximálně scenáristům Marvelu.

Přitom právě příběh by měl být tou hlavní věcí, o kterou se tvůrci opírají. Má totiž být do značné míry nelineární a hráč má mít svobodu se rozhodovat, což ovlivňuje životy okolních postav. Všechny totiž mohou zemřít, žádné „správné“ řešení neexistuje, a tak jen volíte mezi menšími zly. Tedy alespoň podle PR prospektů, podobné věci přeci slibovali třeba i Telltale, a jak to dopadlo.

Chernobylite je bezesporu zajímavá hra, ale rozhodně nečekejte nového Stalkera. Pokud byla předvedená ukázka opravdu to nejlepší ze hry, co tvůrci mohou nabídnout, tak půjde jen o snadno zapomenutelné dílo, jehož hodnocení se bude pohybovat zhruba kolem 60 %. Jak dokázal žánrově podobný Kursk, lákavé zasazení samo o sobě nestačí.